Na této stránce Vám přinášíme poslední číslo Broumovského zpravodaje. Jedná se výběr článků z tištěné verze zpravodaje. Rádi bychom slyšeli Váš názor na tento druh zpráv a tak nám napište. O výsledku Vás budeme informovat.


Broumovský zpravodaj č. 8/2002

Obsah čísla:
„Malý okres Broumov"
Společenská kronika
Poděkování
Opět o reformě veřejné správy
EKO - KOM
Veba, její zaměstnanci a povodně
POMOZME!
Festival Broumovské kulturní léto zastaven
Výsledek veřejné finanční sbírky ...
Smírčí kříž? Kříž usmíření? Nebo ...
Poznámky k rozvoji broumovské nemocnice
Dny evropského kulturního dědictví ...
Kříž smíření v Teplicích nad Metují
Výstava Josefa Ducháče
Opat byl tentokrát nejlepší
Moštování v roce 2002
Z činnosti Policie ČR
Nový most
Memoriál Jiřího Nemeše
V McDonald's Cupu až do republikového finále
TJ Slovan Broumov
Benediktinský internát
Jak (ne)mít peníze
Středisko vzdělanosti s celorepublikovou ...
Porozumění
Poděkování
Výběrové řízení na místo vedoucího odboru ...
Město Broumov hledá tímto firmu či ...

„Malý okres Broumov"

Od 1.1.2003 se Broumov stane obcí III. typu s rozšířenou působností, tzv. „malým okresem". Jde o zásadní reformu státní správy, která spočívá ve zrušení okresních úřadů a rozdělení jejich pravomocí mezi pověřené obce a krajský úřad. V okrese Náchod vzniknou čtyři „malé okresy" – Broumov (17.600 obyvatel), Nové Město nad Metují (14.300 obyvatel), Jaroměř (19.200 obyvatel) a Náchod (61.400 obyvatel). Broumovský „okres" zahrnuje Meziměstí, Teplice n.M., Adršpach a obce přilehlé k těmto městům. Pro doplnění uvedu i další sídla „malých okresů" v Hradeckém kraji – Dobruška, Dvůr Králové n.L., Hořice, Hradec Králové, Jičín, Kostelec n.O., Nová Paka, Nový Bydžov, Rychnov n.K., Trutnov, Vrchlabí.
Do Broumova přejde mnoho nových činností státní správy : doprava, školství, životní prostředí, krizové řízení, civilní služba, úkoly armády ČR, památková péče, občanské průkazy, cestovní doklady atd. Další činnosti budou rozšířeny, jako např. živnostenský odbor, odbor soc. věcí a zdravotnictví. Přes neustávající diskuse o smyslu reformy jsem přesvědčen, že pro broumovské občany (a obyvatele celého výběžku) bude přínosem. Hlavní výhodou je přiblížení výše uvedených služeb státu (zkrácení vzdálenosti o 30 a více km) a výkon těchto činností pod dohledem volené samosprávy. Broumov byl vždy centrem Broumovského výběžku a reforma se pouze vrací k osvědčenému a historií prověřenému modelu výkonu státní správy.

Reforma státní správy se samozřejmě dotkne rozpočtů pověřených obcí III. typu – zejména těch, které nemají možnost levnějších rekonstrukcí vlastních objektů nebo musí postavit objekty nové. Z dostupných informací by město Broumov mělo v letošním roce obdržet zálohu ve výši 5 mil. Kč (v srpnu) a v říjnu (nebo listopadu) zatím neupřesněný doplatek ve výši 1,5 – 2,5 mil. Kč. V příštím roce lze počítat s dalšími asi 7 – 8 mil. Kč. Jak s těmito penězi naloží Broumov? Pokud uvažujeme s celkovou dotací ve výši 14 mil. Kč - tak zaplatíme 4,2 mil. za budovu bývalé Jednoty a zůstane nám 9,8 mil. na stavební práce (sociální zařízení, přepážky, výtah, voda, odpady, vytápění apod.), sítě (rozvody, hardware, sowtware), bezpečnostní zařízení, telefony, pomocná zařízení (tiskárny, kopírky), vybavení nábytkem, archiv atd. Akce jsou rozděleny do dvou etap – v roce 2002 úpravy nové budovy a nezbytné úpravy dosavadního úřadu, v příštím roce dobudování suterénu (centrální archiv), výtah a dokončení stávajícího úřadu. Pokud přidělené prostředky na reformu budou o něco vyšší (než uvedených 14 mil. Kč), pak by v příštím roce město nemuselo ze svého rozpočtu nic doplácet.

Co se týká počtu pracovníků, platí, že jejich počet stanoví Rada města a objem mzdových prostředků schvaluje Zastupitelstvo města. Předpokládá se, že do Broumova bude delimitováno 31 pracovních míst krytých finančními prostředky ve výši 312 tis. Kč na pracovníka a rok. Po odečtení předpokládaných mzdových nákladů, sociálního a zdravotního pojištění tak na pokrytí provozních nákladů (provozní náklady budov, kanceláří a vlastní náklady na činnost) úředníků zůstane asi 50 tis. Kč na pracovníka a rok. Není to mnoho, berme však v úvahu i to, že veškeré výnosy z úředních rozhodnutí jsou a budou příjmem obce, což odhaduji na částku 1-1,5 mil. Kč/rok.

Cílem současné i budoucí Rady města i nových zastupitelů jistě bude zamezit zbytečnému nárůstu pracovníků městského úřadu a hledání vnitřních rezerv. Na druhé straně však město musí vytvořit podmínky pro dobrou práci úředníků, neboť ji nebudou vykonávat pouze pro občany Broumova, ale pro celé území od Adršpachu, přes Teplice a Meziměstí po Otovice, Božanov a Šonov. Organizační strukturu, počty pracovníků úřadu i rozmístění jednotlivých odborů projedná v nejbližší době rada města. Řešení navrhovaná tajemníkem p. Obstem (a projednaná v městské komisi pro reformu veřejné správy) se mi jeví jako úsporná, pro město přijatelná a v Radě města budu hlasovat pro takto předloženou koncepci.

O všech dalších krocích spojených s reformou ( organizačních i personálních ) - a prováděných ještě v tomto volebním období - musí být stávající Rada města podrobně informována, a tak bude mít i reálnou možnost usměrňování tohoto procesu. Možnost korekcí musí mít i nově zvolena Rada města, noví zastupitelé, starosta a místostarosta (v období po volbách v listopadu letošního roku do konce letošního roku). Jde totiž o účelné vynakládání městských prostředků a i kvalitní práci úředníků.


Bc. Lubomír Franc, člen Rady města Broumova
Společenská kronika

Společnou cestu manželstvím si zvolili tito snoubenci:
  • Leoš Doulík a Lenka Friedrichová
  • Michal Panchartek a Andrea Gavačová
  • Miroslav Bečička a Kateřina Nápravníková
  • Jiří Netík a Sylvie Jirušová
  • Petr Horký a Irma Vozábová
  • Tomáš Valenta a Lucie Štěpánová
  • Václav Šafář a Jana Kociánová
  • Vítězslav Středa a Gabriela Vanžurová
  • Josef Jindra a Květuše Havelková
  • Vlastimil Kužel a Erika Vaňková
  • Iosif Filipcik a Jana Havlíková
  • Miroslav Pavelka a Vlasta Boubelíková
  • Libor Poledník a Vlasta Martincová
  • Pavel Vít a Julie Špičková
  • Tomáš Letzel a Jana Valášková
Všem manželským párům přejeme, aby jejich cesta byla dlouhá a trvalá.


Rozloučili jsme se s :
  • Jaroslavem Holečkem
  • Věrou Krtičkovou
  • Marií Komárkovou
  • Waltrem Popperem
  • Josefem Rulcem
  • Marií Minářovou
  • Jarmilou Brychovou
  • Evou Langrovou
  • Helenou Kačerovou
  • Janem Labutěm
  • Josefou Machkovou 
Poděkování

Jménem TJ Slovan Broumov, oddíl ASPV – aerobik, děkuji firmě Veba, textilní závody, a. s., Broumov, konkrétně technickému řediteli Ing. Miloslavu Geislerovi za to, že nám během letních prázdnin umožnil cvičit na nově vybudovaném tenisovém kurtu v areálu hotelu Veba. Naše hodiny aerobiku totiž probíhají celoročně ve sportovní hale nebo v sokolovně, ale cvičení v letních parných měsících uvnitř je neúnosné. Proto jsme rádi využili této možnosti. Navíc letos se malovala sokolovna, takže nebýt této nabídky, museli bychom hodiny aerobiku v těchto dnech zrušit.

Ještě jednou tedy děkuji a těším se, že budeme moci opět tento nový kurt využít příští rok v době letních prázdnin, a vlastně tím i zpestřit naše cvičení.


J. V., Slovan Broumov
Opět o reformě veřejné správy

Slíbil jsem, že budu naše čtenáře a občany informovat o postupu reformy veřejné správy. Rád bych se s vámi podělil o některé poznatky. Tedy nejprve k  reformě jako celku. V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů k 31.12. tohoto roku jsem předpokládal, že reforma bude řádně připravena (nejenom z pohledu obcí, na které budou kompetence rušených Okú přeneseny), ale zejména dobře připravena a řízena pověřeným ministerstvem. Zatím si připadám jako Alenka v říši divů. Informace, které nám jsou poskytovány, jsou neúplné a pokaždé jiné. Obcím III. typu (tzv. malým okresům) zbývá stále méně času na řádnou přípravu budov a pracovišť, ale i na personální obsazení.

Broumov zůstává v rámci Okú Náchod jediným městem, které připravuje realizaci veřejné správy od 1.1.2003 na svém území. Města Jaroměř a Nové Město n.M. s největší pravděpodobností nebudou kompetence přebírat, respektive je budou zajišťovat na základě smlouvy s Náchodem v Náchodě do doby, než si vybudují potřebná pracoviště.

Co jsme pro realizaci zatím udělali ? Naše zastupitelstvo odsouhlasilo odkoupení bývalého internátu SČMSD Praha pro rozšíření úřadu. Podmínkou pro převzetí této budovy je zaplacení zálohy ve výši 1 700 000,- Kč. Po podpisu kupní smlouvy a zaplacení zálohy můžeme začít s přestavbou této budovy. Přes původní ujišťování, že městům budou v druhé polovině července poukázány finanční prostředky na zabezpečení úřadu ve výši 5 mil. Kč, peníze na účet města přišly až v polovině srpna. Tím se celý proces pozdržel.

Poté, co jsem byl jmenován manažerem pro reformu za město Broumov a byla ustavena pracovní skupina pro reformu ve složení p.starosta, Bc.Franc, Ing.Blažková, JUDr.Růčková a já, jsme také ve spolupráci s Ing. Semerákem, Bc. Teichmanem a p. Mantlem zpracovali harmonogram postupu prací a rozdělili si úkoly. Dle harmonogramu nám měla být v červenci předána budova (JUDr. Berka v těchto dnech po obdržení finančních prostředků ihned jednal se SČMSD Praha o odkoupení budovy). V červenci bylo vypsáno výběrové řízení na projekt. Nyní bylo vypsáno výběrové řízení na dodavatele stavební části a na dodavatele slaboproudu. Ještě v srpnu by měly vítězné firmy nastoupit a úpravy dokončit do 20. října, aby do konce tohoto měsíce byly přemístěny některé odbory do nového objektu. Dále očekáváme, že dojde k dělení majetku z Okú Náchod. Podle toho, co nám bude přiděleno, budeme dále postupovat. To se týká mimo jiné vybavení kanceláří (stoly, skříně). Při větším rozsahu bude i na tuto dodávku vypsáno výběrové řízení. Byl vypracován plán na rozmístění pracovišť jak v nové budově, tak na dosavadním úřadu.

Radě města i zastupitelstvu předkládám návrhy na řešení personální i organizační s cílem co největšího využití stávajících pracovníků a omezení výdajů. Zatím (před upřesněním) by k nám mělo být delimitováno 13–15 pracovníků z Náchoda, dále počítáme, že 5 činností by bylo zajištěno stávajícími pracovníky města a asi 6–8 pracovních míst by bylo řešeno výběrem nebo výběrovým řízením. Na těchto cca 6-8 míst máme kolem 300 žádostí. Podotýkám, že se jedná o úzce specializované činnosti, které město zatím nezabezpečovalo a na které budou muset přijatí pracovníci skládat zkoušky odborné způsobilosti.

Obdrželi jsme několik návrhů, jak by mělo být město III. typu organizováno. U menších obcí III. typu není možno jasně oddělit státní správu a samosprávu, takže některé činnosti se budou prolínat.Pokud se týká sítí, budeme si muset vnitřní rozvody hradit a zabezpečovat sami. Ministerstvo vnitra by mělo zajistit napojení svých agend do našeho úřadu. Doufáme, že svůj příslib splní.

Čeká nás spousta práce, která bude vrcholit v závěru roku, kdy budou předávány písemné agendy. Bude jich hodně – u Živnostenského úřadu přejdou z Teplic n. M. i Náchoda dopravní agendy (řidičů, průkazů, vozidel) a agendy občanských průkazů, cestovních dokladů apod.. Techniku převodu a vytřídění těchto agend si zatím neumíme představit ani my, ani pracovníci dnešního Okú Náchod.

Věřím, že pokud ministerstvo splní své sliby v termínech, které oznámilo, že i naši pracovníci učiní vše pro zdárné splnění tohoto složitého úkolu. Děkuji jim i členům pracovní skupiny za spolupráci.

Nepopisuji další záležitosti k reformě, neboť se o nich ve svém příspěvku zmiňuje člen RM Bc.Franc. Příště vás seznámím s dalším postupem.


Slunečné dny vám přeje Arnošt Obst , tajemník MěÚ
EKO - KOM

Se značkou EKO-KOM se můžete již setkat i v našem městě. Jsou takto označené kontejnery na tříděný odpad, neboť již koncem loňského roku se město zapojilo do systému EKO-KOM. Systém provozuje stejnojmenná akciová společnost EKO-KOM, a.s., která jako jediná u nás získala od Ministerstva životního prostředí ČR autorizaci a zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití obalů z odpadů prostřednictvím systémů tříděného sběru v obcích.

Systém EKO-KOM vychází přitom ze dvou zákonných povinností:
1. Výrobci, dovozci, plniči, prodejci obalů a baleného zboží mají ze zákona o obalech povinnost zpětného odběru a využití odpadů z obalů. Tuto povinnost naplňují tím, že platí poplatek do systému EKO-KOM a tak spolufinancují náklady obcí na tříděný sběr komunálních odpadů spojený s obalovou složkou.

2.Obce a města mají dle zákona o odpadech povinnost třídit a využívat komunální odpad, jehož součástí jsou také použité spotřebitelské odpady.

Členové systému EKO-KOM používají k označení výrobků značku „ZELENÝ BOD", kterým jsou zastřešeny podobně fungující systémy sběru tříděného odpadu téměř ve všech zemích EU (Duales Systém Deutschland od r.1990 a francouzský Eco Emballages od r. 1994). Smyslem značky „Zelený bod" je informace o tom, že výrobce zaplatil za obal výrobku jistý poplatek do systému Eko-Kom. Z těchto poplatků pak systém platí obcím, které se do něj zapojí, dotaci za každou tunu separovaného odpadu, který by měl být předán k recyklaci.

Záměrem města bylo při zapojení se do systému Eko-Kom snížení ekonomické ztráty, která při sběru, svozu a dotřiďování separovaného odpadu vzniká. Město ze systému dosud obdrželo finanční prostředky ve výši 173000 Kč. Využití těchto finančních prostředků je vždy vázáno pro účely související s nakládáním s komunálním odpadem, proto byly za část prostředků zakoupeny další kontejnery na tříděný odpad a připravuje se např. vydání podrobnější informace o nakládání s odpadem v našem městě.

Veba, její zaměstnanci a povodně

Ztráty lidských životů, střechy nad hlavou, devastace krajiny, zničené komunikace a obrovské materiální škody jsou výsledkem letošních ničivých záplav. Solidarita, pomoc, obětavost, zájem o druhé, uvědomění si podstatných životních hodnot jsou zase jedinou možnou reakcí na přírodní katastrofu. Proto vedení a.s.Veba a odborová organizace v a.s. uspořádaly finanční sbírku a poskytly další pomoc pro postižené povodněmi.

Chci občany Broumova seznámit s textem společné výzvy a po ukončení sbírky i s jejím výsledkem.


Bc. Lubomír Franc
POMOZME!

Podniková odborová organizace a vedení a. s. VEBA organizují finanční sbírku na pomoc lidem postižených záplavami. Výzva je určena všem zaměstnancům a. s.VEBA a zaměstnancům jejich dceřiných společností.


PŘISPĚJME 1% Z NAŠÍ ČERVENCOVÉ MZDY

  • Váš příspěvek bude vypočítán z výše Vaší čisté mzdy v červenci a formou mimořádné zálohy zúčtován v měsíci srpnu. Shromážděné peníze tak budou moci být odeslány již do konce srpna.
  • Váš souhlas s 1% srážkou z čisté mzdy můžete vyjádřit na připravených formulářích u přímých nadřízených na svém pracovišti od 20. 8. – 25. 8. 2002.
  • Takto shromážděné finanční prostředky budou a.s.VEBA odeslány na Vládní povodňové konto vytvořené vládou ČR dne 13. 8. 2002. Konto je vedeno u České národní banky – číslo účtu 9025-001/0710, variabilní symbol 2002, konstantní symbol 558.
Na Vládní povodňové konto je možno dále navíc přispět i individuálně prostřednictvím poboček Zaměstnanecké banky (příkaz přes výběrový lístek).

  • Vedení společnosti přispívá na konto sbírky společně částkou 10.000 Kč.
  • Odborová organizace a. s.VEBA posílá na Vládní povodňové konto 20. 000,- Kč.
  • VEBA a.s. již od 16. 8. 2002 poskytuje pomoc a. s. JITEX Písek vysláním 7 pracovníků s technickým vybavením, kteří se podílejí na obnovení výroby.
  • VEBA a.s. dále poskytne do oblastí postižených povodněmi humanitární pomoc v hodnotě min. 200.000,- Kč formou zásilky ručníků a osušek.
  • VEBA a.s připraví pro občany v postižených oblastech speciální nabídku z celého sortimentu výrobků společnosti.
Věříme, že společně pořádaná sbírka na pomoc lidem postiženým záplavami nalezne pozitivní odezvu u drtivé většiny zaměstnanců a.s. Veba.


Děkujeme
Ing. Josef Novák v. r., předseda představenstva a generální ředitel a.s. Veba
Bc. Lubomír Franc v. r., předseda odborové organizace a místopředseda dozorčí rady a. s.VEBA
Festival Broumovské kulturní léto zastaven

Z důvodu rozsáhlých povodní na území České republiky je festival Broumovské kulturní léto zastaven.
Vyzýváme vás k podpoře postižených oblastí materiální, finanční a dobrovolnickou pomocí.

Informace o možnostech zapojení se do odstraňování následků živelné pohromy získáte na www.clovekvtisni.cz/povodne.htm a nebo můžete přispět na telefonní lince 0900609040 (60 Kč za min.).

Nabídky dobrovolné pomoci směrujte na 02/61134435, případně e-mail: pinfcz@czech-tv.cz a stejně tak konzultujte i veškerou materiální pomoc před dodáním.

Centrum Broumov pořádá místo závěrečného festivalu Broumovského kulturního léta benefiční akci. Ve dnech 30. a 31. srpna vystoupí v Broumově divadelní a hudební soubory na podporu ops Člověk v tísni a jejích aktivit na pomoc zatopeným oblastem.

Výsledek veřejné finanční sbírky ČČK ve prospěch Zálezlic

Český Červený kříž Broumov při veřejné finanční sbírce ve prospěch povodní postižených Zálezlic, v okrese Mělník složil u pokladny MÚ v Broumově dne 23.8.2002 částku 55.000 Kč. Peníze město Broumov odešle na účet Zálezlic spolu s dalšími sbírkami a finančnímy dary Broumova. Všem dárcům úpřímně děkujeme.


MUDr Tibor Pindeš, předseda ČČK v Broumově.

Smírčí kříž? Kříž usmíření? Nebo raději nic?

Na pozvání jsem se zúčastnil minulý pátek veřejné diskuse o památníku sudetským Němcům (jednalo se o ženy, děti a starce, tedy vesměs civilní běžence), kteří těsně po válce byli popraveni bez soudu u Teplic nad Metují.

Jelikož jsem se nedostal ke slovu, znechucen jsem odešel z onoho sezení, neboť úroveň některých diskusních příspěvků byla pro mne svou primitivností ponižující.

Proto vyjádřím svůj názor veřejně nyní a zde. Nejsem historik ani právník, a proto k oné tragické a politováníhodné události  mohu zaujmout jako člověk-lékař jen postoj mravní.

Jaký kříž či vůbec nějaký kříž? To by již mělo být jasné každému, kdo onu tragickou událost nějakým způsobem chce dokumentovat nebo zpětně zhodnotit. Kříž usmíření asi bude nesmysl, neboť podle některých projevů k žádnému usmíření nedošlo a asi hned tak nedojde a ani k tomu není dobrá vůle, alespoň u některých lidiček, a to na obou stranách. Pak je ale na místě otázka, jak budeme spolu  vycházet v Evropské unii, kam se tak vehementně snažíme dostat. A proč tam vlastně chceme?
Když zatím nenávidíme některé „údy" našich sousedů a nejsme schopni, ani ochotni  si připustit, že na bolestnou minulost bude mít vždy jiný názor vítěz a jiný názor poražený. Ale vítěz má být  velkodušný!
A myslím si, že i ta skupinka zavražděných v Teplicích si zaslouží  kříž, který nám všem bude připomínat krutosti, které zplodil národní socializmus a národní šovinizmus. Těch  varujících křížů je bolestně málo, nejen u nás, ale všude v Evropě a ve světě a hlavně v nás.

Jen si připomeňme nedávné vzájemné bratrovražené války Jihoslovanů, severní Irsko, Čečnu, Baskicko.

Ať tam u Teplic stojí kříž! Ne smírčí, ani ne kříž usmíření! Ale kříž varující! Který bude připomínat, že člověk člověku byl vlkem.
Že  lidé v oné smutně prokleté době porušili páté přikázání - Nezabiješ! A proto tato vina doléhá i na nás, kteří jsme v té době ani  nebyli na světě.


Dr. Pindeš
Poznámky k rozvoji broumovské nemocnice

V médiích se v uplynulých měsících objevila řada minimálně nepřesných informací o dalším osudu nemocnice v Broumově. V tomto článku bychom chtěli ubezpečit obyvatele Broumova, že nepřijdou o nemocnici, jak bylo uvedeno v tučném nadpisu Mladé fronty Dnes 25. července. Dále bychom chtěli prezentovat návrh kraje týkající se dalšího rozvoje nemocnice. Nejprve bude užitečné vysvětlit některé důležité argumenty, ze kterých vychází navrhované řešení.

Je nutné zcela otevřeně konstatovat, že v Broumově jde o typickou malou nemocnici, která již dnes neprovozuje lůžková oddělení ani základních oborů. Nemocniční péče je zde poskytována především pro obyvatele Broumovska. V roce 1999 byli obyvatelé tří obcí, Broumov, Police nad Metují a Teplice nad Metují zastoupeni v 97,5% (2.589 z celkem 2.655 hospitalizovaných) případů vyžadujících léčbu během hospitalizace. Lůžka nemocnice představují asi 3% lůžkové kapacity kraje. Jedná se tedy o zdravotnické zařízení úzce lokálního významu, které zabezpečuje zdravotní péči pro asi 26.000 obyvatel dopravně hůře dostupného Broumovska.

Dále je nutné si uvědomit nepředstavitelně rychlý vývoj medicíny, který nejen přináší nové léky, nové metody diagnostiky a léčby, ale vyžaduje také, aby na tyto prudké změny reagovaly zdravotní systémy. Dnes je možné například léčit v ambulantním režimu nebo v systému takzvané jednodenní chirurgie onemocnění, pro která byli pacienti před 10 roky běžně po několik dní hospitalizováni. V praxi to znamená, že pacient může přijít ráno kompletně vyšetřen k plánovanému výkonu (např. operace křečových žil nebo kožního nádoru) a odpoledne několik hodin po probuzení z narkózy odejde domů. Pro systém má taková léčba řadu výhod odborných a ekonomických, mimo jiné se snižuje potřeba lůžek akutní péče. Nemocný je potom ušetřen pobytu v nemocnici, který jistě není nikomu z nás příjemný. Krátce řečeno, je-li to možné, stonat se má doma.

Z jiného pohledu tento vývoj vyžaduje koncentrovat kvalifikovaný personál a moderní, tedy drahou techniku jen do několika míst v kraji, což zabezpečí dostatečné využití těchto zdrojů a udržení kvalifikace pro personál. Jistě není možné, aby přístroj v ceně 15 či 20 miliónů korun byl využíván 3x týdně po dobu několika hodin nebo byla provozována zdravotnická zařízení, která budou provádět některé typy výkonů s frekvencí 10 – 12 operací za kalendářní rok. Ve druhém případě se nejedná pouze o provedení operace. Jistě lze zajistit zkušeného operatéra, který přijede 1x týdně provést několik komplikovaných operací. Máme však na mysli zkušenost a kvalifikaci celého týmu, které umožní např. kvalitní pooperační péči, diagnostiku, řešení pooperačních komplikací atd., a to vše po dobu 24 hodin denně a 365 dní v roce. Již dnes patří nedostatek kvalifikovaných sester a lékařů k jednomu z nejzávažnějších problémů zdravotnictví kraje.

V neposlední řadě je samozřejmě nutné se zabývat i efektivitou provozu každého zdravotnického zařízení. Veřejné prostředky by měly být utráceny smysluplně, efektivně a s možností objektivní kontroly. Provozování nemocnice o počtu 100 – 120 lůžek patří mezi velmi složité ekonomické problémy. Její efektivní (neztrátový) provoz je prakticky nemožný.

Broumovskou nemocnicí a jejím dalším vývojem se zabývala a zabývá řada odborníků kraje ve spolupráci s  vedením nemocnice a bývalým přednostou okresního úřadu mnoho měsíců. Dne 13. března se tomuto tématu věnovala Rada Královéhradeckého kraje a 5. dubna 2002 proběhl v budově krajského úřadu celodenní seminář pro zastupitele. Názor na další vývoj nemocnice se vyvíjel od původního záměru výstavby nového pavilonu o prakticky stejné lůžkové kapacitě a plánovaných nákladech 250 miliónů korun k dnešnímu návrhu investičního záměru na rekonstrukci a dostavbu stávajících budov v ceně 83,5 miliónů korun a lůžkové kapacitě asi 80 lůžek. Ve struktuře nemocnice je zamýšleno provozovat ambulance základních medicínských oborů, radiodiagnostické oddělení, hematologickou a biochemickou laboratoř a výjezdovou skupinu zdravotnické záchranné služby s  pracovištěm lékařské služby první pomoci. V lůžkové části by převažovala lůžka následné péče doplněná o jednu stanici akutních lůžek pro oddělení vnitřního lékařství. Tento návrh má podporu kraje, který se snaží Broumovu pomoci získat uvedené prostředky ze státního rozpočtu.

Důležitým předpokladem pro fungování navrženého řešení je sloučení Broumovské nemocnice s Všeobecnou nemocnicí Náchod, což by umožnilo především zajistit personální stabilitu nemocnice a efektivně provázat poskytovanou péči, kdy by např. občan Broumova mohl být několik dnů po větším operačním zákroku přeložen k doléčení do Broumovské nemocnice.

Chtěli bychom zdůraznit, že základní podmínkou je realizace takového projektu, který nezhorší úroveň zdravotní péče pro obyvatele Broumovského výběžku a bude samozřejmě realizován po řádné přípravě a v rozumném časovém úseku. Je nutné se však smířit s tím, že za většími a náročnějšími výkony nebo vyšetřeními bude nutné z výše uvedených důvodů v budoucnu například dojíždět do Náchoda a někdy až do Hradce Králové. Nelze například nadále v Broumově provádět některé operace s frekvencí 7 výkonů v kalendářním roce jen proto, že se zde tyto výkony dělají 30 nebo 40 roků. Na druhé straně do Broumova, který je přirozeným spádovým místem celého výběžku, jistě patří následná ošetřovatelská a rehabilitační péče, která vyžaduje pobyt v  nemocnici v délce 2-3 měsíců. Pro léčbu těchto nemocných je velmi významné, aby je jejich blízcí mohli pravidelně a často navštěvovat.

Zamýšlený projekt má pro město a okolí také významné nezdravotnické výstupy. V nemocnici je například plánována rekonstrukce stravovacího provozu, který by jídlem zabezpečil mimo nemocnici několik škol a sociálních zařízení. V dlouhodobějším výhledu uvažujeme o rekonstrukci zbylé části areálu na lůžkové zařízení sociální péče (např. domov důchodců) a vytvoření zdravotnicko-sociálního komplexu, který by mohl být důležitý i z pohledu zaměstnanosti obyvatel.


Ing. Rostislav VŠETEČKA ,gestor zdravotnictví rady kraje
MUDr. Zdeněk HAJŽMAN, vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu
Dny evropského kulturního dědictví, Česko-německé setkání Broumov

Pátek 13. 9. 2002, 19,30
Jaroslav Svěcený - housle, Jitka Navrátilová - cembalo, Koncert v klášterním kostele sv. Vojtěcha. Vstupné: dospělí 170 Kč, děti : 70 Kč

Sobota 14. 9. 2002
9,30 - 10,00 - vystoupení mažoretek a dechovky na Mírovém náměstí
10,00 - odchod do klášterní zahrady nádvořími kláštera

10,15 - Slavnostní otevření první obnovené části klášterní zahrady:
  • slavnostní fanfáry (Základní umělecká škola Broumov)
  • zahájení za přítomnosti partnerů projektu
  • prohlídka zahrady
  • hudební vystoupení

13,00 - Konference „Péče o kulturní dědictví na Broumovsku" – Výstavní síň Staré radnice
  • příspěvky pracovníků památkové péče, zástupců samospráv, občanských iniciativ,…
  • diskuse
  • tisková konference

10,00 – 16,00 - Celodenní kulturní program v klášterní zahradě a přilehlém Schrollově parku:
  • ukázka tradičních řemesel: kovář, platnéř, vaření v kotli, ukázka palných zbraní, historický šerm
  • hudba

Výstavní síň Staré radnice: Výstava „Péče o kulturní dědictví na Broumovsku"

Klášterní zahrada bude veřejnosti přístupna pouze v sobotu 14. 9. 2002 v rámci Dnů evropského kulturního dědictví, od 10.15 do 16.00 hodin.


Změna programu vyhrazena. Aktuální informace na www.broumov.net nebo v Informačním centru, Mírové náměstí 56, 550 01 Broumov, tel. 491 524 168, info@broumov.net

Partneři:
Ministerstvo kultury ČR – Program regenerace městských památkových rezervací a zón ČR
Státní fond životního prostředí ČR – Program péče o přírodní prostředí, dílčí program: Regenerace významných a památkově chráněných parků a zahrad
Město Broumov
Královéhradecký kraj
Česko-německý fond budoucnosti
Komerční banka Náchod
Benediktinské opatství sv. Václava
INEX – Sdružení dobrovolných aktivit
Základní umělecká škola Broumov
Collegium pro arte antiqua
Asakon Praha – Martin Němec
Ing. Ladislav Jarůšek a Jaroslav Zastoupil
Správa CHKO Broumovsko
Dobrovolný svazek obcí Broumovsko
Kříž smíření v Teplicích nad Metují

věnovaný obětem národnostních sporů na Broumovsku, postavený jako poselství  tolerance, nenásilí a smíření na prahu nového věku

Neděle 15. září 2002 - Slavnostní odhalení památníku konané v rámci Dnů Evropského kulturního dědictví

Symbolický smírčí památník stojí na místě největší poválečné tragédie na Broumovsku, na Bukové hoře. Právě zde bylo 30. června 1945 postříleno dvacet tři starých lidí, žen a dětí z rozkazu představitelů místní lidové a vojenské moci v rámci „divokého odsunu" německých obyvatel. Památník navazuje na tradici smírčích křížů, které v minulosti vyrůstaly tam, kde lidé usilovali o urovnání sporů a násilí. Cílem celé iniciativy je vytvoření vstřícného znamení v krajině, které bude podnětem ke společenské diskusi o smyslu smíření v dnešní době a oživením myšlenky tolerance jako nezbytného předpokladu pro dobré soužití sousedů a národů. Autorem památníku je Petr Honzátko

Program
9:30 - Mše svatá v kostele Panny Marie Pomocné v Teplicích nad Metují. Společná česko-německá mše zakončená skladbou Zpěvy smíření, jejímž autorem je Alois Piňos
12:00 - Slavnostní odhalení Kříže smíření na Bukové hoře. Setkání na místě poválečné tragédie, vysvěcení kříže, Slavnost smíření a projevy čestných hostů. Vystoupí Táňa Fischerová a Collegium pro arte antiqua
16:00 Veřejná diskuse na téma česko-německého porozumění v budově Městského úřadu v Teplicích nad Metují. Moderátor Dr. Tomáš Kafka, ředitel Česko-německého fondu budoucnosti

Hlavní partneři projektu:
Město Teplice nad Metují
TUŽ se, Broumovsko!, regionální pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život
Sdružení dobrovolných aktivit - INEX

Zahraniční partner:
Krajanské sdružení Braunau/ Sudetenland
Výstava Josefa Ducháče

Ve výstavní síni muzea jsou do konce září vystaveny obrazy a kresby z pozůstalosti akademického malíře Josefa Ducháče.

Josef Ducháč z Pěkova patřil k nejznámějším výtvarníkům našeho regionu, v Broumově jsme od 60. let měli možnost se s jeho pracemi seznámit na několika skupinových a samostatných výstavách.

Je jedním z mála umělců druhé poloviny minulého století, jejichž díla se stala trvalou součástí některé z veřejných prostor našeho města. V budově Střelnice byly v 70. letech v předsálí instalovány jeho tapisérie a na schodišti dřevěný reliéf historického Broumova.

Vystavený soubor kreseb a obrazů věnovala paní Ducháčová Muzeu Broumovska.

Opat byl tentokrát nejlepší

V sobotu 10. srpna se ve Vrchlabí konal již 5. ročník Krkonošských pivních slavností. Tato již tradiční akce dává návštěvníkům příležitost ochutnat několik desítek druhů piv ze zúčastněných pivovarů a poté zvolit ten nejlepší pivovar v tak zvaném Pivním referendu.

Příjemné počasí přilákalo tisíce návštěvníků, kteří ochutnávali zlatý mok z devíti pivovarů. Svá piva nabízel pivovar Staropramen, Královský pivovar Slušovice, Svijany, ochutnával se Bernard z Humpolce, Primátor z Náchoda, Opat z Broumova, Zubr z Přerova, Rychtář z Hlinska a téměř domácí Krakonoš z pivovaru v Trutnově.

Součástí slavností byl bohatý kulturní program, v němž vystoupili např. Karel Zich a Ivo Pešák se svými skupinami, Žlutý pes a Šlapeto.

Vítězství v soutěži o nejlepší pivo si odnesl pivovar Broumov za svého Opata (pivovar nabídl návštěvníkům čtyři druhy svých piv - světlou a tmavou desítku, světlou dvanáctku a speciální čtrnáctistupňové pivo). Zástupce pivovaru p. Miroslav Martinec poté na pódiu převzal hlavní cenu - vyřezávanou sošku strážce Krkonoš - Krakonoše.

Po loňském úspěchu, kdy broumovský pivovar obsadil na této přehlídce piv druhou příčku a na podzim poté získal ocenění od časopisu Pivní kurýr za nejprodávanější pivo v Pivní galerii v Praze, je to další úspěch piva z Broumova.


V 7. čísle odborného pivovarnického časopisu Kvasný průmysl byl otištěn rozhovor s Petrem Vaňkem, majitelem Pivní galerie v Praze, unikátní prodejny, kde lze posedět a ochutnat produkci malých a středních pivovarů. V obchodě je k dispozici výběr ze 170 značek 32 výhradně českých pivovarů. Rozhovor je ukončen otázkou autora článku Františka Frantíka a odpovědí Petra Vaňka:
Zdá se, že se opravdu nenudíte. Mohl byste ještě na závěr prozradit našim čtenářům nějakou kuriozitu?
Pivo z Pivní galerie se dostalo až do New Yorku. V jedné dodávce jsme tam zaslali 40 vzorků a největší ohlas z nich získalo pivo Opat z Pivovaru Broumov.
Moštování v roce 2002

Loňská neúroda ovoce, konkrétně jablek v našem kraji, byla ojedinělá. Je předpoklad, že letos si příroda vše vynahradí. Násada plodů dává tušit, že moštárna v Olivětíně bude mít dostatek práce.

Uvažujeme, že zpracování bychom rozložili opět do tří půldnů: čtvrtek a pátek odpoledne a v sobotu dopoledne.

Zahájení provozu závisí na přípravě pracovních prostor (vybílení, úklid a desinfekci) a strojního zařízení. Nemalou starostí je i získání pracovníků zajišťujících chod v chladném a mokrém prostředí a za symbolickou odměnu.

Zájemce o moštování upozorňujeme, aby ovoce na zpracování bylo dostatečně vyzrálé, naprosto zdravé. Běžný chod nezaručuje, že zákazník dostane šťávu z vlastního ovoce. Pokud by někdo vyžadoval mošt z vlastních jablek, bude nutné se předem objednat.

Ovoce určené na kvašení a následné vypálení můžeme jen omýt a rozdrtit, bez následného lisování. Destilací zákvasu získají zájemci vysokoprocentní alkohol. Loňského roku byla dána do provozu pálenice v Novém Městě nad Metují.

Zahájení provozu v moštárně bude oznámeno v městském rozhlase a vývěskami.


M. Chalupníček, ZO ČZS Olivětín
Z činnosti Policie ČR

Od 24. 7. do 21. 8. řešilo broumovské oddělení Policie ČR tyto případy:
  • celkem 11 dopravních nehod bez vážnějších následků. Jednou z nich byla i srážka vozu s cyklistou, skončivší naštěstí jen se zraněním, které mohlo být navíc promptně ošetřeno, neboť k nehodě došlo na příznivém místě - u nemocnice.
  • celkem 17 případů rušení občanského soužití a fyzických napadení - veselo bylo například na Spořilově, kde se jeden incident vyvíjel od běžné hádky, přes výtržnictví, po fyzické napadení a nakonec musela policie konstatovat i ublížení na zdraví; nebo při souboji dvou „šanovnych panuv", tedy Poláků, v Meziměstí, z nichž jeden skončil v broumovské cele a posléze byl předán polským kolegům.
  • benzínoví násoskové si dopřávali tentokrát z automobilů U Větrolamu a u Penny Marketu
  • aby mohl jeden šťastlivec v herně vyhrát a majitel si přišel také na své, musí zde zákonitě většina jejich návštěvníků o peníze přijít. S touto železnou logikou hazardu se ovšem někteří těžko smiřují a snaží si ztrátu nějak vykompenzovat. Jedni pak úspěšně okradou obsluhu za provozu o asi 30.000 Kč (herna Herzog), jiní ztropí aspoň výtržnost (herna Trefa).
  • první vloupání do favoritu před Penny Marketem se jim ještě podařilo, ale po druhém, provedeném na stejném místě, už byli pachatelé dopadeni, autorádio zajištěno a přiznali se i ke krádeži automobilu z garáže, stojící rovněž poblíž jejich oblíbeného zlodějského místečka.
  • o tom, jak technika jednou přeroste člověku přes hlavu a postaví se proti němu, bájí scientisté už dlouho, sázejí v tomto smyslu na počítače a roboty. V Šonově to už dokázal obyčejný traktor: měl té dřiny asi už dost a rozjel se přímo přes svého majitele, když z pod něj tento vyprošťoval překážející větev a chtěl ho pak podle všeho dále bezcitně využívat k další otročině. Tentokrát člověk ještě zvítězil, doplazil se pro pomoc, byl zachráněn a vzbouřený traktor zkrocen.
  • pěknou vzpomínku na Broumov si asi neodnesli turisté, hosté hotelu Praha - napadl je meziměstský neurvalec
  • pár králíků k obědu si za pět prstů pořídil ze zahrádky nad Černou stezkou neznámý poberta a při cestě dolů vzpomněl as, že i k večeři by se něco šiklo, i pobral jich ještě pár z jiné zahrádky pod „Čerňákem". Nepotkali jste někoho s nápadně živým pytlem? Dostali králíci za uši? A dostane pachatel?
  • v Martínkovicích pošla kráva a majitel je mínění, že jí k tomu někdo musel pomoci
  • nezaplacení za taxi. Taxikáři mají v Broumově asi těžké živobytí, jak se dočteme níže.
  • krádež sousoší z božanovského hřbitova. Při množství případů, které musí broumovští policisté řešit, se asi nelze divit, že v potírání pískovcového škůdce (a jedná se skutečně o kalamitu, ovšem nenapravitelnou) nestačí držet krok. Ten by potřeboval „postřik" z jiných míst, neboť, uděláme-li ještě jiný příměr, drogový, má jistě i tato branže jak své terénní „dělníky", tak i svou síť překupníků, včetně bossů. Na drogové frontě je to jistě nekončící boj, ale na té pískovcové?, bojuje vůbec někdo?
  • krádež úrody ze zahrádky v ulici Na Příkopech. Pěstovat v této lokalitě vyžaduje jistě velkou dávku idealismu
  • vloupání do auta zaparkovaného u Střelnice. Kdo má představu, že i takováto činnost vyžaduje jistý um, pak vězte: dlažební kostka, okno a autorádio je vaše v pěti vteřinách, jenom se nebát a krást. Tatíčku, tatíčku, zdaliž na to hledíš? V Luční zas zmizela z vozu autobaterie.
  • dvě ženy se vracely z restaurace dobře naladěny, na světě bylo krásně, smály se, druhé dvě na lavičce Na Příkopech myslely si, že se smějí jim a rázem z toho byla dámská prvotřídní pračka
  • týrání psa ve Vernéřovicích, jenž byl za asistence veterinární služby a městské policie umístěn do útulku. Nejvěrnějšího přítele lidí si někdy pořídí i nelida.
  • podezřelé šmejdění partičky mladistvých v zadním traktu divadla, v prostoru městské ubytovny, tedy v místech, kde neměli co hledat, bylo klasifikováno jako porušování domovní svobody. I podle dalších poznatků je v Broumově, v jakékoliv prostoře, jež není pod deseti zámky, takovéto šmejdění, zkoušení a v posledku braní všeho, co přijde pod ruku, častou, ne-li jedinou zábavou některých jedinců, připomínajících drzé krysy. I když třeba zmizí jenom staré ošmajdané boty, je takováto drobná, ovšem soustavná a prakticky nepostižitelná činnost velmi nebezpečná, neboť vyvolává ve společnosti pocit základní nejistoty a vede k její radikalizaci
  • vloupání do trafiky vedle Café Herzog, zmizely cigarety a telefonní kupony za 60.000 Kč
  • neoprávněný odběr vody, poté co odpečetil vodoměr, uskutečnil jeden chytrolín. Možná myslel, že teď, když je v Čechách vody nadbytek...
  • při loupežném přepadení u olivětínského pivovaru přišel muž z Otovic o 500 Kč, pachatel byl však dopaden
  • do svého vozu se pod Střelnicí zavřel, prášky spolykal a naštěstí neúspěšně se o sebevraždu pokusil bývalý taxikář, patrně pro finanční problémy
  • v mrtvém muži nalezeném v Náchodě byl seznán broumovský občan, jenž se o sebevraždu pokusil opakovaně a byl od jisté doby pohřešován
  • krádeže kol v Dukelské, na náměstí a v Meziměstí
  • krádež kabelky s hotovostí na náměstí
  • neznámý pachatel sklidil z cizího pole obilí za 60.000 Kč. Kdyby teď ještě stejně nepozorovaně zoral a znovu zasel, stal by se kandidátem na cenu ministra zemědělství, neboť by dokázal, že hospodařit lze i bezdotačně
  • jeden z aktérů neblaze proslulého, krvavého skinhedsko-romského střetnutí (někdy z r.1995 -?) byl z vězení propuštěn teprve krátce před Vánocemi. Zda ho holohlavé myšlenky už opustily, není známo, ovšem násilnické chování jistě ne. Nejprve vyvolával fyzické potyčky v kinokavárně, pokračoval v nich na náměstí a poté se s komplicem přesunuli na Alejku, kde si vzali do parády jednoho obyvatele Křinického sídliště. I policejní hlídka dostala co proto, jednomu policistovi způsobil tržnou ránu na hlavě, druhému přes košili prokousl ruku, ale nakonec byl přeci jen zpacifikován. V řádění pokračoval i na cele, kterou zdemoloval a zákonitě skončil ve vazbě, odkud poputuje tam, kde už byl před Vánocemi.
  • odcizené vozidlo z Brna bylo vypátráno u jednoho místního dovozce vraků. Na voze už bohužel pracoval, uřízl mu předek a brněnský majitel by mu teď za to jistě s chutí nakopal i ...
  • poškození nákupních vozíků u Penny Marketu
  • další pokus o vloupání do Ameriky. Prohlášení Bílého domu: „Další útoky na Ameriku už nebudou tolerovány!"
  • zpronevěra - vypůjčený videorekordér odnesl muž obratem do zastavárny
  • klasický, avšak stále účinný podvod se opět podařil v Jetřichově, kde v prodejně Barumky prodavač měnil zájemci bankovky a po jeho odchodu zjistil, že má pokladnu o 5.000 Kč lehčí
  • verbální, rasově motivované napadení zažily romské dívky jdoucí po chodníku u dětského hřiště. Z projíždějícího auta vyklonění skinhedi na ně hrozili baseballovými pálkami a řvali svá oblíbená plynařská hesla
  • vloupání do chalupy v Heřmánkovicích, odkud zmizela travní sekačka a stejný nástroj zmizel i z kůlny ve Foitsbachu
  • dvě sestry se nevrátily z povolené návštěvy rodičů do dětského domova. Jedna byly pak nalezena u matky a druhá u babičky
  • policie asistovala i u soudní exekuce v truhlářství u Černého koně
  • poslední případ byl čerstvý: v jednu hodinu po půlnoci bylo nahlášeno vloupaní do bytu v Tyršově ulici, odkud údajně zmizelo 100.000 Kč v hotovosti! A postižený? - nezaměstnaný! I toť!
Jak vidno, na Broumovsku je stále veseleji. Zatímco vloni bylo k 18. 8. spácháno 140 trestných činů, letos ke stejnému datu je jich už 245(!) a podle slov kpt. Slezáka to začíná trochu přerůstat přes hlavu. Pokud člověk uváží, co jen papírování každý případ obnáší a že na oddělení slouží 17 policistů, navíc v nepřetržitém provozu, pak se může zdát, že mohou sotva stihnout jenom vše zapsat. To, že se jim letos podařilo 169 případů (tedy 69%) vyšetřit, jim nedává vůbec špatné vysvědčení. Polici srovnávat nemůžeme, to je selanka, ale například Náchod má ke stejnému datu z 344 případů objasněno 50% a Jaroměř z 278 rovněž tak. K ideálu 100% objasněnosti majora Zemana mají Broumovští pravda daleko, ale ten měl případů ubohých třicet.


K. Franze
Nový most

přes Stěnavu na Barvířském náměstí jistě nepatří mezi stavby oku lahodící, citlivě korespondující s okolím. Přesněji řečeno, v pohledu se svým starším kamenným kolegou a dominantou kláštera, se s nimi přímo tluče. Sice svým vyvýšením, bez opěrných sloupů, schody a plošinou pragmaticky řeší hladký průchod vody, chodců i kolečkářů tak, jak asi znělo zadání, ale toť vše. Redukce moderní doby na pouhý funkční pragmatismus je většinou dána omezenými finančními prostředky. Na most, který by plnil i estetické hledisko, bychom si museli asi hodně připlatit u někoho takzvaně „renomovaného", ale ani to by dnes nemusela být záruka. Renomovaných bylo v historii lidstva vždy poměrně málo, ale záruku skýtal v podstatě každý, i nestudovaný. Mohli jste si objednat u Dientzenhofera a věděli jste, že to sice bude něco stát, ale že to také bude stát za to. Ale i u obyčejného políra jste se mohli spolehnout, že mu z pod ruky vyjde něco funkčně i vzhledově solidního. Dnes, i u těch nejrenomovanějších, nemáte záruku ničeho, až na to placení (viz Vávrův seriál Šumná města na ČT).

Nečleněné, tupé betonové plochy protipovodňové zdi a boku schodiště a nájezdu, jako by sváděly k dotvoření či jinému vyjádření. Také jsme na ně dlouho čekat nemuseli. Tatam je však doba, kdy se malůvkami a nápisy vyjadřovali primitivní sprosťáci. Dnes berou do ruky barvy a spreje k veřejnému vyjádření umělci (jak jsme se v Broumově měli nedávno možnost přesvědčit) a nyní nově na mostě zřejmě i další vzdělanci. Neboť autorem nápisu „TOTÁLNĚ EXPLICITNÍ HNUS" jistě musí být nějaká hlava študovaná, která nám těmito děsnými slovy dává najevo svou intelektuální převahu. Možná myslí, že přiděláním ošklivého na ošklivé vznikne něco pěkného. Omyl, z ošklivého vznikne ještě ošklivější. Toto přirovnání bude kulhat, neboť na rozdíl od mostu nikdo z nás nemůže za to, jak se vyvedl, ale: Pokud autor nápisu nepatří mezi asi to jedno procento ideálně krásných lidí a jako většina z nás pouze tak nějak s bídou vypadá, ať si stoupne před zrcadlo a zkusí si představit, že by mu někdo na čelo nechal vytetovat jeho do češtiny přeložený nápis z mostu - ÚPLNĚ JASNÝ OŠKLIVEC, cítil by se krásnější?
Má-li kdo potřebu veřejně se vyjádřit, má na rozdíl od minulého režimu široký prostor, jak tak učinit. Poškozování cizího nebo veřejného majetku, byť nevzhledného, zůstane vždy tím, čím je - vandalismem.


K. Franze
Memoriál Jiřího Nemeše

V neděli 4.8.2002 se v Broumově konal kvalitně obsazený turnaj starších žáků v kopané za  účasti  Slovanu  Broumov,  AC  Sparta  Praha, SK Slávia Praha, SK Hradec Králové, FK AS Pardubice, FK Trutnov.


Mužstva  byla rozdělena do dvou skupin:
A - Slovan Broumov, AC Sparta Praha, SK Hradec Králové
B - FK Trutnov, SK Slávia Praha, FK AS Pardubice.


Výsledky - skupina A:
Slovan Broumov x AC Sparta Praha 1:2
Sl. Broumov x SK Hradec Králové 1:2
SK Hradec Král. x AC Sparta Praha 1:0
Skupinu vyhrál SK Hradec Králové, před AC Sparta Praha a Slovanem Broumov

Výsledky - skupina B:
FK Trutnov x FK AS Pardubice 2:1
FK Trutnov x SK Slávia Praha 1:2
SK Slávia Praha x FK AS Pardubice 3:0
Skupinu vyhrála SK Slávia Praha před FK Trutnov a FK AS Pardubice.


Po skončení zápasu ve skupinách se hrála utkání o konečné umístění v turnaji, a sice o 5. místo.  Slovan Broumov x FK AS Pardubice s výsledkem 1:1, na penalty 2:4,
o 3. místo  AC Sparta Praha x FK Trutnov s výsledkem 1:0
o 1. místo SK Slávia Praha x SK Hradec Králové s výsledkem  0:1

Nejlepším střelcem turnaje byl  Tomáš Necid z SK Slávia Praha,
nejlepším hráčem turnaje byl Tomáš Kadlec  AC Sparta Praha
nejlepším brankářem byl Filip Zadrazil SK Slávia Praha
nejlepším obráncem byl Ondřej Trojna SK Hradec Králové
Všem těmto hráčům a úspěšným trenérům předával ceny bývalý reprezentant a vicemistr Evropy Václav Němeček.


Tento turnaj by se nekonal bez pomoci sponzorů, kteří přispěli jak finančně, tak i materiálně na jeho přípravu a průběh. Proto bych jim chtěl ještě jednou poděkovat jménem všech, kteří  turnaj připravovali a řídili, za podporu a spolupráci při pořádání turnaje. Těšíme se na příští ročník, který bychom chtěli zopakovat ve stejně kvalitním složení a navíc i se zahraniční účastí.


Chaloupka Martin
V McDonald's Cupu až do republikového finále

Rád bych se ještě vrátil k jednomu velkému sportovnímu úspěchu, kterého dosáhli mladí fotbalisté ze 4. - 5. tříd ZŠ Broumov- Hradební v samém závěru minulého školního roku. Již koncem května se konalo na Opočenského stadionu v Broumově okresní kolo turnaje Mc Donald's Cup v kopané pro žáky 4.-5. tříd. Již tehdy v silné konkurenci patnácti družstev základních škol okresu dosáhli naši fotbalisté bez porážky celkového vítězství. Odměnou jim byl postup do krajského kola, které se hrálo v Hradci Králové počátkem června. I zde postupně vyřadili družstva ZŠ Vamberk, ZŠ Jičín, ZŠ Trutnov, ZŠ SNP Hradec Králové a stali se celkovými vítězi s právem reprezentovat Královéhradecký kraj na republikovém finále. Však také přivítání ve vybraných dresech a s pohárem následující pondělí ve vestibulu školy vedením školy i dalšími spolužáky bylo „srovnatelné" snad jen s návratem úspěšných hokejistů z Nagana.

Radost všech z velkého úspěchu přinesla pochopitelně i řadu starostí, jak organizačně i finančně (i přes částečné krytí finálového turnaje pořadatelem) zajistit cestu na republikové finále až do Plzně. Vše se nakonec podařilo. Tady už kluci nevyhráli, to by ostatně v této konkurenci připomínalo snad jen situaci Klapzubovy jedenáctky, ale ostudu si určitě neudělali. Přes dvě porážky s mužstvy Prahy a Plzně, reprezentovanými fotbalisty ze sportovních fotbalových tříd a tvořících základ ligových žákovských družstev Spartaku Plzeň a Slávie Praha, dovedli i jedenkrát zvítězit a porazit hned v prvním zápase celek ze Sokolova. Však se také přítomní fotbaloví experti začali hned zajímat, kde ten Broumov vlastně leží. Naši mladí fotbalisté si vedle mnoha sportovních zážitků ze všech turnajů, setkání s reprezentanty - T. Rosickým a T. Daškem - mohli sami ověřit, že se mohou měřit s každým a při poctivém tréninku a úsilí mají před sebou i perspektivu dalšího zlepšování a úspěchů.

Bylo by na místě vyjmenovat hráče, kteří se o tento úspěch zasloužili, tak tedy:
Vojtěch Černý, Radek Holman, Tomáš Jirout, Miroslav Hečko, Petr Hurdálek, Michal Kubiš, Lukáš Novák, Radek Hovorka, Ondřej Zinke, Michal Gereg a Tomáš Dvořáček.

Stejně tak patří naše uznání nadšenému vedoucímu družstva panu J. Vaňurovi, obětavým rodičům - trenérům panu Zd. Zinkemu a M. Černému, kteří mladé fotbalisty na turnaji doprovázeli, a v neposlední řadě i výboru SRPŠ za poskytnutí finančních prostředků a panu J. Martincovi z LOMA-SPORTU, který ochotně zapůjčil vozidlo k přepravě do Plzně. Díky všem, kteří jste svým výkonem i vystupováním proslavili nejen sebe, ale i školu a město Broumov.
J. Ř.

TJ Slovan Broumov

oddíl kopané pořádá u příležitosti 75. výročí organizované kopané v Broumově přátelské fotbalové utkání Slovan BROUMOV versus NÁCHOD-DEŠTNÉ ve středu 11. září 2002 v 17. 00 stadion Opočenského.

Před utkáním dojde k slavnostnímu ocenění bývalých hráčů a funkcionářů, kteří se zasloužili o rozvoj kopané v Broumově. Finanční výtěžek z utkání bude věnován na pomoc oblastem postiženým povodní.

Benediktinský internát

Dnes již málo známou epizodou prvních let poválečné historie Broumova byla tří a půlletá existence Benediktinského internátu v klášteře. Připomněl nám ji při své nedávné návštěvě Broumova pan Dušan Raděj ze Semil, jeden ze žáků, kteří na internátě prožili několik let. Pan Raděj na pobyt v internátě a na město vzpomíná velmi rád a mezi památkami, které si na několik let života v Broumově uchoval a nyní věnoval broumovskému muzeu „jako malý dárek městu, na které mám ty nejmilejší vzpomínky", jsou nejen písemnosti vztahující se k internátu a lidem v něm působícím, ale i drobné doklady k významným událostem v životě našeho města.

Autorem myšlenky a inspirace obnovy benediktinské komunity v  broumovském klášteře a vybudování benediktinského internátu byl tehdy ještě konventuální převor břevnovského kláštera P. Anastáz Opasek, který, jak napsal v roce 1948 Jiří Kadlec v benediktinském časopise Cesta pokoje, po nuceném odchodu německých benediktinů z  Broumova hledal pro klášter nové využití a současně si byl vědom toho, „že v  převratových dobách po osvobození bude nadmíru třeba upevnit benediktinskou ideu mladými, průkopnými řeholníky, kteří by pomáhali pracovat na obnově křesťanského životního řádu". Pozval proto z benediktinského kláštera v Lisle u Chicaga v USA členy komunity českého původu, aby v Broumově založili nový konvent. (V té době měl klášter v Lisle v porovnání se středoevropskými řeholními domy velký počet členů - 80 kněží, 20 kleriků a 35 bratří laiků.) Výchově nového řeholního dorostu měl pomoci internát, když nebylo ani pomyšlení na obnovu klášterního gymnázia, zrušeného již v roce 1939. Předpokládalo se, že alespoň část chovanců internátu bude získána k dalšímu studiu s perspektivou vstupu do řádu.

Čtyři příslušníci komunity z Lisle přišli do Broumova v říjnu 1946. I když to byli řeholníci žijící podle stejné regule jako benediktini starého světa, ve středoevropských poměrech, duchovně i hmotně poznamenaných katastrofou druhé světové války, imponovali svým demokratismem, svobodným projevem a otevřeností. Zejména mladý správce internátu P. Roger Holup se svým porozuměním pro tužby a sny chlapců stal milovanou a všemi uznávanou autoritou.

Pan Dušan Raděj nám k tomu napsal: „Reverend Holup byl nesmírně inteligentní, kamarádský a měl sportovního ducha. Organizoval společné výlety do přírody a skauting na chatě v  Janovičkách, ale i zemědělské brigády v Olivětíně. (V roce 1948 chovanci internátu sebrali 440 metráků brambor).

Po nedělním obědě v refektáři rozhazoval reverend Holup čokoládu a žvejkačky, v té době nesmírně vzácné, plnými hrstmi a velmi se bavil naší bitvou o kořist. Kdo z nás měl malý úlovek, tomu po straně přidal. Volné chvíle jsme trávili na klášterní zahradě. Pamatuji se na organizovaný, časově přesně vymezený útok na jahodiště, k malé radosti pana Chaloupeckého, správce zahrady. Kdo nedodržel stanovený limit, měl smůlu a nějaké ty modřiny po těle.

Velikou událostí bylo otevírání balíků z USA u převora J. Cherfa. Po rozbalení odcházel z místnosti se slovy - vezměte si, co chcete. Domnívám se, že toho nikdo moc nezneužil."
Internát měl své prostory - ložnice, studovny a umyvárny - ve druhém poschodí opatství. Jako místo pro sportovní činnost chlapcům sloužilo bývalé hřiště klášterního gymnázia za klášterní zahradou, dnešní hřiště Masarykovy ZŠ. Jedlo se ve velkém klášterním refektáři. Stravování z poplatků, které rodiče za žáky platili v podmínkách lístkového systému, nebylo bez problémů, ale jak prozradil P. Roger novináři, za pestřejší a bohatší jídelní lístek vděčili pomoci „Care" a stovkám balíků od přátel za oceánem. Mléko, čokoláda a maso každý den jistě nebylo v letech poválečné nouze věcí samozřejmou.

Denní program vycházel ze zkušeností amerických kolejí. (Opatství v Lisle mělo vlastní College od roku 1900). Začínal ráno o půl šesté, v šest se chlapci zúčastnili a zpěvem gregoriánského chorálu doprovázeli mši slouženou pro ně převorem P. J. Cherfem. Odpoledne po školním vyučování se věnovali sportu, hrám, četbě, ale i hodinám angličtiny, češtiny, latiny, klavíru nebo hry na varhany. Od půl páté až do půl deváté, s přestávkou na večeři, se připravovali do školy a v devět hodin šli spát.

Na začátku roku 1948 bylo v  internátě 40 chlapců od 10 do 16 let z  různých míst Moravy a Čech, z toho bylo 30 studentů místního státního gymnázia a 10 navštěvovalo měšťanskou školu. I když byla hlavním účelem internátu výchova benediktinského dorostu, nikdo se pochopitelně ke vstupu do řádu nezavazoval. K přijetí do internátu nebyla stanovena žádná zvláštní pravidla, podmínkou ovšem byly předpoklady ke studiu, svědomitost, pracovitost a věku přiměřený alespoň prvotní zájem o kněžské nebo řeholní povolání. Kromě zachovávání internátního řádu a plnění studijních povinností nebyl nikdo k ničemu nucen, ať to bylo sportování a účast na kulturních kroužcích nebo přítomnost na mších a přijímání svátostí.

Po únoru 1948 se stalo pouze otázkou času, kdy bude církevní internát vedený americkými občany zrušen. Došlo k tomu na začátku roku 1950 v  souvislosti se sílící persekucí církve a plánovanou likvidací řeholních domů. Objekt kláštera byl obsazen bezpečností a žáci byli odvezeni na nádraží, posazeni do vlaků a poslání domů. Američtí benediktini byli přinuceni k návratu do Spojených států.


Otte

Ve sborníku ke stému výročí opatství sv. Prokopa v Lisle ve státě Illinois, vydaném v roce 1985, je působení amerických benediktinů v Broumově popsáno pod titulkem Mission to Czechoslovakia:
V roce 1945, krátce po odchodu prvních řeholníků z Opatství sv. Prokopa do Číny, dostal opat P. Prokop Neužil naléhavou žádost konventuálního převora z břevnovského opatství v Praze v Československu. Zdejší řeholníci potřebovali zachránit Opatství sv. Václava v Broumově po zničení způsobeném ve druhé světové válce náboženskou persekucí a sociální devastací. Opatství sv. Prokopa odpovědělo. V říjnu 1946 přišli do Československa P. Jan Cherf, P. Václav Michalička, P. Alexius Macháček a P. Roger Holup. Později se připojil bratří Benedikt Kohout, Francis Totka a Sylvestr Dvořák.

Jak (ne)mít peníze

Protože článek pana starosty v minulém čísle broumovského zpravodaje o finanční situaci města Broumova je možné považovat za počátek kampaně do podzimních komunálních voleb, chtěl bych k tomuto tématu také přispět.

Za minulá volební období se v Broumově investovaly peníze do mnoha potřebných věcí jako je čistička odpadních vod, plynofikace, kanalizace, sportovní hala, záchrana nemocnice a mnohé další, jinou věcí je, z jakých zdrojů byly tyto investice financovány.

Po roce 1989 byl Broumov jedním z nejbohatších měst na okrese, protože získal narozdíl od jiných měst ve vnitrozemí množství nerestituovaného nemovitého majetku. Bohužel se Broumov zachoval podobně jako mnoho lidí, kterým spadne do klína větší majetek - dokud je, tak se utrácí, a když peníze nejsou, tak se něco prodá, a když už není co prodat, tak se vezme úvěr. Bohužel (nebo spíše bohudík) se situace, která byla po roce 1989, nebude již opakovat, ale majetek je pryč a dluhy města jsou, přes ujišťování pana starosty, velké. Toto jsou věci všeobecně známé a mezi lidmi často diskutované, někdo se mnou může souhlasit, jiný řekne, že to není až tak pravda a že to jinak dělat nešlo.

Následující volební období bude pro Českou republiku, ale i pro Broumov, velmi důležité. Nejenom, že se Broumov stane „malým" okresem, a tím získá více pravomocí a povinností, ale ať chceme nebo nechceme, staneme se členy Evropské unie. Vstup do EU se dotkne i způsobu financování obecních rozpočtů. Dosud má každá obec „své jisté" a peníze přicházejí do její pokladny podle předem daných pravidel, a jak si s nimi obec naloží, je jenom na ní, bohužel obec neovlivní ani jejich množství. Rozdělování peněz po přistoupení do EU se ale bude dosti podstatně lišit. Samozřejmě zůstanou do jisté míry zachována současná pravidla, ale těchto peněz bude asi méně, protože se budou muset ze státního rozpočtu platit příspěvky do rozpočtu EU. Značnou částí rozpočtu většiny obcí se může stát financování z tzv. strukturálních fondů EU. Strukturální fondy jsou určeny hlavně pro investice do infrastruktury obcí (doprava, telekomunikace, budovy…), malých podniků, vytváření nových pracovních míst, turistiky, rozvoj venkova, podpora zemědělství, výchova, vzdělávání. Z těchto fondů by podle předpokladů představitelů Královehradeckého kraje mohl náš region (podle Rozvojového plánu Královehradeckého kraje je jím zhruba oblast vymezená územím CHKO Broumovsko) čerpat až sto milionů korun ročně. Má to však háček – musí se to umět. Čerpání z fondů není automatické, ale finance je možné získat pro projekty zpracované podle předem daných a ne jednoduchých pravidel. Aby se přistupující země naučily využívat strukturální fondy, vyhlásila EU tzv. předvstupní programy. Pro nás využitelné jsou především programy SAPARD a PHARE CBC.

Tolik obecně. A jaký to má vztah s financemi pro Broumov? Město Broumov je od roku 1998 členem Euroregionu Glacensis, který má sídlo v Rychnově nad Kněžnou a jeho současným předsedou je starosta Červeného Kostelce a poslanec za KDU-ČSL Ing. Hanuš. Euroregion Glacensis je gestorem přeshraniční spolupráce na česko-polském pomezí a zároveň zajišťuje servis pro rozdělování prostředků z fondu PHARE CBC pro toto území. Žádat o tyto prostředky může každá obec, ale i nezisková organizace ležící v  příhraničních okresech s Polskem, především na projekty které mají charakter přeshraniční spolupráce, ale ve skutečnosti tomu zdaleka tak není. Za dobu členství v Euroregionu Glacensis zaplatil Broumov na členských příspěvcích zhruba 130 tisíc korun a na dotacích z fondu PHARE CBC obdržel na konání Dnů česko-polské křesťanské kultury 1721,- Euro (asi 55.000,- Kč), které vlastní vinou ani celé nevyčerpal, ostatní obce ani organizace regionu nezískaly nic (vědí o tom, že mohou žádat i když nejsou členy EG ?). Tato částka dosti kontrastuje s částkou minimálně 130 milionů Kč z fondu PHARE CBC pro obce a organizace z okresu Rychnov nad Kněžnou.

Protože máme zkušenosti s projekty EU, jsme všichni z Broumovska a rádi bychom celému našemu regionu pomohli, založili jsme občanské sdružení MIKROREGION STĚNAVA a nabídli jsme svoji pomoc Dobrovolnému svazku obcí Broumovska, kterého členem je i město Broumov. Vynutili jsem si dvě jednání Dobrovolného svazku a sami vyvolali jednání s vedením Euroregionu Glacensis, všech těchto jednání se účastnili i starosta nebo místostarosta Broumova. Zúčastnili, bohužel ale vždy jen zpočátku – bylo půl třetí a oni nás opustili – pravděpodobně měli důležitější jednání, takže namísto aby byli tahounem celého dění v regionu „nevěděli, která bije". Protože po všech jednáních s představiteli Euroregionu Glacensis, kdy nesplnili ústně uzavřené dohody, ani nechtěli zprůhlednit svoji organizační strukturu a způsob vyhodnocování podaných projektů fondu PHARE CBC, jsme se dohodli s vedením Dobrovolného svazku, že využijeme nabídku z Polska a založíme nový euroregion Dobrava. Tento na polské straně existuje (je třikrát větší než Glacensis), a proto aby mohl čerpat peníze z fondu PHARE CBC, hledá partnera z české strany. Peníze se v Česku rozdělují pro jednotlivé euroregiony v poměru délky hranic s Polskem a počtu obyvatel v daném regionu, takže by přestaly dohady s ER Glacensis a rozdělili bychom si, i když menší, peníze vlastní. Když jsme vyřídili všechny administrativní náležitosti spojené se založením nového euroregionu (stanovy, zakládací smlouvy, registrace..), získali podporu na Ministerstvu pro místní rozvoj i u představitelů Krajského úřadu a domluvili konečný termín podpisu mezinárodní smlouvy s polskou stranou, bylo mi sděleno paní Vítovou, která je starostkou v Teplicích nad M. a předsedkyní Dobrovolného svazku obcí Broumovska, že pokud tuto smlouvu podepíšeme, Broumov, podle vyjádření pana starosty Streubela, z tohoto sdružení vystoupí...

Některé kladné důsledky naše snaha přece jenom měla. Pan starosta dostal od vedení Glacensis přislíbeno 15 mil. Kč na opravu silnice na Janovičky (v tisku jsme se o tom mohli dočíst z úst pana starosty jako o hotové věci) z letošního kola PHARE CBC. Nic na tom nevadí, že se bude na celé příhraničí s Polskem a na tento druh projektů rozdělovat 595.200,- EUR (asi 18 mil. Kč), a to mezi až 59 projektů a maximální částka grantu může činit 300 tis EUR (asi 9 mil. Kč). Nic na tom nevadí, že o rozdělení těchto peněz nebude rozhodovat nikdo z Glacensis, ale centrální „nezávislá" komise. Nic na tom nevadí, že silnice není v majetku města a tyto peníze se nesmí používat na investice v majetku státu. Je vidět, že když se chce, jde všechno, a když to náhodou nevyjde, tak za to může ten Marek a pochybné občanské sdružení – kdo ví, kdo za ním stojí a čí zájmy se snaží prosazovat. Druhou dobrou, byť neoficiální zprávou je, že se připravuje pověření jednoho pracovníka na půl úvazku, který se na městském úřadě bude o tyto evropské fondy starat.

To je skoro celá historie o tom, jak mít nebo nemít peníze pro rozvoj města. Veškerou tuto činnost jsme dělali ve svém volném čase a financovali z vlastních peněz. Spolupráci jsme nabídli nezištně a v žádném případě jsme se nechtěli nijak zviditelnit. Naší snahou bylo a je přesvědčit zástupce všech obcí a měst o nutnosti připravit se na nové podmínky ve financování. Podle našeho názoru je nutno zřídit regionální rozvojovou agenturu. Tato agentura by fungovala jako servis nejen pro obce, ale i pro podnikatele a ostatní i neziskové organizace. Pro čerpání ze strukturálních fondů bude třeba tvořit kvalitní a velké projekty, vždyť pro Brusel je žádost o částku do deseti milionů pod hranici vnímání a zajímavou se stává teprve nad padesát milionů korun. Nedovedu si představit, jak bude neuvolněný starosta z vesnice na Broumovsku zpracovávat takový projekt, jak po práci bude obíhat projekční kanceláře, banky pro spolufinancování (každý projekt se musí částečně financovat z jiných zdrojů), pořádat výběrové řízení na dodavatelskou firmu, zajišťovat stavební dozor a po skončení projektu vykazovat užití dotačních peněz. Na většinu takovýchto projektů bude třeba se sdružovat, proč třeba neopravit naráz celou cestu od Starostína až do Otovic i s přilehlými vesnicemi, ale to bude muset někdo organizovat a koordinovat.

Kde bude hledat soukromý zemědělec, jakou může dostat dotaci na to, že by rád choval pět koní a používal je pro vyjížďky s turisty, proč tento nápad nezařadit do projektu agroturistiky celého Broumovského výběžku a financovat naráz. Broumovsko nebude asi nikdy schopno konkurovat městům ve vnitrozemí s podstatně lepší dopravní dostupností v lákání cizích investorů, ale stačí se podívat na internetové stránky agentury Czechinvest, jsou zde popsány průmyslové zóny jednotlivých měst a porovnat nabídku Broumova třeba s Červeným Kostelcem, být potencionálním investorem tak do Broumova ani nejezdím.

Zlepšení tohoto stavu je dalším úkolem rozvojové agentury. V našem družebním městě Nová Ruda existuje agentura AGROREG, zaměstnává minimálně deset lidí a uživí se výše popsanou činností. Pan starosta mně slíbil, že se o její činnosti informuje a případně ji navštíví – asi se inspiroval, když chce na tuto práci angažovat skoro jednoho pracovníka.

Bohužel na rozjezd takovéto agentury nejsou nikde peníze – a připadá mi to, jako kdyby si naši radní říkali „blíží se volby a musíme nechat předláždit nějakou tu ulici, aby volič viděl, jak se o něj staráme a znovu nás zvolil" – na to se peníze sehnat musí.

Nechceme se po několika neúspěších vzdát a záleží nám na tom, jaká budoucnost čeká Broumovsko. Rozhodli jsme se proto společně s lidmi, o kterých si myslíme, že mají podobný zájem na tom jak a zda vůbec tady budou žít naše děti, založit sdružení nezávislých kandidátů Stěnava a kandidovat v podzimních komunálních volbách.


Josef Marek, předseda občanského sdružení MIKROREGION STĚNAVA
Středisko vzdělanosti s celorepublikovou působností na Broumovsku?

Ke dni 31. 8. 2002 byla rozhodnutím zřizovatele, Krajského úřadu v Hradci Králové, ukončena činnost Školy v přírodě v Křinicích. O práci mělo přijít pět lidí a objekt školy, bezplatně obcí k provozování školy pronajatý, měl zůstat na jejích bedrech bez jakékoli náhrady. Již dávno odepsané vnitřní vybavení mělo být nabídnuto ostatním školským zařízením v kraji k  dalšímu využívání. To vše po dvacetiletém úsilí všech pěti pracovníků o co nejlepší podmínky pro děti, které k nim z celé republiky přijížděly a velmi rády se vracely.

Při tom má škola dokonale vybavenou kuchyň, jídelnu, zařízenou učebnu, hernu, malou tělocvičnu a ložnice pro 30 dětí. Ve škole jsou místnosti pro ubytování pedagogického doprovodu, místnost pro izolaci nemocných a řada dalších pomocných provozních místností (sušárna oděvů, místnost pro personál, sklady, sklepy, kotelna, dílna, garáž a další). Kolem školy je velká zahrada, i v současné době dokonale posečená a upravená, všude čisto a pořádek.

Škola v přírodě v Křinicích poskytovala týdenní pobyty dětem našeho kraje, ale i dětem z ostatních měst naší republiky. Z Ostravy, Prahy, Českých Budějovic a dalších. Přibližovala zejména městským dětem život v přírodě a na vesnici. Občané obce, starosta i další, za dětmi chodili a vyprávěli jim o zvířatech, o životě na vesnici kdysi i dnes, ukazovali krásy okolí a zajímavosti našeho regionu. Děti i učitelé se sem rádi vraceli a škola měla dobré jméno mezi svými zákazníky a již stálou klientelu. Nikdo nesledoval, kolik se jich sem později vracelo jako turisté nebo se svými rodiči.

Pro nedostatek finančních prostředků a proto, že škola poskytovala služby žákům základních škol, jejichž zřizovatelem jsou městské a obecní úřady, ne Kraj, byla tedy škola zrušena a zdálo se, že je všemu neodvolatelně konec.

To by však nesměl být starostou v Křinicích pan Martin Šleis a v našem regionu by nemohla být řada dalších aktivních a přemýšlivých lidí, kteří jsou nejen schopní organizátoři, ale mají rádi přírodu a děti a již léta pro ně dělají řadu užitečných věcí.

Tak se sešli v úterý 16. července na Městském úřadě v Broumově pod vedením starosty pana Zdeňka Streubla starosta z Křinic pan Martin Šleis, ředitelka Ulity paní Míla Škopová, ředitel ChKO Broumovsko pan Jan Piňos, Yva Piňosová (již léta pracuje s dětmi nejdříve v Brně, teď v Ulitě a předává jim tvořivě svoji lásku k přírodě a k lidem), vedoucí Správního odboru paní Renata Chejnová a další. Dohodli se, že budou usilovat o to, aby škola v Křinicích dostala novou náplň, aby dále pomáhala práci s dětmi mimo školu, vedla je k lásce k přírodě a rozvíjela pozitivní hodnoty ve vztahu k lidem i k sobě samým.

Zúčastnění se shodli na tom, aby v Křinicích vzniklo víceúčelové výchovné zařízení, které bude dětem všech typů škol (mateřských, základních, zvláštních i gymnázia) na Broumovsku a podle kapacity z našeho kraje i z celé republiky, a studentům středních a vysokých škol poskytovat základy pro lepší chápání přírody, prostředí, ve kterém žijeme, zprostředkovávat blízké poznávání našeho kraje, přírody, života lidí, zvířat, rostlin i minerálů a lépe se vzájemně poznávat. Prostě provozovat aktivity, na které v průběhu vyučování ve škole není čas a na které nejsou ve všech typech škol ani peníze. Všechny tyto aktivity pro jednoduchost shrňme pod pojem ekologické výchovy, který je dnes v popředí zájmu ministerstva i školských organizací.

Víceúčelové výchovné zařízení v Křinicích by mělo působit jako:
- středisko ekologické výchovy pro děti z Broumovska i z ostatních částí Kraje a celé republiky pro všechny typy škol (mateřských, základních, zvláštních, středních i vysokých),
- škola v přírodě pro mateřské a základní školy,
- výchovné a vzdělávací středisko pro učitele, odbornou širokou veřejnost v oblasti pedagogiky, ekologie, přírodních věd a dalších příbuzných oborů,
- letní případně zimní rekreační tábory pro děti, mládež i dospělé,
- základna pro školní výlety se zaměřením na Broumovsko,
- základna pro sportovní soustředění vhodných sportů,
- školící středisko pro různé zájmové skupiny lidí v oblastech, které byly výše uvedeny.


V neposlední řadě by toto zařízení mělo sloužit potřebám obce Křinice jako vývařovna obědů pro důchodce, pro různé akce a slavnosti v obci, podle zájmu i pro odpolední kroužky pro mládež i dospělé z Křinic. Svými odbornými pracovníky by mělo středisko poskytovat obci potřebný servis (pomoc při vydávání místních tiskovin, besedy pro starší lidi a jiné podle zájmu občanů).

Město Broumov vyslovilo ústy svého starosty zájem o využívání služeb nově vznikajícího střediska a nakonec se všichni zúčastnění shodli na tom, že je pro region prospěšné vyvinout potřebné úsilí na zachování školy v Křinicích pro výše uvedené účely s tím, že starosta Křinic projedná se zastupitelstvem možnost bezplatného pronájmu objektu jako dosud novému provozovateli školy a příslušní funkcionáři vyvinou tlak na Krajský úřad, aby majetek školy převedl bezúplatně, než se rozhodne o novém provozovateli školy, na obec.

Z jednání rovněž vyplynulo, že nově vznikající středisko může účinně spolupracovat s městem Broumovem, obcí Křinice, se Střediskem ekologické výchovy a etiky v Horním Maršově, které je v dané oblasti průkopníkem a jeho jméno dávno přerostlo hranice našeho kraje, s Centry vzdělávání Náchod a Hradec Králové, s SVČ Ulita – DDM Broumov, se Správou ChKO Broumovsko a dalšími sdruženími, sportovními kluby, oddíly a spolky zejména v našem regionu.

Bylo dohodnuto, že co nejdřív proběhne jednání s ředitelem Střediska v Horním Maršově panem Jiřím Kulichem, aby se získaly podklady pro rozhodnutí o zřizovateli a provozovateli střediska v Křinicích a konkretizovaly se zejména finanční a provozní otázky.

Starosta Křinic a ředitel ChKO skutečně dosáhli toho, že Školu v přírodě v Křinicích navštívil 17. 7. zástupce hejtmana Královehradeckého kraje pan Vladimír Demer s krajským radním s gescí pro životní prostředí a zemědělství, Broumovákem, panem Zdeňkem Pěnkavou, kteří přislíbili usilovat o převod majetku na obec a podporu nově vznikajícímu středisku.

V sobotu 20. července se v Křinicích sešli pan starosta Martin Šleis, ředitel ChKO Jan Piňos a Yva Piňosová a další s ředitelem střediska SEVER z Horního Maršova panem Jiřím Kulichem a jeho ženou. Hosté z Maršova velmi ochotně a otevřeně hovořili o všech otázkách spojených s provozem, působením i organizací jejich Střediska.

Mají celoroční provoz s tím, že ročně projde jejich střediskem kolem jednoho tisíce dětí, s nimiž pracují v terénu, pořádají různé simultánní hry, pozorují zvířata a živočichy, seznamují je s  řemesly, s prostředím i historií kraje, děti si zkoušejí výrobu různých jednoduchých předmětů, pořádají pro ně celodenní výlety, diskuse. Prostě organizují pro děti programy, na které v běžné výuce v průběhu normální školy není prostor ani čas. Učitelé, kteří s dětmi přijíždějí, poznávají své svěřence v nových, neznámých a nezvyklých situacích a sami čerpají pro svoji práci nové poznatky. Děti se učí vnímat svět jako celek, jako místo, kde se mohou zdokonalovat a rozvíjet. Učí se komunikovat, vzájemně res-pektovat, přijímat odlišné názory a orientovat v informacích i ve vztazích s lidmi i přírodou. Upevňuje se dětský kolektiv a děti se poznávají z jiných pohledů, než je tomu ve škole. Učitelé jsou mnohdy překvapeni svými svěřenci v nových, od běžné školy odlišných podmínkách.

Protože však cena za pobyt dětí se musí odvíjet více od možností rodin ji zaplatit, než od nákladů na provoz školy, pomůcky a mzdy, upozornil pan Kulich na skutečnost, že se škola neobejde bez státních peněz. Nakonec je skutečně nespravedlivé, jak říká pan Piňos, že na tak důležitou práci s dětmi nedokáže stát sehnat peníze a převádí ji na bedra občanů se všemi z toho vyplývajícími starostmi. Takže se v podstatě nejedná o získání dotací, ale o spravedlivou odměnu od státu za to, že se občané sami zajímají o společensky velice významnou oblast výchovy a iniciativně a dobrovolně na sebe přebírají úkoly, které zatím stát nedokáže z různých příčin plnit.

Přece však je zde jakýsi zájem Ministerstva školství a tělovýchovy i Krajského úřadu, Odboru životního prostředí a zemědělství o ekologickou výchovu dětí a mládeže, a tedy je i možnost získat finanční prostředky z grantů, aby bylo vůbec možné středisko popsaného typu pro náš region i děti z Kraje, případně z ostatních měst ČR, provozovat a aby poplatky za dítě byly pro rodiče únosné.

Přes všechny překážky, problémy a nepředvídatelné starosti se účastníci setkání v Křinicích rozešli s tím, že budou hledat cesty, jak Středisko ekologické výchovy v Křinicích uvést do života. Je velmi povzbuzující, že se starosta Křinic nezalekl spousty nejasností a tento projekt dále podporuje. O to větší je zodpovědnost budoucího provozovatele a všech pracovníků vznikajícího střediska po jeho založení vůči obci a jejím občanům, což si bezesporu všichni přítomni uvědomili.

Je nutno nejprve spočítat všechny varianty provozování střediska, ze všech ne moc dobrých (protože již dnes je jasné, že se Středisko samo neuživí) vybrat tu nejlepší a rozhodnout, zda bude Středisko schopno provozovat fyzická osoba. To moc nadějně nevypadá vzhledem k tomu, že těžko bude získávat nezbytné státní peníze a je málo pravděpodobné, že na platbách získá tolik, aby mohla všechny náklady uhradit. Další variantou je, že bude provozovatelem Střediska v Křinicích občanské sdružení, spojení občanů Křinic a dalších sympatizantů a pomocníků, kteří společně ponesou celou zátěž provozu, vyučování i rizika podnikání, spočívající především v nevyzkoušené oblasti práce s dětmi, která v našem regionu nemá zatím obdoby a kromě práce paní Piňosové v Ulitě se jí zde nikdo v praxi systematicky nezabýval.

Před zakladateli Střediska ekologické výchovy v Křinicích stojí ještě druhý nelehký úkol. Najít člověka, znalého problematiky životního prostředí, schopného organizovat a řídit, propagovat a získávat kontakty i peníze, převážně alternativními a progresivními metodami uvádět do praxe inspirativní myšlenky výchovy a vzdělávání, týkající se prostředí, ve kterém žijeme.

Věříme spolu se starostou Křinic a s dalšími zapálenými občany, že se vše podaří a náš region získá v rámci kraje jméno a pověst střediska vzdělanosti v oblasti, která je sice nová, ale na počátku nového tisíciletí pro výchovu dětí a mladých lidí zejména ve městech, naprosto nezbytná.


Jindřich Horkel
Porozumění

Znáte ten pocit, kdy s někým hovoříte a zdá se vám, "jako byste házeli hrách na stěnu"? Vůbec vám nerozumí, možná ani neposlouchá. Nejvíc nás to dokáže rozčilit u našich nejbližších, u dětí, u partnera.

Často vidíme příklady „nedomluvy" mezi našimi známými. To nám až brní uši. Je to k neuvěření, říkáme si, jak si lidé nerozumí. Rodiče dětem, přátelé, partneři, o cizích lidech nemluvě.

Máme známé, kteří jsou vůči sobě trochu v závislém postavení. Známý A nějakým způsobem využívá majetku, který patří známému B. Když jsme se jednou doslechli, že známý B vypověděl svému partnerovi všechny dohody a navíc jej začal stíhat a pronásledovat, kde jen se dalo, zajímali jsme se o příčiny nenadálé změny. Bylo nám totiž líto obou. Vždy, když se lidé nedokáží dohodnout, vždy je to smutné a ke škodě všech.

Ptali jsme se tedy, protože jsme se známým A v bližším styku než s jeho partnerem, proč k takové změně došlo. Bylo nám řečeno, že to vůbec nechápe. Ale že průběžně konzultuje všechny své kroky a vždy se spolu výborně dohodli. Také vás napadá, jakáže je to dohoda mezi dvěma lidmi, kteří se v klidu rozejdou a během následujících pěti minut jeden druhému vrazí nůž do zad?

Ještě zoufalejší mohou být důsledky neporozumění mezi partnery v rodině. Není až tak důležité, je-li "posvěcená" manželským sňatkem. Slova uznání a obdivu, pochvaly za drobné služby a pomoc v každodenních věcech, "prosíme tě" a "děkuji" pokaždé, kdy je to vhodné, malá vyznání "mám tě rád, vážím si tě, je mi s tebou dobře", drobné každodenní ústupky v malých i větších věcech, to všechno jsou signály a předpoklady porozumění. Při tom se samozřejmě takto chovám já bez ohledu na reakce toho druhého. Protože jakékoli očekávání ničí naše vztahy. Náš partner jakýmsi zázrakem vycítí naše pohnutky, jsou-li upřímné. Stejně to funguje na pracovišti.

Znáte případy přísné výchovy dětí, kdy příkaz následuje příkaz a zákaz střídá zákaz. Dítě pak utíká, jakmile to okolnosti dovolí, co nejdál od rodičů. Vrací se většinou až po velmi dlouhé době nebo třeba také nikdy.

Setkáváme se s lidmi, kteří s každým prohovoří, na potkání sdělují své pocity a dojmy. Jiní lidé jsou uzavření a těžko od nich slyšíte slovo, natož třeba jejich názor. Jsou lidé, se kterými vždy přesně víte, na čem jste. Naproti tomu máme známé, s nimiž se stýkáme léta, ale vždy nás něčím třeba i nepříjemným překvapí, protože nedokážeme předvídat, co vlastně udělají, jak myslí. Mnohdy bývají právě tito lidé nešťastní. Jako rodiče většinou ne moc úspěšní. I v životě to mívají těžké.

Dnes žijeme ve světě vyspělých komunikačních technologií. Mobilní telefony používají děti na základní školách jako taháky, pokud nemáte e-mail, nedostanete už téměř žádnou poštu, protože kamarádi odvykli psát a poštovní známka je pro ně cosi neznámého. O rozhlasu, televizi, internetu či databázových systémech nemluvě. A při tom máme k sobě jakoby stále dál. Výše uvedené příklady i náš každodenní život jsou toho důkazem. Vyměňujeme si stále větší objem informací a stále méně si rozumíme.

Vzpomínám si na nádherný zážitek snad před třiceti pěti lety, kdy jsme s přítelem v lese chystali dřevo. Asi po dvou hodinách jsme si uvědomili, že vůbec nepotřebujeme mluvit. Na provoněné a sluncem prozářené pasece jsme si podávali beze slova nářadí, byli vždy tam, kde jsme to oba potřebovali, prostě dokonalá souhra a vrchol porozumění.

Je škoda, když si lidé nerozumějí. A začátek konce, když spolu odmítají hovořit. Výměna slov vede k vzájemnému pochopení, to pak k úctě a následně k toleranci. Když spolu nehovoříme, když nechceme pochopit, co se nám druhý snaží sdělit nebo nedokážeme říct, co si myslíme tak, aby nám druhý rozuměl, je to škoda pro obě strany. Asi nedobré jsou i případy, kdy necháváme druhé v domnění, že jsme pochopili nebo řekli všechno, co si myslíme, a přitom to není pravda.

Pomineme-li úmyslné porušování pravidel dorozumívání ať již tím, že cosi zamlčíme nebo tím, že se vůbec nesnažíme pochopit a jen roztržitě přitakáme a děláme dál po svém, pak vždy mezi lidmi převládá snaha a touha po domluvě, která však k dorozumění sama od sebe nestačí. Co je tedy třeba k tomu, abychom si rozuměli, aby mezi námi vládlo porozumění?
Zkusme si na chvíli představit společenství lidí, třeba nějaký spolek nebo rodinu, v němž lidem na sobě navzájem záleží, zajímají se o své starosti a svá trápení, sdělují si své radosti i své prohry, důvěřují si a nezávidí. Mají radost s úspěchu druhého a trápí se jeho neúspěchem stejně, jako by se jednalo o neúspěch jejich. Lidé se zde rádi potkávají nejen když mají nějaké starosti, ale jen tak, když se jim chce popovídat nebo společně mlčet. Při práci nebo kafi a bábovce. Mnoho o sobě vědí a rozumějí svým pohnutkám. Mají k sobě navzájem důvěru a jeden druhého si váží. Nepotřebují žádného vedoucího, žádnou organizaci, žádnou hierarchii funkcí. Vždy a ve všem spoléhají jen na sebe a při tom vědí, že se mohou spolehnout na druhé.

Odborně se tomu říká občanská společnost. Kdysi taková společenství existovala na každé vesnici. Dnes jsou běžná v mnoha zemích. Zárodky takových společenství se konečně začínají vytvářet opět i u nás. Jsme rádi, že jsme takové lidi našli i zde na Broumovsku. Nejen jako alternativu ke státní správě a obecní samosprávě, ale jako absolutně existující společenství lidí, kteří si rozumí, váží si a tolerují jeden druhého, jsou svobodní a zodpovídají plně za svůj osud, protože jejich život se odvíjí od zásad, které jsou věčné a přesto stále nové. Je to po letech totality nezvyklé, pro některé z nás nepochopitelné. Je nám líto zejména mladších lidí, pro které je to podezřelé.

Poznáváme, že je na nás všech takové společenství, občanskou společnost, pomáhat vytvářet a učíme se v ní znovu žít. Je to i jedna z cest, jak zachránit naši nemocnou Zemi.


J. Horkel
Poděkování

Za účasti družstev z partnerských měst Forchheim a Nová Ruda úspěšně proběhl 24. ročník volejbalového turnaje žen. Zvítězila Jiskra Jaroměř. Děkujeme sponzorům, kteří umožnili jeho uskutečnění: Královehradeckému kraji, Městu Broumov, Pivovaru Olivětín, STEFU a. s. Broumov, Kompasu Pragokomerc, Proxionu Náchod, SOMA Nealko – Hejtmánkovice, Autoroz Broumov, Veba a. s. Broumov, Řeznictví K+Š Broumov.

Výběrové řízení na místo vedoucího odboru Správy majetku města

Městský úřad Broumov vypisuje výběrové řízení na místo vedoucího odboru Správy majetku města

Požadavky:
  • vysokoškolské vzdělání s praxí min. 5 let
  • nebo středoškol. vzdělání s praxí min, 10 let
  • bezúhonnost
  • organizační a řídící schopnosti
Praxe v oboru bytové správy vítána. Přihlášky zasílejte do 16. 9. 02 na sekretariát MěÚ. Obálku označte „Výb. říz. SMM"
Město Broumov hledá tímto firmu či oprávněnou osobu k vymáhání pohledávek

Město Broumov hledá tímto firmu či oprávněnou osobu k vymáhání pohledávek. Podrobnější informace na tel. 491 504 215 - p. Louda, 491 504 225 - Ing. Blažková

Broumovský zpravodaj
vydává město Broumov

redakce, grafická úprava:
M. Otte, tel. 491 522 185

korektury:
Mgr. Šárka Rambousková

e-mail:broumov.muzeum@worldonline.cz

objednávky inzerce:
SekretariátMěstského úřadu, tel. 491 523 734
e-mail:malichova@broumov-mesto.cz

rozšiřuje:
Informační centrum Broumovsko, tel. 491 524 168
e-mail:ic.broumovsko@worldonline.cz

vychází 1 x měsíčně
uzávěrka vždy 20. každého měsíce



Copyright © Město Broumov 2002 Poslední aktualizace stránky: 30.08.2002 T