Elektronická verze článků Broumovského zpravodaje.

Broumovský zpravodaj č. 06/2003

Obsah čísla:
Stav komunikací ve městě
Jak to vidím
Společenská kronika
Poděkování
Speciálně pedagogické ...
Panu Mgr. Janu Holému
Dětský den .... aneb jak ...
Jak proběhla akce ...
Volný čas mé dcery
150 roků broumovské nemocnice
Jak jsme neoslavili den referenda
Pozvánka do Evropy
Dvě referenda
Z činnosti Policie České republiky
Co mi škola dala a vzala
Jaký bych byl učitel
Co více chceme?
Oddělení kultury informuje
Další sponzorská pomoc ...
Soubory z Německa se představily ...
Malí ilustrátoři dětských knih ...
„Hitparáda" v knihovně
CHKO Broumovsko v nové knize
Nový turistický průvodce
Toulavý skicář Jany Wienerové ...
Vážená redakce Broumovského ...
Chutná zelenina
Kastrace (sterilizace) psů ...
Judo
Poděkování



Stav komunikací ve městě

Červnové jednání zastupitelů mělo na programu bod - Stav komunikací ve městě. Předkládám svůj komentář a společnou zprávu TS a Odboru investic (předložena zastupitelům).

Stav komunikací ve městě odpovídá investovaným prostředkům v minulých letech. Stav městských silnic a chodníků je vždy odrazem finančních možností města. Rozhodnutí o použití prostředků města na opravy komunikací náleží zastupitelům, stejně jako stanovení pořadí prováděných oprav. V posledních dvou letech se výdaje na opravy a rekonstrukce silnic a chodníků výrazně zvýšily.

Aktuální stav plánovaných oprav.
Ulice Pod Strání: VAK realizuje nutnou výměnu vodovodního řadu v části ulice k autoškole, je připraven projekt opravy, ve spolupráci s Hejtmánkovicemi se patrně letos uskuteční oprava části ulice mimo úsek opravovaný VAKem.

Ulice Malá kolonie: nejprve musí být dokončena výměna elektrického vedení a veřejného osvětlení (VČE montáže).

Ulice Pivovarská: bude pokračovat oprava zbylého úseku směrem ke klášteru, zatím bez zadláždění celé ulice.

Silnice č. II/303 je ve správě kraje (měl by financovat opravy), v části Olivětín-Janovičky bude opravena v letošním roce s příspěvkem ze zdrojů EU . Navazující část ke křižovatce ve Velké Vsi vyžaduje výraznou opravu a tento úsek je součástí zpracovaného projektu na celkovou opravu silnice Broumov-Náchod. Realizovat by se podle současných informací mohla v letech 2004 až 2005.

Přehled výdajů.
 2003200220012000199919981997
celkové výdaje352530461326147271114451365
investice23501808000700196
nákup mat. + opravy950105210561373518437796
nákup materiálu45045334916510716388
projekty, právní služby548601291120
opravy a udržování5005997071208411421408
Částky jsou uvedeny v tisících korun.

Základní informace.
Město Broumov vlastní a prostřednictvím Technických služeb spravuje cca 30 km místních komunikací, 24 km chodníků a 4740 m2 parkovacích ploch mimo Mírové náměstí. Vozovky komunikací v historickém centru jsou dlážděné, v ostatních částech města jsou povrchy živičné nebo penetrované, část komunikací je prašná. Vzhledem k provedené plošné plynofikaci města, kabelizaci telefonní sítě a vedení elektrické energie a provedeným rekonstrukcím dožitých vodovodních a kanalizačních řadů, vyžadují komunikace značné finanční prostředky pro provedení rekonstrukcí a souvislých oprav povrchů vozovek.

V nejbližší době je nutné rekonstruovat povrchy vozovek v ulicích Hvězdecké, Pod Strání, Malé Kolonii, Slévárenské, Cihlářské, Tyršově, Sadové, Příkopy, Provaznické, Dukelské a Rybářské (po skončení výstavby). V centru města je nutné rekonstruovat zádlažby vozovek v ulicích Pivovarské, Máchově (spolu s Kostelním náměstím, v části od Hradební směrem k Elmonu a dále k trafostanici bude ještě VČE pokládat kabely), Školní (v části před Elmonem bude VČE pokládat kabely), Růžové, Školní a Na Hradbách, kde je nutné v předstihu provést rekonstrukci kanalizačního řadu (na tuto akci má VAK a.s. zpracovaný projekt).

Minimální pozornost byla v posledních letech věnována stezkám pro pěší. Několik let je na základě statického posudku uzavřeno schodiště u čistírny. Je třeba schodiště zprovoznit pro provoz, aby bylo možné provést opravu schodiště u hladomorny, které je rovněž ve špatném technickém stavu. Několik let se hovoří o změně povrchu na Černé stezce (nutná i oprava mostu), cestě od polikliniky do komunikace Pod Strání, k realizaci však není připravena žádná z těchto akcí.

Obdobná je situace u chodníků, které jsou v případě státních silnic podle zák. č. 13/97 Sb. o pozemních komunikacích místními komunikacemi . I zde je v řadě případů nutné provést rekonstrukce nebo souvislé opravy povrchů. Tyto akce ve většině případů realizují Technické služby vlastními pracovníky. V letošním roce bude zadlážděn v plném rozsahu chodník v ulici Prokopa Holého, práce byly zahájeny (podle rozhodnutí Zastupitelstva města v r. 2002 bude použita zámková dlažba). Dílčí opravy chodníků v obvodu města jsou prováděny průběžně od dubna letošního roku.

Souvislé opravy je nutné připravit v nejbližší době v ulicích Sadové, Na Pláni, Tyršově, Dělnické, Soukenické, Na Příkopech a části tř. Masarykovy. Po opravě silnice Olivětín - Janovičky bude třeba vyřešit odvodnění a zamyslet se nad chodníkem v ulici Horské. Posledním úsekem nezrekonstruovaného chodníku ve středu města je chodník v ulici Protifašistických bojovníků. Akce je připravena, nelze ji však zahájit bez vyjádření Státní památkové péče.

Pro plánované akce se podařilo v letošním roce nakoupit 160 tun dlažebních kostek velikosti 10 cm za velmi příznivých finančních podmínek, dlažební kostky velikosti 20 cm jsou k dispozici ve skladu TS. Další dlažební kostky budou při zahájení rekonstrukce z vozovek odtěženy a znovu použity.

Jiří Ringel, místostarosta města

Jak to vidím

V měsíci květnu jsem v tisku zaznamenal prezentaci priorit okolních měst pro volební období zastupitelstev do roku 2006. Hronov se například chystá na druhou etapu výstavby domu s  pečovatelskou službou, zastřešení zimního stadionu, rekonstrukci náměstí a opravu hronovské tvrze. Police zahajuje výstavbu dvou devítibytových nájemních domů (nedávno dokončili patnáctibytovku), dokončují DPSku, budou investovat do místních komunikací, parkovacích ploch a chodníků. Jsem názoru, že i broumovští občané by měli být seznámeni s tím, co radnice v následujících letech chystá. Zásadní investice jsou za námi – plynofikace, čistička odpadních vod, sportovní hala, domov důchodců, dům s pečovatelskou službou, půdní vestavby a rekonstrukce více jak 130 bytů ap. Finanční situace našeho města je srovnatelná s městy v okolí. Odpověď na to, co se stane prioritami radnice do roku 2006, by proto měla zaznít co nejdříve – bude to stravovací pavilon, přístavba domova důchodců, bytová výstavba, zásadní zlepšení stavu komunikací a chodníků ve městě, rozšíření nabídek pro rekreaci včetně řešení koupání v  letních měsících? Na odpověď již mnoho času není – abychom mohli na větší městské investice obdržet dotace od státu či využít prostředků z dalších zdrojů mimo městský rozpočet, musíme především vědět, co chceme a své představy prosazovat minimálně tak dobře jako města v našem okolí.

Jaksi v tichosti probíhá v současnosti rozhodování o zdravotnictví na Královéhradecku. Jaksi v tichosti se připravují různá opatření, která se týkají nemocnic - převod nemocnic na akciové společnosti. Jaksi v tichosti se hovoří i o restrukturalizaci broumovské nemocnice. Přitom neuplynul ani rok, kdy radní kraje zodpovědný za zdravotnictví - pan ing. Všetečka - v Broumově prohlásil, že dojde k rekonstrukci a dostavbě stávajících budov nemocnice v ceně 83,5 milionů korun. V provozu by měly být ambulance základních medicínských oborů, radiodiagnostické oddělení, hematologická a biochemická laboratoř, záchranná služba s pracovištěm lékařské služby první pomoci a lůžka následné péče. Základní podmínkou připravované změny prý je nezhoršení úrovně zdravotní péče (vše najdete v BZ č.8/2002). Zdá se mi, že slibovaný projekt přeměny broumovské nemocnice se ubírá jiným směrem, a proto si vyžaduje zvýšenou pozornost od občanů Broumova, vedení města, všech zastupitelů. Velmi se obávám, že výsledkem připravované restrukturalizace a privatizace může být výrazné zhoršení úrovně zdravotní péče. Nejsem si jistý, zda po provedení „změn" nebude například muset občan z  Broumovska, který si zlomí ruku v  odpoledních hodinách či o víkendu, vyhledat lékařskou pomoc v Náchodě. Jsem přesvědčen, že jde o daleko podstatnější zásah do úrovně zdravotnictví v našem výběžku než bylo zrušení porodnice v  roce 1999. Tehdy svůj protest proti změnám deklarovalo několik tisíc občanů podpisem petice. Bude prohrou Broumováků, vedení města a nás zastupitelů, jestliže připustíme tuto „tichou změnu" s konstatováním – buďme rádi, že zde nemocnice vůbec zůstane. To je dle mého názoru žalostně málo, a proto navrhnu, aby se na program jednání srpnového MZ dostala i problematika broumovské nemocnice.

V květnovém zpravodaji prohlásila paní starostka, že město rozbíhá ráznější řešení při vymáhání pohledávek, než dosud. Vřele souhlasím, je třeba postupovat vůči neplatičům co nejpřísněji. Varují i tato čísla: k 30.9.2001 evidovalo město 5,3 mil. Kč pohledávek, k 31.12.2002 4,7 mil Kč a k 31.5.2003 je to již 7,1 mil. Kč. Tento nárůst pohledávek za poslední půlrok je třeba pečlivě analyzovat a přijmout nezbytná opatření. Nesouhlasím však s odlišným postupem vůči jednotlivým dlužníkům města. Na červnovém zastupitelstvu jsem na některé nestandardní postupy upozornil a požádal kontrolní komisi o prošetření „vyrovnání pohledávky" při ukončení nájmu nebytových prostor. O tomto „vyrovnání" bylo rozhodnuto vedoucím SMM po dohodě se starostkou města. A tak se ptám, zda jsou mezi sobě rovnými dlužníky města někteří rovnější a zda i v tomto případě jde o ono ráznější řešení vymáhání pohledávek?

Bc. Lubomír Franc, lubomir.franc@seznam.cz

Společenská kronika

    Do manželství vstoupili snoubenci :
  • Naděžda Habrová a Michal Kollert
  • Jana Sloupenská a Lukáš Hartwich
  • Klára Zbořilová a Pavel Veverka
  • Martina Panchártková a Radim Durdinec
  • Denisa Blechová a Daniel Šrytr
  • Jana Szabová a René Hradecký
  • Petra Hloušková a Radomír Hejzlar
      Rozloučili jsme se s :
  • Libuší Meisnerovou
  • Taťjanou Gajdíkovou
  • Gunterem Letzelem
  • Aloisií Voglovou
  • Miroslavem Prokopem
  • Agnešou Stránskou
  • Jitkou Milatovou
  • Františkem Pešoutem
  • Kristou Vaníčkovou
  • Marií Rajnovou
  • Žofií Hejcmanovou
Poděkování

Děkuji personálu broumovské nemocnice, zejména panu primáři MUDr. Šváblovi, za vzornou péči o mého manžela Güntera Letzela. Přeji naší nemocnici hodně zdaru, aby v zájmu nás všech zůstala zachována.

Božena Letzelová



Děkuji lékařům a sestrám interního oddělení nemocnice za jejich náročnou práci a lidský přístup při ošetřování mého manžela Jana Celby.

Ještě jednou díky! Manželka

Speciálně pedagogické centrum Hořičky

chce touto cestou poděkovat: Speciální MŠ a DD Broumov, ZvŠ Broumov, MŠ Broumov, MŠ Božanov za vynikající spolupráci, kvalitní a profesionální péči o postižené děti.

Mgr. Iva Doudová

Panu Mgr. Janu Holému

Milý Jene,

děkuji Ti za všechny studenty, které jsi jako profesor gymnázia za svoje dlouhá léta působení připravil pro praktický život i vysokoškolské studium. Jako dlouholetý ředitel školy jsi vytvářel podmínky, které dovedly gymnázium k  významnému hodnocení mezi všemi podobnými ústavy republiky. Tvoji zásluhou vyrostla zchátralá historická budova do dnešní krásné podoby, která je chloubou města. Všichni bývalí absolventi z vděčnosti vzpomínají na oslavy padesátého výročí českého gymnázia, které se zapsaly do novodobé historie města.

Tvoje působení bylo vždy úzce spojeno s veřejným životem.

Neber těchto několik řádků jako nekrolog, protože věřím, že jako důchodce nepřerušíš svoje styky se školou a organizacemi, ve kterých jsi členem. Přeji Ti za všechny kamarády, známé, studenty i občany hodně svěžesti a zdraví.

Zdeněk Streubel

Dětský den ....aneb jak k nám přijel cirkus Ulita

Je sobotní horké odpoledne a broumovským dětským hřištěm se rozléhá bubnování a volání klauna......Haloooo, haloooo, pojďte všichni sem, právě k vám přijel a zde na zelené louce rozprostřel své atrakce CIRKUS ULITA.

Akrobaté, krotitelé dravých šelem, tanečnice i cvičení krtci a jiná zvířata, silák i mořské panny, věštci budoucnosti, jakož i jiné neuvěřitelné a nevšední zážitky.... holaaa hollaaaa, neváhejte a vstupujte, neváhejte a přistupte blíže. děti vstup zdarma a rodičovstvo téměř také.

A hřiště se postupně zaplňuje nejmenšími, malými, většími i největšími, zvědavými i natěšenými dětmi s rodiči i bez nich.

Všichni se těší na odpoledne plné možností vyzkoušet své dovednosti a schopnosti, jakož i na sladké či věcné drobné odměny. Ti velcí pak i na příjemný chládek pod stromy a malé občerstvení, které bylo díky milým obsluhujícím a značnéhu horku neustále v obležení.

Ale vraťme se do manéže. Není to jen tak obyčejná podívaná, nejde o cirkusový zážitek, jak ho mnozí z nás znají.

Milý klaun Yva představuje všechny své přátele ....Předvádí se i krocení velmi divokých šelem - mláďat, pro potěšení očí i uší všem tančí krásné a velmi ohebné břišní tanečnice, jakož i další tanečně velmi nadané a zdatné dívenky. Tanečnice rockenrollu pak ozdobili i dva tanečníci - hoši...

Po této pestré přehlídce již následují vlastní cirkusové atrakce pro stovky dětí, které již přišly. S nadšením obléhají všech patnáct nabízených atrakcí. U mořských panen svádí boj s vodním živlem, u siláky Honzy Hlaváčka zkouší svou sílu a zručnost, mají možnost tančit s kruhy pod vedením tanečnic Hula Hula, prolézat tunelem s cvičenými krtky, malovat na chodník, s medovým sudem utíkat medvědům pro med, s provazochodkyní vyzkoušet visutá lana, věštit si svou budoucnost pod přísnými zraky kouzelnic Áji a Páji, krmit dravé šelmy, či cvičit se slony.... Mnozí využili i možnosti vymalovat a namalovat portréty nejkrásnějších postav cirkusu, vylézt na májku pro velké tajemství či v tombole zakoupit malou milou drobnost. Nevyužita nezůstala ani švihadla a kladiny odhalující zručnost a šikovnost dětí.

Odpoledne probíhalo v plné intenzitě a soutěživé náladě až do podvečera, kdy všechny cirkusové atrakce opustili i ti nejvytrvalejší jedinci a u ohýnku zůstali klauni, tanečnice, šašci ,silák a kouzelnice a ostatní velmi šikovní a obětaví pomocníci. Těm je třeba vyslovit velký dík, neboť díky jim se každoročně našemu Středisku volného času Ulita podaří organizovat tak krásná setkaní s širokou veřejností. Poděkování patří i všem příznivě naladěným sponzorům, kteří svými věcnými dary potěšili jistě mnohé dítě v tento sobotní slavnostní den.

Sponzoři Dětského dne:

Global Radio, BSS Lisovna UH, Pel-Mel, S Pojišťovna České spořitelny,VL somp-Ladislav Vít, Veba a.s.,IS instalatérství, H+K styl, František Havelka – Prodejna obuvi, Cukrárny a pekárny Náchod, a.s., Servis Černý, Maspork, Drogerie Szkoková. Jeans mode, KOPE galanterie,Tabák Štěpánová, Textil-obuv Květa Krtičková, Papírnictví Malenka, Zdravotnické potřeby O.Reinhartová, Textil-hračky- Mikušková Natálie, Emix Luděk Kolínke, Ing. Josef Jansa, Jaroslav Hrubý.

Dáša Zbořilová

Jak proběhla akce „TUŽ se, Broumovsko! představuje Jeden svět"

13. - 23.6.2003 v broumovském kině Vegas?

V minulém čísle zpravodaje jste si přečetli článek a pozvání na chystaný cyklus promítání filmů z 5. ročníku mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádal Člověk v tísni o.p.s. letos již ve více než desítce českých měst. Dále byl samostatně vložen do každého zpravodaje program celé této kulturní akce nazvané „TUŽ se, Broumovsko! představuje Jeden svět". Na programu byly čtyři odpolední a pět večerních projekcí kvalitních českých i zahraničních, celkem 13 dokumentárních filmů, prokládaných spoty sociální reklamy (tj. „reklamy", která neprodává, ale upozorňuje na různé problémy), jedna beseda k úvodnímu filmu, dvě dopolední promítání pro broumovské Gymnázium Hradební a jedno pro Masarykovu ZŠ.

Dopolední představení navštívilo přes dvě stě studentů gymnázia a ZŠ, odpolední a večerní filmové projekce téměř stovka dospělých, okolo patnácti návštěvníků jednotlivých filmů, což bylo pro nás organizátory určitým zklamáním. Vzhledem k atraktivnosti a určité nedostupnosti vybraných festivalových titulů jsme očekávali větší zájem a návštěvnost. Doufejme, že letošní první ročník byl zkušební a rozjezdový a další bude z hlediska návštěvnosti lepší.

Témata filmů, která se týkala mezilidských vztahů a soužití, lidských práv, problémů sociálních a společenských globálních i lokálních, považujeme za důležitá jak z hlediska osobně lidského, tak z hlediska trvale udržitelného života a rozvoje, který je společně s regionálními problémy ochrany a rozvoje přírodního a kulturního bohatství Broumovska hlavním programem a cílem činnosti našeho občanského sdružení TUŽ se, Broumovsko!.

Kromě filmů navíc návštěvníci zhlédli v předsálí kina: fototextovou výstavu mapující činnost našeho občanského sdružení TUŽ se, Broumovsko! od založení v roce 1999 do dnešních dní; výstavu fotografií Ivy Zímové z Čečenska a Ingušska „Před válkou jsem měl hračky"; výstavu sdružení Berkat „Maršo v Čechách" přibližující pobyt a několik vystoupení dětského čečenského tanečního souboru v lednu letošního roku v ČR doplněné obrázky od čečenských dětí; fotografie České katolické charity z uprchlických táborů. Na činnost zmíněných humanitárních sdružení mohli návštěvníci finančně přispět přímo darem do připravené kasy (ČKCH) nebo koupí pohlednic (Berkat).

Výstavy byly doplněny množstvím informačních materiálů zdarma k rozebrání. Publikace, pohledy a další materiály bylo možno zakoupit, např. nedávno vydanou knihu „Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku" nebo „Na cestě od Kříže ke Smíření, sborník vydaný v rámci občanské iniciativy Kříž smíření v Teplicích nad Metují".

K dispozici byly i starší tituly „Broumovská skupina kostelů", "Oživení Broumovska". K objednání byla nová kniha novinářky Petry Procházkové "Aluminiová královna" a neobvyklá kuchařka "Pohled do hrnce uprchlíka".

Na závěr chci velice poděkovat o.p.s. Člověk v tísni za vstřícnost a za zapůjčení filmů, a dále personálu kina Vegas za spolupráci a samozřejmě všem návštěvníkům, kteří přišli a podpořili nás svým zájmem. Z knihy návštěv vybírám několik jejich ohlasů:

„Doufáme, že v chladném broumovském podnebí nezmrznete jako „Broumovské kostely". Držíme Vám čtyři palce minimálně!".

„Mnohokrát vám za tuto akci děkujeme. Už jsme myslely, že se tu ukoušeme nudou. Byl to opravdu skvelý nápad, filmíky nám vyhovovaly. Nejlepší stejně byly ty sociální reklamy - krátké, výstižné a šokující. Dobrým nápadem bylo také představení pro školy...Ještě jednou děkujeme a těšíme se na další akce „pivovaru" (pozn. míněno Cetrum Broumov) a na příští ročník!"

„A vo co jako go?! (P.S. Ale jinak pokračujte, je to docela super.)"

„Je fajn vidět, že se o naše městečko někdo stará. Alespoň co se týče kulturní stránky."

Mgr. Pavla Dobešová, výkonná ředitelka TUŽ se, Broumovsko! (fotografie z akce „TUŽ se, Broumovsko! představuje Jeden svět" budou umístěny na www.centrumbroumov.cz, kde naleztete i další informace o našich projektech a programy akcí, z nejbližších např. Broumovské kulturní léto 2003, Týden pro Broumovsko atd.)

Volný čas mé dcery

V dnešní době se snad téměř každý rodič děsí doby, kdy je jeho školou povinné dítě „bezprizorní".

Je málo lidí, kteří jsou ochotni strávit svůj volný čas s cizími dětmi a zaměstnat je tak, aby nepřemýšlely jako většina jejich vrstevníků a nestyděly se za to, že vybočují z „álejkového" průměru.

Měla jsem to štěstí, že se má dcera zapojila do činnosti dramatického kroužku, který vede, s nasazením téměř mateřským, paní učitelka Dáša Židová. Dokázala z dětí průměrných a i podprůměrných udělat osobnosti, které si věří, nestydí se, umí mluvit a dokáží předvést a prodat to, co se naučily. Škoda, že „álejkové" děti přeci jenom občas zvítězily a slabší charaktery, hlavně z řad chlapců, podlehly.

Poslední divadelní představení, které bylo vyvrcholením jejich několikaletého snažení, Staré řecké báje a pověsti, bylo obzvláště vydařené!

Obdivuji těch pár kluků, kteří se nedali a vydrželi, byli perfektní.

Děvčata snad ani chválit nemusím. Rok od roku, představení od představení jsou lepší a lepší.

Zaujaly nás nejen herecké výkony, ale i propracovanä scéna, světelné efekty a skvěle zvolená hudba. To vše vyvolalo potlesk na otevřené scéně.

Na závěr chci jen říci: „Paní učitelko, klobouk dolů a díky!"

Jana Kovářová

150 roků broumovské nemocnice

Několik poznámek k článku paní Ludmily Štěpánové, uveřejněném pod tímto titulkem v Broumovském zpravodaji č. 12/02.

Přečetl jsem si článek paní Ludmily Štěpánové s velkým zájmem, neboť broumovská nemocnice se nalézá v bezprostřední blízkosti domu, v němž jsem v letech 1933 až 1943 strávil své dětství. Byl to dům čp. IV/176, v němž je nyní kancelář pana Žida. Při svých návštěvách nemocných jsem měl možnost poznat také vnitřek nemocnice s pokoji pro nemocné, v nichž bylo 8 -10 lůžek. Sekundární lékař, MUDR. Alois Fischer byl přítelem mého otce; proto také vlastním fotografii, kterou rád poskytuji k reprodukci, na níž je zobrazen primitivní operační sál. Primář prof. MUDr. Robert Stowasser a MUDr. Scholz na něm provádějí operaci nohy, v pozadí je (bez čepce) MUDr. Alois Fischer. V popředí sedí všeuměl a pravá ruka lékařů Hans Schaffer, narozený v roce 1897 ve Vídni, (zemřel v Heiligenohofen v NSR.) Byl po celý život ošetřovatelem nemocných.

Mám autorčin souhlas s uveřejněním příspěvku v našem Rundbriefu, v příloze Braunauer Land, redigované Dr. Erhardem Meissnerem.

Boj o zachování nemocnice s tak bohatou tradicí by měl být korunován úspěchem Vždyť lidé se zvyšujícím se věkem se stávají náchylnými k různým nemocem a nemocní k úspěšné léčbě potřebují dostupnou pomoc v blízkosti bydliště. Je to v zájmu nemocných i v zájmu jejich rodinných příslušníků.

Dipl. Ing. Walter Hecht, Lipsko

Jak jsme neoslavili den referenda

Na druhý den konání referenda v naší republice byl v Broumově připraven kulturní program, ve kterém vystoupily dva vskutku výborné folklórní soubory – dětský folklórní soubor Hadářek z Červeného Kostelce a polský Zespól piesńi i tańca z partnerské polské Nowé Rudy.

Polský soubor z Nowé Rudy nám chtěl svým vystoupením oplatit účinkování našich souborů na Dni Broumova v Nowé Rudě. Nepodařilo se!

Přestože do jisté míry Broumováky omlouvá to, že ten den bylo velmi slunné a teplé počasí, ale na sále Střelnice jistě nebylo nedýchatelno – klimatizace pracovala bez problémů a na sále bylo skutečně příjemně a chládek. Na vystoupení se však přišlo podívat jen několik našich občanů, přesilovku nad účinkujícími vyrovnávali vždy účinkující z druhé strany – v první polovině programu účinkující z Červeného Kostelce, v druhé polovině jim to oplatili účinkující z Nowé Rudy. Přes velmi slabou účast diváků však atmosféra na sále byla skvělá a kdo se přišel na vystoupení podívat, jistě nebyl zklamán.

Věřím, že ne každému se líbí folklór, ale že by se z několikatisícového města, jakým Broumov je, nenašlo alespoň padesát lidí, tomu se mi nechce věřit. Raději se na podobná vystoupení zajedeme podívat někam jinam!

Přesto poděkování patří všem těm, kteří se na uskutečnění tohoto odpoledne podíleli, ale hlavně poděkování patří účinkujícím jak z Červeného Kostelce, tak i z Nowé Rudy. Nenechali se odradit malým počtem diváků a svůj program předvedli s plným nasazením.

Trochu mi je pak líto, když vidím, jaká je účast na všech kulturních akcích konaných v sousedním Polsku. Potvrdit vám to mohou všichni účinkující souborů z Broumova, kteří v Polsku vystupovali.

Petr Cirkl

Pozvánka do Evropy

Ten den v předreferendovém týdnu jsem si vzpomněl, že jsem včera po svozu odpadu zapomněl uklidit popelnici. To už určitě nějaký kulich využil a bude znovu z poloviny plná, říkal jsem si. Omyl, odklopil jsem víko a popelnice prázdná, jen na dně ležel štos čerstvouč-kých reklamních prospektů. Už jsem popelnici pomalu zavíral, když v tom mě něco přinutilo nahlédnout ještě jednou. Ano, zrak neklamal - modrá plocha, žluté hvězdy v kruhu - mezi reklamními tiskovinami byl i štůsek vládních propagačních materiálů. Zalovil jsem. Tak dlouho slibované vyvrcholení přístupové kampaně, mající definitivně vyhladit mé eurorealistické vrásky, a naopak vykouzlit v mé tváři usměvavé eurooptimistické ďolíčky, jaké má pan premiér, dorazilo tedy takto stylově i do našeho domu.

Už jen po prvním letmém pohledu na obrázek z první strany bylo jasné, že se mi ďolíčky nedostaví. Modré barvě evropské vlajky, která je jinak barvou naděje, už grafik asi zlověstnější tón dát nemohl. Dusivě zahaluje jakousi sice důmyslně, ale přesto překomplikovaně, obludně a nesmyslně působící lešenářskou konstrukci. Na vratké plošině, z níž - zdá se - není úniku, rozeznáváme siluety mužů. Jeden s rukama v kapsách už asi rezignoval, druhý, stojící nebezpečně na samém kraji, se zoufale drží trubky a hledí do propasti - má se vrhnout? Třetí, jako by se zoufalou situaci pokoušel ještě zachránit, vydal se riskantně po trubkách bez podlážek do prostoru, ve snaze utáhnout jeden z tisíců spojů. Flagrantní porušení nejen všech euronorem, ale i národních bezpečnostních předpisů pro práci na lešení ponechejme stanou.

Děsivější alegorii EU a našeho postavení v ní už opravdu asi vymyslet nelze. A po zevrubném prostudování textu - odporného úředního ptydepe, komplikovaného jako to lešení, navíc plného jazykových a stylistických chyb - jsem pojal dokonce podezření, že materiál musel připravovat nějaký v  europropagačním týmu umně skrytý euroskeptik. Asi podobný, o jakém vyprávěla nedávno naše paní starostka. Ta prý navštívila k referendu speciálně zřízené informační centrum v Hradci. Když vyjádřila podiv nad tím, že nabídka materiálů je tam více než slabá, obsluhující pán jí s  odzbrojující upřímností sdělil, že co má být, že on je stejně proti.

Na druhou stranu, proč za těchto okolností do Unie nevstoupit - svéráz národní povahy je jak vidno nezničitelný a národní jazyk, jak čteme v letáku, je stejně v háji.

Muži, který mě pak ve volební místnosti žádal o radu, „jak ten lístek vyplnit, aby to všechno zůstalo tak, jak to je", nebylo vlastně pomoci. Následujícího rána se probudil o jeden den starší a aniž by si toho všiml, vypadly mu bez náhrady další tři vlasy. Proti tomu je nějaký vstup či nevstup do EU úplná prkotina.

K. Franze

Dvě referenda

v jednom dni a - s jistou nadsázkou- jedno pro Broumov důležitější než druhé. Zatímco se ve volebních místnostech horlivě sčítaly pro a protievropské hlasy, mající rozhodnout o budoucím směřování republiky, tedy i Broumova, sčítaly se zhruba ve stejnou dobu také „volební lístky" ve formě vstupenkových ústřižků v pivních stanech v Hradci Králové. Rovněž v průběhu dvou dní se zde totiž konal festival s vpravdě „evropským" názvem Beerfest - pro ty, kteří ještě fandí zastaralé češtině, možno přeložit jako Pivní slavnost.

Milovníci piva si zde při hudebních vystoupeních několika kapel měli možnost zasoutěžit v několika stylových kláních, jako je vyzunknutí tupláku v co nejrychlejším čase (rekord 13,62 vteřin!), roznášení piva, přetahování sudu na laně, či přenášení padesátilitrových sudů, ale hlavně se seznámit s produkcí sedmi zúčastněných pivovarů. Každý z nich také dostal prostřednictvím moderátora možnost představit se návštěvníkům a na nich potom bylo vybrat nejchutnější pivo slavnosti. Pivovar z  Havlíčkova Brodu zřejmě poznal, že proti olivětínskému Opatu nemá šanci a již po prvním dni se svým Rebelem odstoupil. Zbylým šesti pivovarům, které se rozhodli v čestném souboji vytrvat, to však nebylo nic platné. I když svého hlasovacího práva, podobně jako v referendu o EU, využili zdaleka ne všichni návštěvníci, jejichž celkový počet se blížil k  tisícovce, jasným vítězem se u nich stal právě náš pivovar. Představil zde svou kompletní produkci, z níž šla nejvíce na odbyt desítka. Na druhém místě se se značným odstupem umístil ústecký Zlatopramen a třetí příčku obsadil pardubický Pernštejn. Pro mnohé bude jistě překvapením, že na posledním místě skončil, za Staropramenem a Dačickým pivem z Kutné Hory, náchodský Primátor.

Co na to mnozí broumovští pivní chytrolíni, kteří vymýšlejí tisíc a jeden důvod proti broumovskému pivu? Například, že pijí raději Holbu, protože rádi podporují malé pivovary, což je ovšem stejné, jako fandit Goliášovi před Davidem. Broumovský Opat však stejně jako biblický David umí překvapit a podle posledních zpráv se mu daří pronikat i do velkoobchodních sítí v kraji, kde žijí patrně nepředpojatější konzumenti.

Možná byl kladný výsledek pivního referenda z broumovského hlediska i důležitější. Zatímco k evropskému referendu šel možná mnohý s vidinou, že se na Broumovsko nějaké to euro bezpracně přikutálí, pak výsledek druhého ukázal, že Broumovsko má i co nabídnout, že z něj lze i něco poctivého opačným směrem vykutálet.

K. Franze

Z činnosti Policie České republiky

Do 22. 6. jsme se zástupcem velitele MO Policie ČR p. Janečkou pro naše čtenáře zaznamenali:

  • celkem deset dopravních nehod, z nichž nejkurióznější byla ta nejčerstvější z pátku na sobotu: Jedna paní nahlásila policistům krádež svého automobilu a těm se vbrzku vůz také podařilo vypátrat - havarovaný v Olivětíně, a dokonce s řidičem - zlodějem za volantem, s krví naředěnou zhruba dvěma promilemi alkoholu. Paní v něm ovšem seznala svého známého a po chvíli se dokonce rozvzpomněla, můj ty světe, že mu to nešťastné auto vlastně půjčila. Ten to u ní musí mít asi hodně dobré. U policistů však takové oko nemá a bouračku s  alkoholem si zodpoví
  • vloupání do zahradní chatky v Meziměstí, dva mladiství, kteří se ho dopustili, byli po čtrnácti dnech dopadeni
  • jak se co nejjednodušeji zbavit majetku? Třeba mobilu? Možnost č.1a): odložte si ho na nádraží a na chvíli si odskočte. 1b): v Lidické ho při nákupu ponechejte v kočárku před prodejnou. 1c) (komplikovaná): nepamatujte si přesně, jestli jste ho vůbec donesli domů, a pozvěte si k tomu na návštěvu pět až šest lidí, kteří jakoukoli svou souvislost s následným zjištěním ztráty popřou - vyšetřování jedna radost!
  • poškození dveří  domu U Větrolamu obzvláště nebezpečným způsobem - neznámý pachatel k nim přiložil podpálený hadr napuštěný hořlavou látkou
  • dva muži jsou stíháni za výtržnictví poté, co za božího dopoledne již notně posilněni alkoholem poškodili okno a dveře na železniční stanici
  • majitel v Broumově ukradené popelnice skákal jistě vzteky, o pár dní později skákali v Heřmánkovicích další dva
  • jeden prodal druhému auto, ten sice zaplatil zálohu, ale teď si už jezdí a k placení zbytku (3.500 Kč) se nemá
  • vyhrožování se obyčejně klasifikuje jako rušení občanského soužití, v  Olivětíně však jedna paní druhé vyhrožovala smrtí s takovou vášní, že má teď na krku násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci
  • na základě telefonického oznámení třetí osoby byl prošetřován jeden pán a jedna dívka, kterou měl údajně obtěžovat. Po jejich výpovědích to ovšem policie neviděla zdaleka tak jasně. S pánem je vedeno pro jistotu alespoň přestupkové řízení, při němž si snad uvědomí, že by se od oné dívky měl radši držet dál.
  • krádež květin z hrobů patří rovněž mezi lehčí přestupky, ovšem obzvláště ohavné a pro postižené jistě velmi bolestivé
  • souboj dvou rodin v Polákových domech
  • chovatel v Božanově pěstuje psy nepatřící rozhodně mezi mírumilovné, a navíc si je nehlídá. Jeden mu utekl a zakousnul psa sousedova. Koho si dá příště?
  • souboj dvou žen o úklid chodby, tedy jistě o to, která rychleji zamete a vytře co největší plochu
  • osmašedesátiletá žena, ač ji vše mělo varovat, natolik důvěřovala jedné podvodné škemralce a po menších částkách jí půjčovala peníze. Až nyní, nevědouc už kudy kam, se obrátila na policii, a dělá to, sečteno a podtrženo 68.000 Kč
  • slovně a fyzicky se napadly dvě ženy v panelácích, jejich muži šli to urovnat a seprali se všichni
  • krádež mobilního dopravního signalizačního zařízení ze silnice v  Olivětíně
  • sedmdesátiletá žena z Jetřichova odprodávala pozemek, katastrální převod proběhl však pro kupujícího asi tak rychle, že jí nestačil zaplatit 13.000 Kč a vypadá to, že nyní už si na to coby nový majitel ani nevzpomíná
  • kompletně vybílenou chalupu našel její majitel, prsty v tom však neměl malíř, nýbrž zloděj, který odnesl vše, co se dalo, asi tak za 70.000 Kč
  • v Soukenické rozkopal dveře bytu, aby prý bylo vidět, kdo je doma pánem
  • vloupání do stánku U Větrolamu, ovšem originálním způsobem - vykutáním díry ve střeše -, se škodou 10.000 Kč
  • vloupání do osobního auta u Střelnice pomocí pískovcového balvanu prohozeného oknem, s následnou krádeží autorádia
  • šla na nákup, platila a pak byla u známých, to ví přesně; kde však přišla o doklady, peníze a kreditní kartu je jí i policii záhadou
  • jak se zbavit kola? - možnost č. 2: opřete ho u Šafáře a skočte si nakoupit - nemusíte mnoho, stačí dva rohlíky - jde to rychle; další kolo bylo ukradeno u paneláků
  • rozbití okna v Alka Pubu
  • osm set kusů sadbových stromků z lesní školky na Pasách je zatím nahlášeno jako zcizených. Čeká se však ještě na výsledky inventury, která by měla vyloučit, zda k nesrovnalosti nedošlo vinou nedbalosti při počítání sazenic. To však bude asi dosti obtížné, neboť stromky se vydávaly po svazcích v počtu tak nějak: „...přiměřeně, přiměřeně..."
  • manželka nahlásila pohřešování svého muže. Policisté, kteří ho vypátrali v Praze, jí však od něj mohli doručit pouze stručný vzkaz, že až bude chtít, tak se vrátí
  • 2 x „svoz" k výkonu trestu - nápad! - nemohla by to pravidelně zajišťovat firma Bohemia Scheele?
  • pracovníci MÚ přišli na oddělení s dívkou plnou podlitin, tedy s důvodným podezřením na týrání svěřené osoby
  • vloupání oknem do chalupy v Šonově
  • při rozbití výlohy obchodu v  Přadlácké ulici, jen tak ze vzteku, bez úmyslu krást, byl chycen jeden zpupník
  • šetří se, kdo poškodil most u bývalého statku v Křinicích
  • poblíž bývalé pily býval kdysi dávno rybníček a nyní tam má jeden nešťastný pán zahrádku s volně přístupným vodovodním kohoutkem. Nešťastný je proto, že během jeho týdenního pobytu v nemocnici někdo, patrně ve snaze rybníček obnovit, kohoutkem otočil. Ovšem na pánův účet - zírá teď na něj z faktury za vodu suma 24.000 Kč!
  • na Příkopech se seprala místní komunita a prý to bylo velké divadlo
  • jak se zbavit peněženky s  doklady? - Možnost č. 3a): nechejte si je v otevřeném automobilu v Soukenické a rychle si odskočte domů. 3b): co se pak týče peněz uložených v kabelce, na ty je nejlepší poliklinika; nechejte je v čekárně a bez obav vstupte do ordinace
  • ve Zvláštní škole si pořídili nové čerpadlo, první den pěkně běželo, druhý už tam nebylo. Asi uteklo a běhá si teď někde jinde
  • vynález zkráceného soudního řízení zaznamenává tato rubrika poprvé. Použit byl na notorického řidiče bez papírů
  • jeden pán z Broumova jel do Prahy a po cestě vzal stopaře. Stopař mu nabídl, že až do té Prahy dojedou, mohl by mu tam sehnat lacino prima fáro, lepší než má teď. I dal mu pán 15.000 Kč a občanku, a jestli nezemřel, čeká tam na stopaře dodnes. Dobrý den K. Franze

Co mi škola dala a vzala

Heda Pešoutová, 9.B Masarykova ZŠ

Dlouho jsem přemýšlela, jak napsat úvahu na toto téma. A nenapadlo mě nic jiného, než že vyjádřím, o co po devíti letech odcházím bohatší či chudší.

Člověk by se měl ve škole především vzdělávat. A o to základní vzdělání jsem určitě bohatší. Škola mi umožnila poznat nové lidi a najít si mezi nimi přátele, ke kterým si člověk za těch devět let vybuduje krásný, pevný vztah. Díky škole jsem se naučila plnit své povinnosti, respektovat ostatní lidi, které jsem kolem sebe měla a které teď bohužel ztrácím. Nikdy už mezi námi nebude takový vztah. Ten se upevnil až teď, v posledním ročníku. Nevím, čím to je. Možná jsme zčásti dospěli, uvědomili si sami sebe a pochopili, že se letos budeme loučit, a proto si ten poslední rok musíme užít! A to nejde jinak než jako kolektiv. Škola mi pomohla dospět a dívat se na svět jinýma očima. Ty dětské oči zmizely. Teď se na svět dívám očima dospívajícího člověka a budoucího středoškoláka.

Na základní školu budu určitě vzpomínat jen v dobrém. A i když mi ty prověrky a zkoušení někdy pily krev, jsem za to všechno moc vděčná. A učitelům, kteří mě někdy také naštvali, bych chtěla poděkovat za to, že se nám věnovali, spoustu nás toho naučili, připravili na přijímačky, a hlavně za to, že s námi měli trpělivost.

Ke vzpomínkám na základní školu se budu stále vracet. A jen v dobrém. Jen to ranní vstávání se mi moc nelíbilo!

Jaký bych byl učitel

Úvaha Jana Hamerského, žáka 8.B Masarykovy ZŠ

Kdekdo by řekl, že by nebyl takový pes jako ta a ta učitelka, nebo že by jako fyzikář přitvrdil a tak podobně. Ovšem většina kritiků učitelů nepomýšlí na to, jak snadné je někoho pranýřovat. Většina veřejnosti nemá možná ani ponětí o úskalí tohoto poslání. Učitel nepracuje jen těch šest hodin ve škole. Učitel pracuje i doma, kontroluje testy, opravuje úkoly a dělá spoustu dalších psychicky vyčerpávajících činností. K tomu všemu poměrně často řeší spory žáků a hledá viníky,co rozbili sklo, vytopili toalety atd. Učitel zkrátka musí umět víc, než pracně vstřebával jako student pedagogické fakulty.

Na tomto místě bych asi neměl bušit do ostatních svůj názor. Toto si jenom myslím, když svým mikropísmem zaplňuji tyto řádky. Ale zpátky k tématu, jaký bych byl učitel?

První myšlenka, která mě napadá,je to, že bych asi zastával úlohu zloducha za katedrou. Moji svěřenci by asi neměli v oblibě učitele, snažícího se téměř násilnými prostředky udržet tvrdou kázeň, jehož bych představoval. Já neovládám jiný způsob získání autority než tvrdý nátlak. Přirozenou autoritu postrádám. Už tady se ukazuje, že učitelem nemůže být každý.

Učitel je těžké (mizerně placené) poslání, držící intelekt národa na stávající úrovni. Je naší blbostí, že si těchto „řeholníků" nevážíme.

Ale abych jen nechválil, existují v  jejich řadách lidé, kteří se do této branže nehodí, jsou i lidé, pro které je to jenom zdroj obživy a nezajímá je žákova duše. Nejde mi o to předhazovat čtenáři prototyp ideálního učitele, který dělá víc než svou práci a bere míň než plat. Finanční honorář nechci pedagogům odpírat.

Vím, že první dny v této práci vymýtí ideály o spáse českého školství a zbyde jen torzo předsevzetí spolu se snahou přežít ve světě s heslem: „Peníze jsou pro mě vzduch a bez vzduchu nemohu dýchat". Ale přesto, proč některé sny neuskutečnit, nezeptat se žáků na to, co zlepšit, (odpověď je „odstřel školy", jak si myslí naše nevyzrálé puberťácké mozky), jak jim pomoci, kam dál na školu.

Předem děkuji za takovou otázku. Těší mě zájem těch, které zatím hloupě a zbytečně nenávidíme.

Co více chceme?

Nikdy jsem do žádných „novin" nepsal a doufám, že dlouho opět nebudu muset, ale nyní musím!!! O co mi jde? O kulturu v tomto městě. Organizace Tuž, se Broumovsko! připravila od 13.6-23.6 filmovou projekci dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, která byla promítána v kinokavárně Vegas, kam ale přišlo pouze něco okolo 10 lidí. Lidé v tomto „kulturně nadaném" městě si stěžují, že zde není nic zajímavého ke kulturnímu vyžití a za kulturou se musí do větších měst, což není pravda. Při vydání tohoto čísla už jsou všechny 4 projekce za námi (píšu po druhé projekci), ve kterých si každý určitě mohl vybrat něco, co ho zaujalo. Pokud někdo namítne, že o ničem nevěděl, mám dojem, že v každém čísle těchto „novin" jsou akce na příslušný měsíc zveřejňovány.

A pokud někdo moc pravidelně nečte tyto zajímavé „noviny", není problém zajít do broumovského centra, které (jak zajisté víte) sídlí v bývalém pivovaře, kde můžete dostat program na celé léto!! Ceny těchto akcí jsou velice lidové, takže by neměl ani být problém naplnit Vegas po střechu. Ale je a veliký!! Spousta lidí si myslí, že většina sdružení, co se tu objeví, jsou bandy feťáků. Tyto názory jsem slyšel hlavně od lidí starší generace, kteří po vynesení věty: „Jdu do centra", okamžitě spustí,zda mi nebyly nabízeny drogy, že se ze mne stane stejný feťák jako jsou lidé z centra. Ale dle mě musí být dřina dostat sem do našeho zapadlého městečka někoho, kdo nám ukáže něco nového!! Akce jsou tak různorodé, že si může vybrat každý, jelikož je u většiny akcí napsáno, o co v nich jde, ale lidé zde, stejně jako ve velké části ČR, jsou „zblblí" kulturou, kterou dle nás tvoří hlavně oblíbená TV Nova ( víceméně pro hodně z nás jiné programy ani neexistují!) Je též možné (což je velice smutné), že už jste se někdy byli na podobné akci podívat, a poté jste se museli nad sebou či nad tím, co jste viděli zamyslet, což nad našimi oblíbenými estrádami nemusíme. Ó, jak nás lituji!?! Dne 18.6. jsem byl na druhé projekci, kde byly promítány 4 přibližně 20. minutové filmy a jeden asi na 2 a půl hod. První ukázka se týkala ženy bojující proti imigraci ve Francii a mohli jsme si přiznat, že je umění žít s někým,vkdo je odlišný, což se potvrdilo v dalším snímku, kde byla líčena snaha Roma pomoci své komunitě (z čehož by jsme se měli poučit zvláště u nás) k čemuž stačí chtít a jen chtít, ale kdo neviděl neuvěří. Ale proč chodit, vždyť to jsou jen cigáni, ale v porovnání s nimi my (bílí) jsme častokrát horší! Ve třetím snímku je ukázáno, že i s lidmi s mentálním handicapem se dá normálně žít a mohou se v naší „normální" společnosti uplatnit. Byl to snímek velice netypický, jelikož by se na něj 90% procent lidí v TV nedívalo. Taky na co, vždyť to jsou dementi! V posledním snímku bylo ukázáno více problémů jako např. vliv reklamy na nás (jak typické, není teď Ariel čím dál lepší a levnější?). Poslední snímek byl ukázkou různých pádů a vzestupů černošské rodiny, což nám mohlo ukázat také tvrdou realitu života. Nevím, kolik nás na další akce přijde, ale jelikož určitě dávají nějáký dost dobrý film či estrádu na TV Nova (a že jich tam dávají), tak nás tam moc nebude, ale většina z těch, co přijdou zjistí, jak jsme sobečtí a netolerantní a že naše problémy nejsou skoro nic a stálo by za to se nad sebou zamyslet, což čumilům na estrády nehrozí!!

Tato kritika nemíří pouze do řad starší vrstvy obyvatelstva, ale i na studenty, kteří zamíří do Vegasu pouze o víkendu, a to proto, aby se zde „ožrali" jak.....! Kéž by tam zabloudili jednou i na pořádnou akci. Určitě se najde někdo, kdo mi bude oponovat, že není možno zjistit, kdy se co koná (málo plakátů), ale to pro mě není žádná výmluva, když můžeme jet za kulturou do Hradce, tak nemůže být problém zjistit si místní program. Byl bych pouze rád, kdyby práci všech, kteří to do té naší „díry" dopraví a zorganizují, ocenilo více lidí a ostatní zde nebrečeli, že zde není nikdy kam (kromě hospod) zajít.

Tato kritika nepatří všem, kteří ve Vegasu bylim, popř. těm, kteří z vážných důvodů nemohli. Rád bych Vám věřil, že jste nemohli.

Děkuji Jakub Mazura, email: mazic@post.cz

Oddělení kultury informuje

V měsíci červenci a srpnu probíhají v celé republice takzvané „divadelní prázdniny". Proto ani v červencovém a srpnovém čísle nebude zveřejněn program kulturních akcí v našem městě.

Předpokládá se však, že se v těchto letních měsících uskuteční pouze koncerty vážné hudby v broumovském klášterním kostele. sv. Vojtěcha.

Je předjednáno vystoupení pěveckého souboru z Nového Města nad Metují a Prahy. Občané o konání těchto koncertů budou informováni na výlepových tabulích, internetových stránkách města a letáčky, které pomáhají rozšiřovat místní prodejny  tisku a trafiky.

Na měsíc červenec je také připravována výstava fotografií polských autorů z Nowé Rudy. Detailní informace o konání kulturních akcí také najdete pravidelně ve výkladní skříní prodejny LAHŮDKY - POTRAVINY firmy Best na Mírovém náměstí, kde má oddělení kultury umístěn svůj oficiální informační panel.

Petr Cirkl, odd. kultury

Další sponzorská pomoc broumovské kultuře

V minulém měsíci se naši hudebníci a mažoretky zúčastnili kulturního programu na Dnech Nowé Rudy na stadionu ve Slupieci. Dopravu těchto účinkujících do Nowé Rudy a zpět do Broumova zajišťovala svými dvěma autobusy firma P-TRANSPORT z Broumova. Doprava byla zajištěna perfektně včetně rychlého odbavení na česko-polské hranici v Otovicích.

V minulých dnech jsme byli panem Prokopcem informováni, že v rámci dobrých vztahů s našim oddělením, nám nabízí sponzorování této akce. Znamená to tedy, že firma naše účinkující přepravila do Polska bez nároků na úhradu této dopravy.

V situaci, kdy se naše oddělení potýká s omezenými prostředky na financováním některých kulturních akcí a nákladů s tím spojených, je pro nás příjemné získat dalšího broumovského sponzora. Firmě P-TRANSPORT moc děkujeme za jejich nezištnou pomoc.

Počet našich sponzorů se tedy rozrostl. Nyní můžeme uvést, že mezi naše sponzory patří VEBA, a. s. Broumov, Pivovar Broumov, s.r.o., NEALKO Hejtmánkovice, Lahůdky – potraviny, Marie Bejdáková, a nyní také firma P-TRANSPORT RADIM PROKOPEC.

Petr Cirkl , odd. kultury

Soubory z Německa se představily svým programem

V sobotu, 21. června od 19 hodin se v klášterním kostele sv. Vojtěcha v Broumově představil pěvecký souboru MADRIGALCHOR z Mittelwaldu v Německu. Zazněly zde skladby Mendelssohna, Hasslera a dalších autorů této duchovní hudby. Po delší době se tak opět představil další zahraniční soubor v našem klášterním kostele. Milovníci vážné duchovní hudby si přišli na své.

V neděli, 22, června od 19,30 hod. se v Městském divadle v Broumově konal koncert vokální skupiny „STIMMBRUCH" z Oberrau-Garmisch. Tento šestičlenný soubor se představil veřejnosti skladbami z jejich posledního CD nazvaného „STIMM…"

Zazněly nejen německé skladby, ale také skladby z repertoáru Simona a Garfunkla, Jamese Lasta a dalších interpretů. Koncertu se převážně zúčastnili návštěvníci z Německa, ale možnost zúčastnit se koncertu měli i naši občané. Mezi hosty byla také starostka města – paní JUDR. Libuše Růčková. Vystoupení vokální skupiny STIMMBRUCH bylo asi velmi dobré, o čemž svědčilo i několik přídavků, které si publikum vytleskalo.

Dík za spolupráci při organizaci těchto koncertů také patří panu Ing. Janu Neu-mannovi z cestovní kanceláře NEUMANN REISEN.

Petr Cirkl

Malí ilustrátoři dětských knih Karla Čapka soutěžili v knihovně

Dětské oddělení Městské knihovny v Broumově letos opět navázalo na sérii soutěží zaměřených na rozličná literární témata. Na rozdíl od loňska, kdy se pozornost dětí upřela na Kiplingovu Knihu džunglí, se děti v tomto roce inspirovaly u jednoho z našich největších spisovatelů - u Karla Čapka coby regionálního autora. Soutěž pod názvem „Co jsi četl(a) od Karla Čapka" probíhala od začátku dubna do konce května a že není Čapkovo jméno lhostejné ani těm nejmenším, o tom svědčí devět pěkných ilustrací, které se na pultě dětského oddělení knihovny sešly. Většinou se děti nechaly inspirovat známou Čapkovou knížkou Dášeňka čili život štěněte (pejsků bylo nejvíce), ale našli bychom zde i loupežníky a objevil se tu dokonce i pejsek a kočička ze známé knížky Karlova bratra Josefa.

Všechny obrázky se líbily od těch něžných a naivně dětských až po ty sofistikovanější od starších autorů. Mimo jiné i proto soutěž neměla ani vítězů ani poražených a všichni účastníci byli po zásluze odměněni sladkou čokoládou. Přejme si, aby účast dětí v podobných akcích, jež rozvíjejí jejich hravost a fantazii pozitivním směrem, byla co nejhojnější.

Dětské oddělení Městské knihovny v Broumově.

„Hitparáda" v knihovně

Před dvěma lety, 3. července 2001 zahájila Městská knihovna v Broumově svou práci v komplexním automatizovaném knihovnickém systám Kp-sys. Jedním z jeho výstupů je i přehled nejčastěji půjčovaných dokumentů za určité období. Podíváme-li se, o co měli čtenáři v uplynulých 24 měsících největší zájem, zjistíme následující:

Nejčastěji půjčovaným titulem, který zaznamenal celkem 58 výpůjček, byly Pověsti z Broumovska připravené Evou Koudelkovou a vydané v jejím nakladatelství Bor. Je ovšem třeba podotknout, že vysoký počet výpůjček této knihy je způsoben i tím, že v knihovně je zastoupena ve více exemplářích, které se půjčují současně – toto konstatování však nesnižuje hodnotu faktu, že o tento titul naší regionální literatury mají čtenáři v oddělení pro dospělé i pro děti trvalý zájem.

Další vrcholná místa žebříčku nejpůčovanějších knih v celé první dvacítce pak naplnily knihy pro dívčí čtenářky, zejména romány Lenky Lanczové (Panna nebo Blíženec, Zadáno pro Blížence, obojí 57krát). I v tomto případě hrála roli skutečnost, že knihy jsou v  knihovním fondu obou oddělení. I kdyby se však jejich výpůjčky vydělily dvěma, zaujímaly by mezi nejžádanějšími knihami vysoké postavení. Řada odborníků – pedagogů, spisovatelů, literárních kritiků apod.- považuje současné dívčí čtení z pera Lenky Lanczové, J. Smetanové, M. Harasimové, S. Monyové aj. za poněkud pokleslou četbu. Obrovský zájem o tyto knihy hovoří však o jejich zásluze, pokud jde o čtenářství dětí a mladých lidí, pro něž je bezesporu prospěšnější číst jakékoli knihy než trávit čas jen u televize, videa nebo počítače. Pro mnohé z čtenářek jsou přitom „dívčí romány" prvním krokem k další četbě.

Od 21. místa žebříčku se pak s  velkou četností objevují romantické historické příběhy Teresy Medeiros, Virginie Henleyové, Shannon Drakeové, Barbary Cartlandové apod. Královnou ženského románu ze současnosti je v naší knihovně Nora Robertsová (Zrozená z ledu, 28. – 30krát) spolu s  Daniellou Steelovou (Jednou za život 29krát). Oblíbené téma lékařského prostředí zastupuje se svými thrillery Michael Palmer (Recept na přežití 29krát), z  autorů napínavé četby je v žebříčku nejvýše Postmortem Sydneho Morella (28krát). Nejvýše postavenou naučnou knihou je dětská příručka Můj kamarád pes (29krát) Z umělecké četby je nejvýše Coelhův Alchymista (56. – 27krát, ovšem z více exemplářů). Detektivkám klasického střihu kraluje Agatha Christie (Poslední weekend, 62. - 26krát) a Sue Graftonová (L... jako lháři – stejně tak). 26 výpůjček zaznamenal i titul Harry Potter a vězeň z Azkabanu.

S výjimkou dívčí četby není mezi 150 nejžádanějšími knihami zastoupen žádný český autor. Pro srovnání – kniha Michala Wievegha Román pro ženy z roku 2001 se v daném období půjčila 20krát, o rok mladší Báječná léta s Klausem 15krát – při této frekvenci by v žebříčku za jeden rok jistě zaujala dobré postavení.

Nejpůjčovanějšími týdeníky jsou Týden, Vlasta a Reflex, měsíčníky Domov, Burda a Dívka, deníkům kralují Noviny Náchodska.

(m)

CHKO Broumovsko v nové knize

Už na sklonku loňského roku vyšel v  řadě Chráněná krajinná území ČR, vydávané agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, svazek Královéhradecko, který podrobně a poutavě přibližuje i chráněné lokality v našem okolí a především celou Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko. Kniha přináší všestranné informace o zdejší krajině a přírodě, zvlášť pak pojednává o Adršpašsko-teplických skalách, lokalitě Borek u Teplic n. Met., Broumovských stěnách, Křížovém vrchu, Ostaši a Kočičích skalách na jeho úpatí. Text provázejí stovky exkluzivních fotografií a pro čtenáře jsou velmi zajímavé i letecké mapy celých oblastí.

Výtisk této unikátní publikace věnovalo Městské knihovně v Broumově studio Artedit, které připravilo její skvostnou grafickou podobu.

(m)

Nový turistický průvodce

Jako druhý svazek nové edice nakladatelství Olympia Průvodce po české republice vyšla publikace s názvem Broumovsko, která však přibližuje značně větší území než si pod tímto názvem běžně představíme. Na západě ho ohraničuje linie od hraničního přechodu Královec přes Trutnov, podél toku Úpy až po Českou Skalici, na jihu spojnice České Skalice s Náchodem a odtud státní hranice až po Královec. Průvodce tedy zahrnuje i Náchodsko, Jestřebí hory a část Podkrkonoší (Náchodští alespoň jednou cítí, jak nelogické je běžné určení „Broumov na Náchodsku"). Významné je, že průvodce se věnuje i turistickým zajímavostem v  polském příhraničí.

Kromě charakteristiky celého regionu (v podstatě Broumovské vrchoviny), jednotlivých zajímavých míst, navržených turistických tras apod. Přináší průvodce též informace o možnostech pro horolezectví, vodní turistiku a cykloturistiku a také kalendář pravidelných kulturních akcí, který obsahuje i Broumovskou kytaru.

(m)

Toulavý skicář Jany Wienerové - Kuchtové

Výběr kreseb z autorčina skicáře od 70. let do současnosti jejíma očima přibližuje krajinu Broumovska, Machovska, Šumavy, středních Čech i belgických Flander. Kresby doplňují litografie s pražskými náměty.

Sama autorka k výstavě napsala:

„Listy z náčrtníku se zpravidla nevystavují. Bývají to často intimní „šifry" srozumitelné jen autorovi, a z těch po čase a různém promýšlení teprve vzniká něco, co se zase po čase a různém promýšlení (a organizování) snad může i vystavit. Jsou to suroviny pro jakousi metamorfózu, v níž teprve se děje to vlastní výtvarné tvoření. Během téměř třech desítek let od času, kdy naše farářská rodina musela pod tlakem režimu opustit Broumov, se však v mých náčrtnících nahromadila spousta i nezašifrovaných záznamů o setkáních se zejména zdejší (anebo vůbec českou) krajinou.

Dovolte mi tedy pár z nich vystavit v tomhle útulném a intimním prostoru knihovny, kde člověk rád posedí a udělá si klidnou chvíli. Zvu vás tedy s sebou na stráně, meze, kameny a pařezy, na něž jsem v průběhu let usedala a načrtávala, co mi učarovalo.

Dovolte mi i několik málo výjimek, tedy obrázků jako takových: Vkořenění, které zapůjčil vedoucí knihovny, a dvě letošní litografie, také zapůjčené přáteli.

P. S.: Narodila jsem se na druhé straně Čech – v Tachově, ale tady jsem vyrostla od první třídy do maturity. Zdejší krajina se do mě otiskla a už ji nevymažu. Ani nechci. Potřebuji se sem vracet, když už mě život zavál jinam. Určitě Broumov vnímám jinak než vy: je to tu pro mne sváteční, protože ne samozřejmé. Vystoupit ze samozřejmosti a rozhlédnout se s úžasem, to přece může každý!"

Vážená redakce Broumovského zpravodaje,

v červnu letošního roku se mi pošťastnilo podívat se do země, kde se narodil můj tatínek a dědeček – do České republiky.

Týden z našeho čtrnáctidenního pobytu v Čechách jsem mohl se svoji manželkou, dcerou, zetěm a dvěma vnoučaty strávit právě ve Vašem městě a ve Vašem kraji. Vaše městečko nás uchvátilo svoji malebností a hlavně pro nás Američany - svojí hlubokou historií. Bylo pro nás úžasné prohlednout si broumovský klášter, broumovské kostely a další historické památky v Broumově a jeho okolí.

Byli jsme upřímně překvapeni srdečností Vašich lidí a jednáním obchodníků ve vašem městě.

Když jsme odjížděli do Evropy, měli jsme trochu smíšené pocity a taky trochu strach z toho, jak se u Vás budeme orientovat, budou-li nám lidé rozumět (i když já jsem se od svých rodičů ještě stačil naučit česky), jaká bude úroveň ubytování, jídel a tak dále. Vše předčilo naše očekávání a my všichni jsme byli nadšeni tím, že zde budeme moci strávit několik dní.

Měl jsem možnost si přečíst i Váš Broumovský zpravodaj a musí Vám říci, že jsem byl překvapen jeho úrovní a obsahem. Ti, kteří ho vydávají, tak to dělají určitě s láskou.

Chtěl bych popřát Vašemu městečku, aby stále rostlo do své krásy a aby bylo stále hezčí a hezčí. Vím, že Vás to bude stát mnoho úsilí, ale to úsilí bude určitě stát za to. Rád se budu do Broumova, dovolí-li mi to můj věk a zdravotní stav, vracet. Po pobytu ve Vaší zemi jsem si uvědomil, že mohu být hrdý na to, že můj tatínek byl Čech a že přijel do od USA (v roce 1909) z tak krásně země.

S úctou, Joe Cirkl, Menomonie, WI, USA

Chutná zelenina

Chřest (špargl) získává stále větší oblibu v našem jídelníčku. Do prodeje se dostává již počátkem května, pokud se pěstuje u nás, z dovozu je to dříve, ale za vyšší ceny.

Chřest je vytrvalá rostlina, plodí až 15 let i více. Čtyři až pět sazenic si můžeme zasadit na naší zahrádce. Do brázdy 40 cm hluboké dáme 10 cm hnoje, 10-15 cm vrstvu kompost. zeminy. Sazenice mají být 40-50 cm od sebe a po vysazení se opět zasýpají kompostem. Okolní zem má být nejméně 10 cm nad zemí. V prvém roce udržujeme okolí řádků bez plevelů a několikrát okopáváme. V době sucha zavlažujeme. Po ukončení vegetace odřežeme nadzemní části a nasypeme opět zeminu s kompostem 5-10 cm a na zimu přikryjeme slámou nebo listím, které na jaře odstraníme. Jakmile se začnou objevovat hlavičky výhonů, ihned je přikryjeme, aby nebyly na světle. Po dosažení délky cca 20 cm, sklízíme. Slabé výhonky necháme vyrůst a odstraníme je až na podzim.

Postup pěstování se rok co rok opakuje, sklizený chřest se skladuje v chladničce při +2 stupních C, maximálně jeden týden. Přebytky můžeme zavařovat.

Příprava chřestu: spodní konce (tvrdší části) oloupeme, omyjeme a vaříme ve slané vodě: 500 gr. chřestu, 1l vody, půl lžičky soli, kostka cukru, lžička másla – 8-12 minut. Povařené výhonky po 2-3 kusech obalíme plátkem šunky, pokládáme na máslem vymazaný pekáček, posypeme strouhaným sýrem a zapečeme v předehřáté troubě, až se sýr začne rozpouštět. Podáváme se zeleninovým salátem. Tato velmi chutná zelenina se dá upravovat na velmi mnoho způsobů. Další předpisy získáte na schůzích zahrádkářů, v časopisech a kuchařských knihách.

M. Chalupníček, ZO ČZS Olivětín

Kastrace (sterilizace) psů a koček

1. část : Kastrace kocourů a koček

Každý z vás se již alespoň jednou setkal s mňoukajícím, prskajícím a kýchajícím koťátkem, které se za vámi vydalo v domnění, že právě u vás najde trochu jídla a teplé místo ke spánku i k dalšímu životu. Kolikrát jste potkali bloudícího voříška, špinavého a zanedbaného? Těchto opuštěných a vyhozených zvířat stále přibývá, kapacita útulků již zdaleka nestačí. Přitom by stačilo jen málo – zodpovědný přístup majitelů zvířat!

Každý majitel, který si pořídí psa nebo kočku, by si měl uvědomit, zda chce mít po svém miláčkovi někdy potomstvo. Pokud ne, je třeba nalézt způsob, jak tomu zabránit. Zdánlivě nejjednodušší je si zvíře ohlídat. Pohlavní pud zvířat však často bývá silnější než zábrany připravené člověkem, a tak není nouze o pohled na pejska šplhajícího po plotě jako veverka, či na tunel vyhloubený psím Romeem. To často bohužel končí březostí a porodem, či návštěvou veterináře s žádostí o přerušení březosti.

Další možný způsob je použití hormonálních injekcí či tablet, které oddalují či zamezují říji. Nelze to však doporučit jako dlouhodobé řešení, protože riziko nežádoucích vedlejších účinků je relativně vysoké. Namátkou jmenujme riziko onemocnění cukrovkou nebo časté, život ohrožující záněty dělohy. Proto nejvíce upřednostňovaný způsob řešení tohoto problému je kastrace (sterilizace), a to nejlépe hned po dosažení pohlavní dospělosti.

U koček provádíme kastraci nejlépe před první říjí (mrouskáním), tj. okolo půl roku věku, u dospělých koček kdykoliv mimo období březosti. Jedná se o celkem jednoduchý zákrok, prováděný v  narkóze. Nejčastější je odstranění vaječníků. Již druhý den po zákroku může běhat kočka venku. Zákrok se provádí ambulantně, na objednávku a trvá asi jednu hodinu. U kocourů je zákrok ještě jednodušší, zvíře je proto většinou asi po 12 hodinách schopno pobytu venku. Kastrace kocourů a koček přináší dost pozitiv. Bylo zjištěno, že nekastrované kočky se dožívají v průměru 8 let, kdežto kastrované 10 let. Odpadne řešení problémů, co s koťaty. Zvířata se drží více doma, netoulají se a neperou. Mnohonásobně se sníží riziko nakažení kočičími virózami (např. FeLV – kočičí AIDS), které jsou neléčitelné a vždy smrtelné. Odstraní se i nepříjemné značkování u kocourů.

Bohužel ohledně kastrace existuje mnoho mýtů a můžeme z vlastní zkušenosti říci, že se nezakládají na pravdě. Kocour či kočka po kastraci netloustnou, pokud je nepřekrmujeme. Pokud vaše zvíře chytalo myši, bude je chytat i po kastraci. Kastráti neztrácí osobité vlastnosti, jsou o něco klidnější a více se drží v okolí obydlí.

MVDr. Strnad a MVDr. Mach

Judo

Dne 17.5.2003 se v Jičíně konalo druhé kolo o Samurajskou Katanu v judu.

Výsledky členů JUDO CLUBU BROUMOV :
mláďata:
do 20kg 1.místo Rajnohová Kat.
do 27kg 3.místo Myšková Gabriela

mladší žactvo:
do 27kg 2.místo Pohlová Hedvika
do 34kg 5.místo Sedláček Tomáš
do 55kg 1.místo Nouza Zdeněk

starší žactvo:
do 42kg 3.místo Záliš Ladislav
do 50kg 1.místo Zelený Jiří
do 60kg 3.místo Žid Jan
do 60kg 4.místo Sedláček Jan

Pořadí oddílů podle získaných bodů za umístění závodníků po druhém kole:
1.místo SKP Judo Jičín
2.místo JC Liberec
3.místo AŠ Mladá Boleslav
4.místo TSC Turnov
5.místo JC Broumov
6.místo TJ Liaz Jablonec
7.místo SKP Nový Jičín
8.místo SEDDMA Semily
9.místo JK Pardubice TJ
10.místo Loko Česká Lípa
11.místo Sakura Liberec

Ve dnech 7. a 8.6. se konal v Jihlavě 36. ročník Mezinárodní velké ceny v judu. Jako každý rok se turnaje zúčastnili závodníci z našeho oddílu. V sobotu startovalo 276 mužů a žen. V kategorii žen ve váze do 48 kg vybojovala Dagmar Dušánková 4. místo. V neděli startovalo 266 mladších a starších žáků.V kategorii starších žáků ve váze do 55 kg se umístil Jiří Zelený na 5. místě.

Poděkování

Základní kynologická organizace Otovice děkuje touto cestou všem níže uvedeným za poskytnutí sponzorských darů, jež přispěly ke zdárnému průběhu Dětského dne, konaného 7. 6. 2003 na půdě otovického cvičiště. Jedná s o:
Sudetka Broumov, Step - M. Štěpánová Broumov, Elmon Broumov, Autoopravna D+Š Broumov, BSS Plasty – p. Suchomel, Cukrárna Broumov – paní Špačková, Kino Vegas Broumov, Kniha Broumov, Knihkupectví Broumov - paní Adamová, Z-Trade Broumov, Občerstvení Florenc Broumov, Falco Broumov - prodej mobil. telefonů, Potraviny Otovice - pí Exnerová, Potraviny Otovice - p. Magnusek , Pan Ivan Ježek Otovice, Autoopravna Broumov - p. P. Michálek, Elektroinstalace - p. Jakoubek Police nad Met., Pan Ledvina a pan Slezák - Truhlárna Martínkovice, Pan Miloš Doležal ml., Autoopravna - p. Remeš, ČSCH Otovice, Stef Broumov, Pan Jirman - výrobna plavek, P-Transport - p. Prokopec, Pan Šafář Martínkovice, Drogerie - paní Skoková Broumov, Laguna Broumov - pan Vašák, Maneko Nábytek Broumov, Holičství a kadeřnictví - paní Pešoutová, Elektro Jansa Broumov, Večerka Broumov, Mototechna Broumov, Hotel Praha Broumov, BSS Broumov - pan Netík, Dřevěnka Broumov - pan Crha, Uhelné sklady Broumov, Autoprodejna Seat a VW - pan Minařík, Potraviny Otovice - pan Čepl, Poraviny Otovice - pan Vlach, Pan Miroslav Smrček - Otovice, SDH Otovice, Doldy Machov, Jiří Novotný Otovice, Kulturní dům Machov


Broumovský zpravodaj
vydává město Broumov

redakce, grafická úprava:
M. Otte, tel. 491 522 185

korektury:
Mgr. Šárka Rambousková

e-mail:broumov.muzeum@worldonline.cz

objednávky inzerce:
Sekretariát Městského úřadu, tel. 491 523 734
e-mail:malichova@broumov-mesto.cz

rozšiřuje:
Informační centrum Broumovsko, tel. 491 524 168
e-mail:ic.broumovsko@worldonline.cz

vychází 1 x měsíčně
uzávěrka vždy 20. každého měsíce



Copyright © Město Broumov 2003 Poslední aktualizace stránky: 20.07.2003