Benediktinské opatství sv. Václava, Klášterní 1, 550 01 Broumov
tel: 491 522 171
fax: 491 523 796
mobil: 724 210 335
e-mail: klaster@broumovsko.cz
web: www.klaster-broumov.cz

GPS: Loc: 50°35'10.97"N, 16°19'59.939"E

Broumovský klášter je pro svoji architektonickou a kulturní hodnotu zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky. Areál stojí v těsné blízkosti náměstí, v severovýchodní části Broumova, na nejvyšším místě skalního ostrohu nad řekou Stěnavou.

Dnešní podoba je výsledkem vrcholně barokní přestavby (1726 – 48) podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Dientzenhofer je také autorem návrhů výzdoby vnitřních prostor kláštera, realizovaných vynikajícími umělci pražského baroka - štukatérem Bernardem Spinettim, freskařem Janem Karlem Kovářem či malířem Felixem Antonínem Schefflerem.

Přestože je objekt v současné době z velké části nevyužitý, jeho nejzajímavější prostory lze navštívit s průvodcem v rámci prohlídky: klášterní kostel sv. Vojtěcha, sakristii, refektář (zde je vystavena kopie tzv. Turínského plátna) a klášterní knihovnu. Knihovna patří mezi vzácně dochované klášterní knihovny v České republice. Dnes je v ní uloženo přibližně 17 000 svazků.

Kopie tzv. Turínského plátna, která byla v roce 1999 nalezena v klášterním kostele nad kaplí sv. Kříže, je vystavena v klášterním refektáři. Pochází z roku 1651 a byla darem turínského biskupa Bergiria broumovskému opatovi Sobkovi z Bílenberka. Na světě existuje kolem 40 kopií, tato je však středoevropským unikátem, jedinou kopií nacházející se severně od Alp. Stáří relikvie, na které je zobrazeno mrtvé Ježíšovo tělo, přesně dokumentuje autentická listina, která byla k rouchu přiložena.

V současné době je opatství Broumov administrováno z Prahy - Břevnova (administrátor P. Prokop Siostrzonek), správcem kláštera je P. Norbert Josef Zeman OPraem.

Při prohlídce kláštera budete moci spatřit repliku Turínského plátna a v klášterním sklepení dočasně umístěné "vamberecké" mumie.

Otevírací doba:

Duben až říjen, denně kromě pondělí.Prohlídky s průvodcem a výkladem (v češtině, polštině, angličtině nebo němčině) každou hodinu:

  • úterý – sobota: 9.00 – 10.00 – 11.00 – 13.00 – 14.00 – 15.00 – 16.00
  • neděle: 10.00 – 11.00 – 14.00 – 15.00 – 16.00

Objednávky zájezdů a skupin přijímáme písemně, telefonicky nebo e-mailem. Hromadné slevy neposkytujeme. Po předchozí domluvě umožníme zájezdům a skupinám prohlídku i mimo sezónu, nebo v pondělí.

Vstupné:

Prohlídka kláštera:
Dospělí: 65 Kč
Studenti, ZTP: 45 Kč
Děti: 30 Kč

Prohlídka mumií:
Dospělí: 20 Kč
Studenti, ZTP: 15 Kč
Děti: 10 Kč

*Sleva je poskytována pouze po předložení platných průkazů (studentský průkaz, ISIC, průkaz ZTP nebo ZTP-P).

Aktuální informace naleznete vždy na: www.klaster-broumov.cz.


Z dějin opatství
Interiér klášterního kostela sv. Vojtěcha
Přestavbu navrhl Martin Allio (1685-1688)
a dokončil K. I. Dientzenhofer (1721-1723) Roku 1213 daroval Přemysl Otakar I. broumovský výběžek benediktinům z Břevnova. Brzy po roce 1300 bylo Broumově zřízeno benediktinské proboštství podřízené Břevnovu. Na místě původní pevnosti byl zbudován klášter s opatským chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu. Během husitských válek význam Broumova vzrostl, neboť klášter na Břevnově byl roku 1420 vypálen husity a opat s několika řeholními bratry uprchl do Broumova. Husité také dvakrát obléhali Broumov, ale nikdy se jim nepodařilo město získat.
Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo ohromný význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města a celého zdejšího kraje.
Koncem 16. století dochází v Broumově k úpadku řeholního života v důsledku reformace. Např. opat Martin II, zvaný "Korýtko ", proslul svou lakotou. Byl donucen svůj úřad opustit. Novým opatem se stal energický Wolfgang Selender z Prošovic. Za jeho působení došlo ke ostrému sporu s místními protestanty. V ohrožení života se uchýlil na Moravu, kde roku 1619 zemřel.
Klášterní knihovna s freskou J. K. Kováře
a štukaturou B. Spinettiho. Galerie a regály
byly obnoveny v roce 1792. Potom následovala řada opatů ohromného významu v období katolické reformace po roce 1620. Z nich zmiňme alespoň Tomáše Sartoria (1663-1700) a Otmara Daniela Zinkeho (1700-1738), za jejichž působení byla započata velkolepá stavební činnost. Původně gotický kostel sv. Vojtěcha byl přestaven v barokním slohu pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu. Později následovala přestavba klášterních budov podle návrhu K L Dientzenhofera a C. Luraga.
Významnou kapitolu dějin opatství tvořilo klášterní školství. Již před husitskými válkami byla benediktinská klášterní škola (později gymnázium) velmi slavná. Studovali zde tak významné osobnosti jako byl např. Arnošt s Pardubic, první arcibiskup pražský, kněz Bohuslav Balbín, spisovatel Alois Jirásek nebo Alois Rašín, první československý ministr financí a řada dalších. Klášterní gymnázium bylo zavřeno nacisty v roce 1939. Ve stejném roce bylo břevnovsko-broumovské opatství z politických důvodů rozděleno na dva samostatné subjekty. V Broumově (v Sudetách) zůstali řeholníci německého původu. Čeští řeholníci přesídlili na Břevnov. Po válce byla německá komunita z Broumova vyhnána a usadila se se svým opatem Dominikem Prokopem v bývalém augustiniánském klášteře v Rohru (diecéze řezenská).
V. V. Reiner: Oltářní obraz v kapli
Zemských patronů (1722) V roce 1948 byl učiněn pokus osídlit klášter čechoamerickými benediktiny z Opatství sv. Prokopa v Lisle (Illinois) nedaleko Chicaga (převor P. John Cherf). V roce 1948, po nástupu komunistů k moci, byla jejich komunita vypovězena z republiky. Od roku 1950 klášter sloužil jako koncentrační tábor pro kněze a řeholníky různých řádů. Byl jedním z mnoha vězení, které komunistický režim v naší zemi k těmto účelům zřizoval. Je to období, kdy byly kláštery pleněny a drancovány, kněží a řeholníci pronásledováni pro své přesvědčení. Na místo řeholních bratří nastupují později také sestry, které zde žily za nelidských podmínek a musely pracovat v továrnách a v zemědělství. Určité ulehčení přinesl teprve rok 1968, kdy sestry mohly nastoupit službu v charitních domovech. V Broumově zůstaly pouze sestry dominikánky, které zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. Ty však v roce 1990 přesídlily do ženských klášterů na Moravu.
Objekt je v současné době prázdný, ale v budoucnosti by zde měl být zřízen konvent sester benediktinek. Tento počin bude jistě pilířem pro trvalou obnovu duchovního života tohoto překrásného místa a pro záchranu tak výjimečné kulturní památky, jíž klášter bezesporu je.


Fotografie z Benediktinského opatství sv. Václava si můžete prohlédnout ve fotogalerii


Copyright © Město Broumov 2010, Kontakt na správce