Na této stránce Vám přinášíme poslední číslo Broumovského zpravodaje. Jedná se výběr článků z tištěné verze zpravodaje. Rádi bychom slyšeli Váš názor na tento druh zpráv a tak nám napište. O výsledku Vás budeme informovat.


Broumovský zpravodaj č. 5/2002

Obsah čísla:
Z města
Dny Nowé Rudy v Broumově
Odpady - Úhrada poplatku za komunální odpad
Granty města Broumova
Broumov a sudetští Němci
Tipy městské knihovny (Výběr z novinek)
Náčrtník Rudolfa Ackermanna
Rozhovor s krajským radním z Broumova
Dechová hudba ZUŠ Broumov
Z činnosti policie ČR
Nové technologie v Broumově
Z májové činnosti SVČ Ulita DDM
Ulita připravuje
Broumovská literární cena podruhé ...
Chceme broumovský jedudaj?
Spiknutí temných sil odhaleno …
Broumovští plastikoví modeláři opět existují
Pohled sociologa na „TUŽ se Broumovsko" ...
Budou opět procesí do Vambeřic?
SK LoMa team Broumov
Konec sezóny, aneb rozloučení s ...
Stolní tenis
Z redakce

Z města

  • V měsíci březnu stoupla nezaměstnanost na 10,96 %. O práci se ucházelo 447 zájemců, z toho bylo 188 žen. Broumovsko mělo 10,7 % nezaměstnaných.
  • V  počtu nezaměstnaných je Broumov po Božanovu na druhém místě v okrese. Nepříznivá situace v našem městě asi potrvá do doby vzniku nového výrobního závodu.
  • Od 1. dubna jsme přijali 6 dlouhodobě nezaměstnaných na veřejně prospěšné práce.
  • V celém okrese Náchod je 6,2 % nezaměstnaných.
  • Starosta města odměnil knihou žákyni 7. C ZŠ Masarykova Blanku Kahánkovou za článek „Broumov město nudy?".
  • Stálým problémem města je nedostatek parkovacích míst. Stoupající turistický ruch především v pátek způsobuje úplné zablokování vnitřního města ( na př. 30. 4.). MP je nucena řešit především dopravní přestupky, kterých bylo v dubnu 64.
  • 1.800,— Kč bylo vybráno na blokových pokutách. Parkovací automat vynesl 18.812,- Kč.
  • V přízemí bývalé základní umělecké školy na náměstí bude v druhé polovině června zřízena firmou KaDeVe internetová učebna s možností občerstvení. Učebna bude především pro mládež. Provozní hodiny budou oznámeny.
  • Ministerstvo kultury bude požádáno, aby mezi kulturní památky byly zapsány budovy čp. 104 na náměstí a ZŠ Hradební.
  • V minulém týdnu navštívil Broumovsko zástupce hejtmana Ing. Vladimír Derner a krajský radní Ing. Pěnkava. Jednali se starostou Broumova a předsedkyní dobrovolného svazku obcí p. starostkou Vítovou. Hovořilo se o vztazích s CHKO, rozvojových programech a potřebách Broumovska a především o čerpání fondů z EU. Po schůzce navštívili domov důchodců v Teplicích nad Metují.
  • Na první schůzce okrskových volebních komisí byli vylosováni jejich předsedové: č. 1 Petr Urban, č. 2 Božena Trejtnarová, č. 3 Jaroslav Efenberg, č. 4 Kateřina Pelánová, č. 5 Drahomíra Nývltová, č. 6 Josef Pavlů, č. 7 Jaroslav Ehl, č. 8 Lubomír Franc, č. 9 Bohumil Kadeřábek. Na MěÚ jsou připraveny hlasovací lístky. Roznášet je bude Česká pošta do 11. června všem voličům.
  • Každý občan má právo nahlédnout do seznamu voličů, který je k disposici na MěÚ v Broumově.
  • Poděkování města patří zeměměřičům pánům Jaroslavu Zastoupilovi a Ing. Ladislavu Jaruškovi, kteří provedli bezplatně jako sponzorský dar zaměření klášterních zahrad včetně digitalizace. Tato jejich práce je nezbytným podkladem pro další úpravy jak stavební, tak zahradnické.
  • Obchodní společnost KaDeVe, spol. s.r.o. zahajuje od 1. června přípravu výstavby Broumovské metropolitní sítě, která umožní připojení jednotlivých domácností a dalších osob k internetové síti. Připojení prvních zákazníků se plánuje od 1.7. 2002. Společnost slibuje zvlášť výhodné ceny za trvalé připojení. Podrobnosti budou v inzerátě společnosti v příštím Broumovském zpravodaji.
Dny Nowé Rudy v Broumově

   5. 6.2002, středa, 14.30: sportovní odpoledne žáků a dorostenců Nowé Rudy a Broumova na stadionu Tužme se. K dobré pohodě bude vyhrávat  dechová hudba ZUŠ v Broumově.
   7. 6., pátek,10.00: Svět očima dětí. Vernisáž výstavy dětských prací ve výstavní síni staré radnice zahájí starostové  Nowé Rudy a Broumova. Hudební doprovod zajistí ZUŠ v Broumově.
   8.6., sobota 9.30: Nowá Ruda zdraví Broumov. Dopolední promenádní koncert hornické kapely našich sousedů a vystoupení dětského souboru, jakož i krátké projevy představitelů Nowé Rudy a dalších polských hostí.
   Na úvod, kromě české a polské hymny, poprvé oficiálně na broumovské veřejnosti zazní také hymna  EU.
   Na vaši hojnou účast se  těší nejen pořadatelé, ale i naši polští sousedé. Přijďte povzbudit mladé sportovce a hudebníky.
   Občerstvení je na všech akcích zajištěno.

   Za Radu města Dr. Pindeš.
Odpady - Úhrada poplatku za komunální odpad

   Upozorňujeme občany na platnost vyhlášky č. 4/2001 o místním poplatku za komunální odpad.
   Poplatníkem je každá osoba, která má v obci trvalý pobyt, bez ohledu na věk a zda se v obci zdržuje. Dalšími poplatníky jsou majitelé rekreačních objektů, ve kterých není hlášena k trvalému pobytu žádná osoba.
   Od poplatku jsou osvobozeny pouze osoby, zdržující se déle než tři po sobě následující měsíce mimo republiku nebo ve výkonu trestu a tuto skutečnost prokáží.
   Poplatek pokrývá skutečně vynaložené náklady na provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.
   Poplatek je splatný při jednorázové platbě od 28. 2. 2002. Při platbě ve dvou splátkách první splátka do 28. 2. 2002 a druhá splátka do 30. 6. 2002. Není-li poplatek zaplacen řádně a včas, vyměří město poplatek platebním výměrem a může zvýšit nedoplatek až o 50% a vymáhat i exekučně! Výše poplatku na rok 2002 je 28 Kč na osobu a měsíc, tj. 336 na osobu a rok.
   Poplatek platíme ne zato, že jsou nám vyváženy popelnice nebo kontejnery, ale za to, že při dnešním způsobu života každý z nás produkuje odpad a jeho likvidace je nákladná a nutná.
Granty města Broumova

   V rozpočtu města je nově vyčleněno pro letošní rok sto tisíc korun na grantové projekty (spolu se sto tisíci na podporu spolků a sto tisíci na další akce). Schválení Grantových zásad Radou města umožňuje zahájení grantového řízení a následné čerpání prostředků na vybrané projekty.
   Grant má podle představy zastupitelů sloužit především podpoře pořádání finančně nenáročných aktivit zajištěných neprofesionálními pořadateli, které jsou zaměřeny na zcela konkrétní skupinu obyvatel, a k jejichž realizaci by bez přispění grantu nejspíše nedošlo. Například florbaloví neorganizovaní nadšenci se rozhodnou uspořádat turnaj pro podobně postižené Broumováky (grant hradí pronájem haly a hlavní cenu), aktivní důchodce by rád ostatní důchodce během několika setkání naučil plést pomlázky (grant pokryje pronájem místnosti a nákup proutků), rodiče zajistí předškolákům ze sídliště výlet na Hvězdu s ukázkou výcviku psů (grant hradí autobus).
   Shrnuto: chcete-li udělat něco pro druhé a brání vám jen potíže se získáním peněz, pokuste se stručně sepsat váš požadavek na grant (viz Grantové zásady - obsah žádosti, nebo jednoduše vyplňte formulář Žádost o grant, který je k dostání v podatelně MÚ nebo na webových stránkách města) a Grantová komise a Rada města váš záměr posoudí.
   První kolo grantového výběrového řízení bude zahájeno 1. června a žádosti o grant budou přijímány podatelnou Městského úřadu Broumov do 30. června.
Broumov a sudetští Němci

   Právě skončený sudetoněmecký sraz v Norimberku se stal důvodem mého zamyšlení nad otázkami spolupráce města Broumovas Krajanským sdružením Broumov (Heimatkreisem Braunau).
   Tato spolupráce začala již v roce 1990 a dále byla rozšířena na bavorské město Forchheim, které má patronátní vztah právě ke Krajanskému sdružení Broumov. Město Forchheim se tak stalo partnerským městem Broumova. Uskutečnilo se několik společných jednání a akcí, v září roku2001 v Broumově proběhly česko – německé dny.
   V roce 1995 a v roce 2001 byly podepsány prakticky totožné smlouvy o partnerství mezi Broumovem a Forchheimem, které hovoří o spolupráci v oblasti komunální politiky, kultury, vzdělávání, hospodářství, sportu, sociální oblasti apod. Obě města se ve smlouvách hlásí k „úsilí o dosažení nového právního řádu a míru v Evropě". Podstatným nedostatkem obou smluv je skutečnost, že prakticky nebyly naplněny konkrétními činy( v komunální spolupráci, hospodářství, sociální péči) a slouží pouze jako proklamace. Připadá mi proto zbytečné, aby se delegace zástupců města Broumova v červenci letošního roku znovu účastnila slavnostního podpisu smlouvy z roku 2001, tentokrát na půdě města Forchheimu. Všechny smlouvy byly a budou podepisovány v přítomnosti zástupců Krajanského sdružení Broumov a Sudetoněmeckého Landsmanšaftu. Je zajímavé, že například pan Posselt (předseda SNL), který byl přítomen podepsání smlouvy v broumovském městském divadle, mluví velmi smířlivě v Broumově a velmi ostře a nevybíravě v Norimberku. To samé lze pozorovat u představitelů Krajanského sdružení Broumov. Požadavky na zrušení Benešových dekretů, restituce majetku a právo na národnostní sebeurčení v rámci území Sudet jsou stále nedílnou součástí platného programu Landsmanšaftu. Ve světle těchto skutečností se mi zdá, že formální komunální spolupráce Broumova a Forchheimuje zneužívána. Ze strany krajanského sdružení a Landsmanšaftu je vytvářen falešný obraz o jakoby společném pohledu občanů Broumova a Krajanského sdružení na minulost a požadavky odsunutých Němců.
   Dnešní Německo je demokratický a hospodářsky úspěšný stát, je našim nejvýznamnějším sousedem. Dobré vztahy mezi ČR a SRN jsou zájmem obou stran. Minulost však nelze měnit a každý pokus o „nápravu" minulosti je zahrávání si s ohněm. Poválečné uspořádání Evropy přineslo dlouhodobý mír a prosperitu. Chápu pocity Němců odsunutých v roce 1945 z ČSR i jejich dnešní názory. Problémy a křivdy na nich spáchané však nelze oddělit od hrůzostrašné druhé světové války rozpoutané právě Německem.
   Většina dnešních obyvatel Broumova se narodila po druhé světové válce a nemá s odsunem Němců nic společného. Žijeme zde, pracujeme, vychováváme děti, staráme se o naše domy a pozemky. Mnohé rodiny zde zapustily trvalé kořeny. Při jakékoli mezinárodní spolupráci se zaměřme na budoucnost, na konkrétní a oboustranně výhodné projekty – bez slavnostních akcí a projevů. Buďme důvěryhodní, ale totéž vyžadujme i od našich partnerů. Spolupracujme s partnery, kteří nás respektují, nezpochybňují naše postavení či majetkové poměry a mluví stejně v Broumově i u sebe doma. Takovým partnerem pro Broumov je například Nowa Ruda. V této souvislosti mě mrzí i vzájemné ukončení spolupráce s holandským městem Moodrecht.
   Buďme zdravě sebevědomí a své partnery si pečlivě vybírejme.

   Bc. Lubomír Franc, člen Rady města Broumova
Tipy městské knihovny (Výběr z novinek)

  • Zuzana Švabinská: Světla paměti Publikace, která vyšla v době nedávné úspěšné výstavy Maxe Švabinského, je věnována vzpomínkám na malíře, který byl autorčiným nevlastním otcem.
  • Olga Tokarczuková: Denní dům, noční dům Kniha vyprávění a příběhů o lidech, kteří žijí či v minulosti žili na opačné straně Broumovského výbežku v okolí Nové Rudy a Kladska. Autorka, významná polská spisovatelka, žije vKrajanówě v sousedství Šonova.
  • Susan Wilsonová: Jestřábí zátoka Milostný román, jehož hrdinka se za války sblíží s mužem, který pátrá po spadlém letadle. Když o tomtéž letadle píše dlouho po válce její syn, odkrývá její milostný příbeh.
  • Murasaki Šikibu: Příběh prince Gendžiho První svazek japonské románové ságy, jejíž hrdina na císařském dvoře prožívá řadu milostných avantýr. Atmosféra a reálie knihy jsou formovány buddhismem.
  • Martin Broszat: Uchopení moci Kniha podrobně popisuje vznik a vzestup nacistické NSDAP a pád německé výmarské republiky.
  • Jaroslav Hromas: Podzemí v Čechách na Moravě a ve Slezsku Turistický průvodce je inspirován probíhajícím TV seriálem o našich jeskyních, podzemních chodbách, sklepeních apod. Zařazeny jsou i jeskyně na Broumovsku.
  • Robert Speychal: Stráž obrany státu Publikace podrobně popisuje vznik a činnost ozbrojeného sboru, který působil zejména v československém pohraničí v době jeho ohrožení nacistickými výboji i sudetoněmeckými teroristy.
  • Ivo Kraus: Dějiny evropských objevů a vynálezů Populárně naučná kniha přibližuje činnost osobností, které posunovaly lidstvo vpřed.
  • Tom Sharpe: Povznesení Henryho Wilta Další z knih humorných příběhů životního smolaře. Učitel tentokrát tajně přednáší na americké vojenské základně a zatajené příjmy mu způsobí problémy s rodinou i policií.
  • Miloslav Švandrlík: Tatínek je úchyl - Tajemství ohnivých koulí Dva humoristické romány. V prvním hrdina, nesportovec, náhodně skočí fantastický světový rekord. Druhý se odehrává v komunistických spisovatelských a stranických kruzích.
Náčrtník Rudolfa Ackermanna

   Ve výstavní síni broumovského muzea je otevřena výstava dřevořezů malíře a docenta výtvarného umění na Katolické universitě v Eichstättu Rudolfa Ackermanna. Výhradními tématy monumentálních grafik jsou jakési mapy obrazů uchovaných v paměti z umělcova dětství. V roce 1995 vydal Ackermann tiskem náčrtník s motivy z návštěvy v rodném Broumově. Vedle lehce načrtnutých kreseb s pohledy na různá místa ve městě a blízkém okolí jsou zde otištěny i krátké texty - záznamy útržků vzpomínek na krajinu dětství v konfrontaci s realitou současného Broumova. Uvádíme překlad několika vybraných textů, navozujících atmosféru konce druhé světové války.
  • Bývalá městská kavárna. Skrze ozdobné železné mříže zábradlí balkónu v prvním poschodí vidím, bez kontaktu s nedělními dospělými a jejich politickými řečmi, sem tam přecházející šedé zástupy dole na náměstí.
  • Monstrózní budova školy. Před vyučováním se sestupovalo do zapáchajícího sklepa odevzdat sběr: kosti, rezaté hřebíky (které jsem si však raději nechal a pak kladívkem rovnal), hadry, chrousty.
  • Hrůzu budící ředitel před strašlivým praporem s hákovým křížem.
  • Zadní stěna kina. Po prvním filmovém zážitku tam okamžitě běžím a jsem bezradný z toho, že budova za promítacím plátnem končí. Očekával jsem tam něco neobyčejného, nějakou skříňku s pohádkovým světem, který jsem viděl z přední strany.
  • Prostranství mezi kostelem a školou, na němž musíme v zástupu stát velmi dlouho se zdviženou pravicí. Ulehčuji si tím, že si levou rukou dělám podpěru, nebo se chvílemi krátce opírám o rameno spolužáka stojícího přede mnou; ten se brání.
  • Studna na klášterním dvoře, do které po první zpovědi házím lístek se zapsanými hříchy. Jako bílý motýlek se třepetavě snášel do tmavé hlubiny.
  • Obzor vykreslený horskými hřebeny, poznamenanými barvami, proměňujícími se během roku: rezavě hnědými na podzim,bílými pruhy prvního sněhu.
  • Podivná světla nad jejich vrcholy; říká se, že hoří město Vratislav!
  • Červená písčitá zem. Červená písčitá půda, vyplňující sklenici od marmelády. Později byla vysypána na otcův hrob.
  • Místo u pivovarského rybníku, kde jsem se nenaučil bruslit, a kde později tábořili Rusové, přátelští k dětem.
  • Velkoveská škola, poslední školní štace poté, co byly z městských škol zřízeny lazarety. Při vyučování musím do předtištěných dvoucentimetrových čtverečků kreslit hákový kříž, což se povedlo tak pěkně, že mi ho učitel povoluje tužkou vyšrafovat.
  • Místo na cestě do školy mezi Olivětínem a Velkou Vsí, 20. dubna 1945,den Vůdcových narozenin. Nikdo o něm nic neví. Prapory, pronikavá červeň na mladé zeleni. Podrážděnost dospělých je znepokojující.
  • Místo na Dolním Poříčí, kde byla z kmenů postavena protitanková překážka, maskovaná podivuhodnou malovanou architekturou, představující městskou bránu.
  • Se zahradou hraničící místo, kde pod stromy odpočívalo poražené vojsko, kde doutnaly ohně.
  • Dům na Černé stezce, kde prý celá rodina spáchala sebevraždu.
  • Setkání ve Schrollově parku. Nesmí se již zdravit „Heil Hitler". „Guten Tag" je ale tak trapné. Nebylo k tomu žádné vysvětlení.
  • Most, ze kterého český voják hází do Stěnavy granát, ten vybuchuje. Granát jsem našel na zahradě a tomu vojákovi jsem ho odevzdal.
  • Místo, z něhož - pronásledován českým hochem - unikám tunelem stoky.
  • Místo, kde na hromadě leží z domů vyházené německé knihy.Odnesl jsem si odtud Broumovský kalendář, a z něho se potom nazpaměť učil básně v nářečí.
  • Řetězy rezavě červených nákladních vagónů na meziměstském nádraží. Ticho. Vzpomínka na ponurou činnost při nakládání 30. dubna 1946.
Rozhovor s krajským radním z Broumova

   Pan Ing. Zdeněk Pěnkava je členem rady Královehradeckého kraje s gescí pro životní prostředí a zemědělství, tedy vlastně krajský ministr zemědělství a životního prostředí.
   Narodil se v roce 1967 v Olomouci, vystudoval agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně, specializaci výživa zvířat. Na Broumovsko přišel přes Slavný u Police nad Metují. Jeho žena pochází z Velkého Poříčí. Od roku 1993 bydlí s rodinou v Broumově. Je členem Unie svobody – DeU, za Čtyřkoalici byl v roce 2000 zvolen do zastupitelstva Královehradeckého kraje a do jeho rady. Pracoval jako asistent na Universitě Palackého v Olomouci, zootechnik v Polici nad Metují, ekolog města Náchoda. Dnes pracuje jako neuvolněný radní kraje a současně zůstal odborným poradcem firmy podnikající v oblasti služeb pro zemědělství.
   Pane Pěnkavo, bylo složité stát se krajským zastupitelem?
   Z mého pohledu se to špatně hodnotí, protože rozhodují voliči. Předpokládalo to, že člověk někam názorově patří, vyvíjí určitou aktivitu a má chuť dělat něco pro druhé. Já jsem při primárních volbách uvnitř naší strany i v rámci předvolební kampaně jednoznačně deklaroval, že budu na prvním místě hájit zájmy Broumovského regionu. Výsledek, který tady čtyřkoalice dosáhla, byl dobrý. Máme z Broumova dva krajské zastupitele, dr. Pelána a mne, třetího kolegu máme z ODS (Pavel Trojan), což je na kraji náš koaliční partner. Na druhou stranu nejsme jediné menší město, které má poměrně silné zastoupení.
   Jak vidíte rozvojové možnosti Broumovska v rámci nebo z pohledu "kraje"? V čem vidíte budoucnost tohoto krásného kraje?
   Těžko lze předpokládat, že tady budeme budovat nějaké rozsáhlé průmyslové zóny. To je dáno geografickou polohou i tím, že se nacházíme v chráněné krajinné oblasti. Z toho jednoznačně vyplývá, že tahounem našeho regionu musí být turistika. S tím však velice úzce souvisí skutečnost, že se nemůže jednat o jednodenní turistiku, jak je převážně provozována v současné době.
   Další věc, kterou já vnímám, je třeba klášter a jeho využití. Je to obrovský komplex, který si zaslouží daleko větší pozornost. Z vlastní zkušenosti vím, že když se takový unikát nachází v zahraničí, je turisticky patřičně využit a šipky k němu jsou již od letiště. Ale je to samozřejmě věcí přístupu majitele takového objektu.
   Cílem musí být, aby se turista, který sem přijede, neotočil a neodjel. Aby tady setrval a opět se sem rád vrátil, protože tyto končiny mu mají co nabídnout. Určitě to předpokládá ubytovací kapacity a kvalitní služby, které musí turistický ruch provázet. A těm musí být dána zelená. Zde vidím veliký význam Sdružení měst a obcí Broumovského výběžku.
   Samozřejmě pouze turistický ruch tu lidi neuživí. A lidé, pokud tady mají žít a nechceme tu vytvořit pouze rezervaci, musí mít zaměstnání. Kromě podniků typu Veby tu musí být drobné a střední podnikání, které by mělo být hybnou silou ekonomiky tohoto regionu. Vytvoření příznivých podmínek a podpora těmto aktivitám by měla být jednou z priorit místních samospráv.
   Zde narážíme na problém blokace církevních pozemků, které jsou vhodné pro tyto aktivity. My jsme jako kraj již několikrát přes poslance apelovali na Poslaneckou sněmovnu, respektive na vládu, aby došlo k vyřešení této situace, která nejen Broumovsko velice trápí. S tímto problémem se teď potýkáme i co se týče možnosti převodu majetku Lesů České republiky na jednotlivé kraje. A tam narážíme mimo jiné na stejnou překážku.
   Stejně tak je zde nutné rozvíjet infrastrukturu, protože potřebujeme, aby k nám vedly například kvalitní silnice. Zvláště, když tu je jen jedna páteřní komunikace.
   Máte nějakou informaci, že se podaří majetek církve v dohledné době vyřešit?
   Do voleb se určitě nic nestane. Jak já to vnímám, chybí zde jednoznačně, napříč politickým spektrem, vůle s tímto problémem něco dělat. Myslím si, že řešení není složité. Je přece možno vytvořit fond, kam budou peníze, které vyjádří tržní cenu dotčených pozemků, uloženy do doby, než se to v budoucnosti rozhodne.
   Zemědělství a následné zpracování zemědělských surovin dovedlo kdysi tento kraj k rozkvětu. Máte dojem že, zemědělství zde může i dnes vystupovat jako prvek rozvoje, nebo ta doba je pryč?
   Myslím si, že doba rozvoje intenzivního zemědělství v této oblasti je pryč. A to i přes obrovský nárůst produktivity práce, který byl v zemědělství větší než v průmyslu. Navíc je zde zemědělství limitováno tím, že se nacházíme v chráněné krajinné oblasti. Vysoce intenzivní zemědělství bude soustřeďováno v  produkčních oblastech kolem Hradce a jinde.
   Tady více než jinde musí zemědělství kromě produkční funkce plnit funkci údržby krajiny. Rozvíjet se musí agroturistika, ale ta zase omezena financemi a počtem lidí, kteří ji mohou provozovat, pěstování technických plodin (např. Biomasy pro energetické využití) a ekologické zemědělství. Zde jsme ale limitováni kupní silou obyvatel. Je to takový začarovaný kruh.
   Takže pokud tady má zemědělství nějakým způsobem fungovat, bude muset plnit především krajinotvornou funkci. To však znamená, že na to bude muset někdo přispívat. Protože tím se zemědělec neuživí a my ho zde potřebujeme.
   Co tedy je možno doporučit zastupitelům obcí Broumovska, kteří budou na podzim zvoleni? Na co je upozornit?
   Každý blok, který bude kandidovat do zastupitelstva, ať tady nebo v jiné obci, má svůj volební program, kterého se, předpokládám, vždy snaží držet. Faktem je, že v komunální politice to není o žádné politické příslušnosti. Zde jde především o řešení konkrétních problémů.
   Já vidím v Broumově problémů několik. Jednak nemocnice, kterou jsem se teď v poslední době zabýval, dále je to samozřejmě pomoc podnikání, a tím podpora zaměstnanosti. Zdravý lobbing směrem ke kraji a samozřejmě usilovná práce na rozvojových projektech, které musí zapadat do programu rozvoje kraje. Protože to je první předpoklad k tomu, aby na ně bylo možno získat nějaké peníze ze zdrojů EU. Bohužel, takových projektů je z tohoto regionu málo.
   Pokud jde o možná úskalí, když vezmeme konkrétně Broumov, lze předpokládat, že bude mít problémy s tím, že bude pověřenou obcí III. stupně. Myslím si, že dopad do rozpočtu města bude značný. Bude to i otázka obsazení míst kvalitními úředníky, vybavení a další problémy. V současnosti stát na službu, kterou výkon státní správy bezesporu je, pouze přispívá, nehradí ji zcela. Takže to jednoznačně znamená, že na ni obec bude doplácet ze svého rozpočtu. Dostane sice peníze třeba na vybavení, dostane na část platů, ale pak jsou obslužné funkce a další. Bude to vysoká daň za to, že se Broumov stane centrem„malého okresu".
   Říkám, že mě se reforma státní správy, tak jak je, prostě nelíbí.
   Jako krajský "ministr zemědělství a životního prostředí" spolupracujete i s pracovníky ChKO Broumovsko. Vy se s těmi lidmi pravděpodobně znáte.
   S některými se znám z minulosti. Náš odbor komunikuje se správou ChKO zcela standardním způsobem. Navštívil jsem Správu ChKO několikrát. Naposled  jsme spolu řešili skládku nebezpečného odpadu Pasa. Podařilo se z krajského rozpočtu uvolnit pro obec Jetřichov jako účelovou dotaci 150 tisíc na projektové práce, aby mohla požádat Státní fond životního prostředí (tam je samozřejmě potřeba předložit projekt) o dotaci, a dalších 150 tisíc na vlastní inženýrskou činnost při realizaci tohoto projektu. Je to záležitost, kterou jsme s ChKO a  Okresním úřadem řešili a podařilo se to, aspoň z mého pohledu, dovést do rozumného stavu.
   Mám na mysli třeba zásahy do stavebního řízení. Občan se připravuje stavět, ale musí projekt předělat, protože to co chce stavět, se sem vůbec nehodí.
   Faktem je, že „chráněná krajinná oblast" zde existuje, je to správné, že tady je, a samosprávy se s tím naučily žít. Všichni musí vzít na vědomí, že tady nelze dělat aktivity, které jsou možné třeba v jiných lokalitách, ale to je přesně specifikováno zákony a vyhláškami. Pracovníci ChKO se  samosprávami otevřeně komunikují a já beru Správu ChKO jako partnera.
   Jaké má Broumov možnosti profitovat z kraje, co může čekat?
   Dá se říct, že Broumov je díky svým třem zastupitelům vnímán jako pokusné pole Královehradeckého kraje. Broumovsko, samozřejmě včetně Policka a Teplicka, je vnímáno jednoznačně jako problematický region,na kterém máme možnost předvést, jestli funguje regionální politika v tom duchu, jak by fungovat měla.
   Za poslední dobu jsme řešili problém celnice, řešil se problém školství, problematika komunikací, otázky kolem nemocnice a teď leží na stole územní plán VÚC Adršpašsko – Broumovsko.
   Jsou věci, které se podařily, jiné zatím ne. Ale myslím si, že jsme docílili toho, že Broumovský výběžek je výstavní skříní kraje, protože jak je na tom nejproblematičtější nebo nejchudší část kraje, tak by měl být potom posuzován celý kraj.
   Je něco, s čím by se mohl běžný člověk, třeba začínající podnikatel, člověk který chce v něčem vyniknout, obrátit na kraj, nebo je to tak daleko, že tato přímá vazba nemá význam?
   Já doporučuji všem, aby se podívali na internetové stránky kraje, kde naleznou jeho rozvojové dokumenty. To jim může napovědět, kterým oblastem dává kraj prioritu a jakým způsobem je chce řešit.
   Rozvojový dokument nastíní směr a každý se může podívat, jestli tam najde svůj prostor nebo jestli si myslí, že se tam může nějak uplatnit.
   Pokud to vezmu čistě z pohledu svého resortu, v současné době se zpracovává koncepce hospodaření s odpady na území Královéhradeckého kraje a spousta firem se přihlásila do pracovních týmů a na této koncepci se podílí. Jednak nám pomáhají svými zkušenostmi, ale i oni získávají zajímavé informace a už mohou zaměřit svou činnost do patřičných oblastí.
   Loni na podzim se v Broumově konalo zasedání rady Královehradeckého kraje. Lze říci, že bylo v něčem pro Broumovsko přínosem? Jak jste jej v "radě" kraje hodnotili?
   Jednou za čas je výjezdní zasedání zastupitelstva. Cílem je, abychom postupně navštívili všechna okresní města, aby lidé, kteří těžko pojedou na veřejné zasedání do Hradce Králové, a mají zájem, se ve svém okresním městě podívali, co tam sedí za lidi a slyšeli, jestli to co říkají, má nějaký smysl nebo ne. Bohužel to lidé málo využívají, sály určitě nejsou našlapány k prasknutí.
   Častější jsou výjezdní zasedání rady. V okrese Náchod jsme už byli dvakrát, jednou z toho v Broumově. Pokud se týče Broumova, myslím si, že to určitě bylo přínosem, protože se řešila třeba problematika celnice. Společně s hejtmanem a s panem starostou jsme dosáhli na generálním ředitelství cel jistého kompromisu – to už bylo ve zpravodaji psáno. Bude posílena celnice v Meziměstí a bude zpřístupněna pro automobilovou nákladní dopravu.
   Byl také jasně nastíněn problém nemocnice, který se dostal na jednání rady. V současné době by měl být materiál doplněn a znovu předložen radě. Je to však otázka otevřená a dochází zde k dosti vyhraněným názorovým střetům.
   Určitě tady existuje zájem lidí něco dělat, zájem o věci obecného prospěchu, při tom se třeba nechtějí politicky organizovat. Rád bych znal Váš pohled na otázku nezávislých aktivit lidí.
   Dá se říct, že občanské aktivity nepovažuji za strašáka a brzdu rozvoje, spíš za partnera. Myslím si, že je dobře, když lidé jsou ochotni něco dělat, najdou si prostor k tomu, že se dají dohromady a jsou schopni věcem napomoct.
   Jsou věci, se kterými se ale těžko ztotožním. Mám na mysli aktivity blokující výstavbu dálnice D11. Nevím, jak se tito lidé dokáží srovnat se svým svědomím, vezmeme-li v úvahu počty mrtvých konkrétně na komunikaci Hradec – Chlumec nad Cidlinou – Poděbrady.
   Ale většinou není problém a my se vždycky snažíme, když přicházíme s nějakou koncepcí nebo s  novým programem, oslovit všechny známé iniciativy, o kterých víme, že by se mohli aktivně zapojit a přispět nějakým kolečkem do soukolí. Určitě se s nimi snažíme otevřeně komunikovat
   Podívejme se na jiný projekt, třeba „Pivovar".
   Pivovar, to je velice ambiciózní projekt, určitě chvályhodný. Je pozitivní, že tady je snaha o záchranu objektu, který není využíván, chátrá a je hezký. Je však druhou otázkou, kolik alternativní kultury jsou schopni občané Broumova strávit tak, aby je to ještě zajímalo. Já do kultury nedělám, nerozumím tomu a neodvažuji se to soudit. Ale myslím si, že takovéto zařízení, s takovýmito ambicemi, potřebuje určité návštěvnické zázemí. A nejsem si jist, zda tady takové zázemí je.
   Protože jedna věc je, když sem o prázdninách přijedou studenti a turisté, to je určitě zpestření. Je však otázka, co po zbytek roku. Je to zařízení, které si na sebe nevydělá a bude odvislé od grantů a dotací.
   Je to tedy projekt velice ambiciózní a současně i velice nákladný, to znamená pro město velikosti Broumova a jeho rozpočet, projekt skutečně s otazníkem.
   Máte pocit, že žijete svobodně? Nebo jste pod tlakem úkolů svého diáře, na soukromí a osobní rozvoj nemáte vůbec čas a necháváte si to na dobu, kdy již nebudete ve funkci?
   Podle diáře určitě žiji. Ale snažím se o to občas si čas udělat, když to není zrovna v nějakém hektickém období. Jako předseda okresního výboru své strany mám ještě další povinnosti, takže vždy v době volebních kampaní jde soukromí stranou. Ale snažím se, abych se alespoň dva víkendy v měsíci mohl věnovat rodině a sobě.

   Děkuji vám upřímně za rozhovor. Rozmlouval Ing. Jindřich Horkel
Dechová hudba ZUŠ Broumov

   V listopadu roku 2001 byla po delší přestávce znovu obnovena činnost dechové hudby při ZUŠ Broumov. Za její nové vytvoření musíme poděkovat panu učiteli Rudolfu Vogelovi, který se tohoto nelehkého úkolu ujal a realizoval jej. Postaral se tak o zpestření kulturního života na Broumovsku.
   Dechová hudba zkouší pravidelně jedenkrát týdně, a to vždy ve čtvrtek od 17.00 hodin v koncertním sále Základní umělecké školy. Těleso dechové hudby dnes tvoří žáci naší školy a doplňují je bývalí absolventi ZUŠ a také dospělí muzikanti z blízkého okolí města.
   Premiérové vystoupení měla tato dechovka spolu se školním pěveckým sborem Mgr. Romany Roškové a mažoretkami paní Heleny Ogriščenkové dne 26. dubna na Střelnici v Broumově, kde vystupovala pro zdravotně postižené občany a ve zcela zaplněném sále sklidila veliký potlesk.
   Podruhé se nám předvedla na předmájovém koncertním večeru organizovaném k pálení čarodějnic přímo před Městským divadlem, a to spolu s dechovkou z Hronova. Broumovská dechovka se dokonce směle přidala k dechovce Hronovské a někteří členovéobou hudebních těles se vydali s večerním průvodem na dětské hřiště, kde byl zapálen oheň. Veřejnost přijala vystoupení dechové hudby s povděkem a odměnila ji zaslouženým potleskem.
   Dále pak na broumovském náměstí vystoupila 16. května 2002 v 17.30 hodin spolu s pěveckým sborem a mažoretkami. Toto vystoupení bylo malou pozvánkou na koncert, který byl pořádán ke Dni matek téhož dne od 18.00 hodin v městském divadle v Broumově.
   Ředitelství ZUŠ chce touto cestou poděkovat pracovníkům Oddělení kultury, zvláště pak panu M. Rainovi za technické zajištění celé této kulturní akce. Děkujeme také nejmenovanému občanovi Broumova za zapůjčení bicí soupravy.

   RM
Z činnosti policie ČR

   Na místním oddělení policie bylo tentokrát značně rušno, kpt. Slezák byl zaneprázdněn, takže trestnou činnost v období od 18. 4. do 22. 5. bylo možno proletět jen letem světem:
   Prohřešky proti občanskému soužití, které i jindy musíme krátit, neboť jejich výčet se zdá někdy nekonečný, shrňme protentokrát do konstatování: bylo toho jako obvykle požehnaně.
   Dopravních nehod bylo cca. 11, z toho však 4x (!) srážka s lesní zvěří. Na Pasách jedna srna po srážce s vozidlem odletěla do protisměru a zde se srazila i s protijedoucím automobilem. Podobným kolizím se, zvláště v našich pohraničních hvozdech, asi úplně vyhnout nelze, těžko vinit řidiče, natož zvěř. Jisté rozdíly tu ale jsou, např.: zatímco pochroumaní plechoví miláčci, případně lidé bývají pro tyto případy pojištěni, pro takovou srnu končívá to pravidelně tragicky a zbytek srnčí rodiny s žádnou náhradou počítat nemůže. Jezděme tedy prosím nejen ve vlastním zájmu v kritických úsecích s maximální možnou pozorností a opatrností.
   Jeden dlužil druhému menší obnos, k vracení se neměl. Druhý toho prvního zvochloval na chodbě domu a vzal si svéi s úroky. Opletačky mají nyní oba.
   Podezřelý z podvodu je řemeslník, který vyinkasoval 25.000 Kč na zhotovení plovoucí podlahy, mezitím mu však byla zastavena živnost a podlaha? - snad někam uplavala
   Muž, na nějž vydal příkaz k zadržení Okresní soud v Děčíně, byl dopaden v Broumově. Celkem tři místní osoby nějak zapomněly nastoupit k výkonu trestu a muselo je rovněž odvézt „policejní taxi". Co kdyby jim pak po vypršení trestu žalářník ještě pár dní zapomněl otevřít celu?
   V minulém čísle jsme v souvislosti se sérií krádeží různých součástí automobilů a benzínu žertem psali, že si tak někdo podomácku možná skládá jakýsi samohyb. V žertu můžeme pokračovat s tím, že nyní si opatřil i naftu (že by stavěl dvoumotorák?), která zmizela ze šonovských traktorů, a na starém osvědčeném lovišti, tedy v meziměstském depu, odmontoval z vagónovaných nových škodovek stěrače. Z nezajištěného vozu v Soukenické zmizely zas doklady a finanční hotovost. Majitelé aut mohou si to odškrtávat a přemýšlet po čem bude sháňka nyní - osobní typ: ke stěračům bude třeba předních skel. Někdo se s tím však tak nepáře: z Malého náměstí zmizel žiguli kompletní.
   Vloupání do chat na Janovičkách a ve Verneřovicích. V době nepřítomnosti majitele kdosi vypáčil dvoje dveře domu, což je však prý klasifikováno pouze jako porušování domovní svobody, neboť se nic neztratilo.
   Staronová kavárna Herzog se alespoň svým jménem hlásí ke staré dobré tradici. Uvidíme, až bude objekt zprovozněn celý, ale herně v přízemí se to prakticky příliš nedaří. Znovu se zde objevily falešné pětisetkorunové bankovky a to dokonce dvakrát krátce po sobě. Jeden muž, poté co se neúspěšně domáhal vstupu, dveře prostě rozbil. Zatím to tedy připomíná spíše tradice ranného divokého Západu.
   Muž z Machova, pracovník místní Diakonie, chtěl zkusit přespat na náměstí, ale ani na policejní cele to prý nebylo tak špatné. Druhý pracovník se zase této instituci ztratil ve světě i s celým nákladním autem. Policie ho dopadla až v Praze.
   „Ptáček" měděné svody z domu ve Vančurově ulici zcizil, ve STEFu odevzdal a Policií byl polapen. Uhradí škodu, či bude vsazen do klícky a nebo bude dál svobodně poletovat, nestarajíc se o den příští? Obáváme se, že c) je správně, a to je špatné.
   Klícka byla by však také asi brzy k prasknutí, neboť by do ní musel přibýt i další polapený s pískovcovým schodem z Velké Vsi, nebo ti, zatím neznámí, kteří ukradli pískovcové vázy ze Sokolovny, bránu z vojenského Hřbitova v Martínkovicích, či svícny z kostela v Božanově. Zmizení svícnů a pískovcových váz by bylo možno považovat za skvělý eskamotérský kousek, neboť násilné vniknutí do kostela, ani přítomnost autojeřábu u sokolovny se nepodařilo zjistit. Jedná se však bohužel o krádeže z nejhorších, neboť při nich mizí hodnoty, které naše „laciná" společnost nedokáže už ničím stejně kvalitním nahradit.
   Na poškozených výlohách u Míši v Soukenické, u Krtka v Přadlácké a na okně ZŠ Hradební se zřejmě někdo jen trénoval, aby pak u Jakla Na Příkopech naplno udeřil a sebral zboží za 25.000.
   Paní z Božanova pohřešovala svého manžela a ten byl po pátrání objeven živ a zdráv v západních Čechách - oh!, „hranice svobody" byla už tak blízko. Rovněž pohřešován byl i sedmnáctiletý syn z Olivětína. Ukázalo se, že byl vyhozen z učiliště, a tak se dal na vandr, z kterého se sám po čase vrátil.
   Šetřena byla míra zavinění při poškození přípojky, spojeném s únikem plynu v Meziměstí.
   Jako fyzické napadení, které skončilo ošetřením zlomené ruky v nemocnici, byl zpočátku vyšetřován případ muže, který prý tak dopadl proto, že odmítl podepsat petici za odvolání ředitele ZvŠ. Postižený se však po čase rozpomněl, že vlastně sám spadl ze schodů.
   Rockový koncert na Dětském hřišti zřejmě natolik uchvátil dva mladíky, že se rozhodli také založit skupinu. A co nástroje? Nápad tu byl hned: ještě ten den se vloupali do Střelnice, aparaturu už měli připravenou u vchodu, když v tom - policie. Tak svět přichází o hudebníky. A takový to mohl být „nářez", nebo nakonec přeci jen byl?
   Muži, který na podzim loňského roku vystavoval falešná osvědčení o příjmech, vystavili konečně vyšetřovatelé také jedno osvědčení - k soudu. Osvědčují v něm, že takto napomohl dvanácti osobám neoprávněně „nakoupit" na úvěr zboží za 120.000 Kč. Na základě osvědčení vyšetřovatelů teď u soudu asi rovněž tak dobře „nakoupí"
   Krádeží svářečky zVeby, a.s. Velká Ves a dalšími obligátními případy, jako jsou neplacení výživného, krádeže dvou jízdních kol, mobilního telefonu, atd. by se dalo ještě dlouho pokračovat.
   Výčet nám ovšem bohužel uzavře tragická, v době záznamu jen před pár hodinami se přihodivší nehoda. Na kolejiště nedaleko nádraží si v podvečer, zdá se vědomě, lehl mladý muž a projíždějící vlak mu přejel obě nohy. Střízlivé vědomí mladíkovo však kalila nešťastná láska, která měla být hlavním motivem zoufalého činu, a také alkohol. Učinil tak trvale nešťastným sebe a celou řadu dalších lidí, od strojvůdce přes rodiče až k lékařům hradecké nemocnice, kteří v tuto dobu bojují podle všeho beznadějný boj o záchranu jeho nohou.

   K. Franze
Nové technologie v Broumově

   V pátek 18. 4. 2002 proběhla na radnici v Broumově důležitá a zajímavá schůzka, která může již v blízké budoucnosti přinést nová pracovní místa pro desítky obyvatel Broumovska. Ředitel CHKO v Polici nad Metují RNDr. Jan Piňos zde představil pana Milana Smrže, který na jeho popud přivezl několik svých návrhů průmyslových činností. Jejich společným jmenovatelem je, že neničí životní prostředí, využívají výhradně přírodní produkty, jsou šetrné ke krajině a poměrně nenáročné na počáteční investice. Jedná o úplně nové technologie.
   Na jednání byli dále přítomni: starosta města pan Zdeněk Streubel, místostarosta pan Jaromír Louda, generální ředitel a.s. Veba pan Ing. Josef Novák, pan Ing. Michal Pejskar z Úřadu prácea pan Ing. Jaromír Kříž, místopředseda Krajské hospodářské komory.
   Přítomným byly vysvětleny  možnosti zavedení výroby barviv pro potravinářské aplikace, extraktů pro potravinářský a kosmetický průmysl, výroby bioplynu a výroby pěnosádrové izolační kompozice pro stavebnictví. Dále byli seznámeni s možností komplexního využití chovu ovcí a s námětem vytvořit v Broumově konzultační a informační centrum pro sluneční energetiku. Zajímavé na těchto projektech je, že při vhodné organizaci mohou vytvořit zpracovatelský řetězec, který minimalizuje náklady a výrazně snižuje riziko neúspěchu. Vzhledem k charakteru výrobků a předpokládanému okruhu spotřebitelů lze uplatnit aplikace moderních obchodních strategií, založených na přímém prodeji s vyloučením obchodních mezičlánků. Například multi lewell marketing (známá MLM metoda) a jiné.
   Projekt předpokládá využívání na místě pěstovaných zemědělských produktů nebo chovaných ovcí. Použité technologie jsou v celém technologickém řetězci téměř bezodpadové. Nároky autora námětů Milana Smrže, který je nositelem několika desítek průmyslových vzorů, majitelem několika i mezinárodních patentů, na odměnu za poskytnuté technologie, je minimální. Odvíjí se z rozsahu podnikatelského záměru, který je ochoten pomoci vypracovat. Autor nabízí své zkušenosti při budování technologických zařízení a při uvádění do provozu.
   Ing. Novák se zajímal o využití přírodních barviv pro barvení textilních výrobků ve Vebě. Technologové Veby prověří, jak využít těchto barev, zatím určených pro potravinářské účely, ale svým přírodním původem zajímavých pro barvení výrobků, se kterými všichni přicházíme celý život každodenně do styku. Po vypracování rešerší a příslušných zkouškách je možná výroba přírodních barviv přímo v podniku Veba.
   Místopředseda Krajské hospodářské komory Ing. Kříž i Ing. Novák, generální ředitel "Veby", projevili zájem o zřízení informačního centra pro sluneční energetiku a další obnovitelné zdroje energie.
   Námět na výrobu barviv pro potravinářské aplikace a extraktů pro potravinářský a kosmetický průmysl bude předán i Královehradecké agentuře regionálního rozvoje. Odborníci této agentury by mohli uvedené náměty ve spolupráci s autorem rozpracovat a nabídnout zájemcům na Broumovsku k realizaci.
   V této souvislosti jsou zajímavé možnosti Úřadu práce, na které upozornil pan Ing. Michal Pejskar. V rámci programu "Start" může "úřad" poskytnout začínajícímu podnikateli na zahájení výroby částku až 500 tis. Kč. Spojením více podnikatelských subjektů lze částky sčítat. Jak ujišťoval pan Milan Smrž (přímý kontakt na e-mailové adrese novazem@tnet.cz), všechny technologie lze spustit v poloprovozním režimu s využitím stávajících vhodných objektů. Žádný z projektů tedy neklade výjimečné nároky na počáteční investice. V případě zahájení některé z  navrhovaných výrob určitě najde další pracovní místa několik zejména mladých lidí i při prodeji produktů.
   Jedná se o zajímavé a perspektivní technologie a produkty, které dávají v případě úspěchu naději dále povznést náš region v rámci republiky. Umožní využít pro výrobu stávající objekty, zvýšit ekonomický výnos zemědělské půdy pěstováním perspektivních a na místě zpracovatelných plodin a dát lidem zajímavou práci.

   jh
Z májové činnosti SVČ Ulita DDM

   Běhu do náměstí, tradiční prvomájové akce, se zúčastnilo 51 závodníků(24 děvčat a 27 chlapců). Zaběhat si přišly všechny děti z broumovského Dětského domova. Kromě obvyklých kategorií byla již potřetí zavedena kategorie „ rodiče s dětmi", kde startovaly dvě maminky a jeden tatínek se svými předškoláky. Absolutním vítězem závodu se stal Vojtěch Krtička s časem 1: 29,73 min a získal broušený pohár od sponzorské firmy FINE GLASS z Police nad Metují. Dalším sponzorem byla Kulturní společnost HOP, která věnovala finanční dar. Startovné se v tomto závodu nevybírá a tak se vítězové jednotlivých kategorií spokojili s diplomem a fidorkovou medajlí. Všichni závodníci doběhli do cíle a získali účastnický diplom „ za přežití " a malou sladkost na doplnění kategorií. Výsledky závodu byly rozeslány do škol a nyní jsou uloženy v dokumentaci akcí Ulity.
   Je třeba poděkovat těm, kteří se této akci věnují již devátým rokem. Jsou to stejní lidé, kteří s Ulitou pořádají Broumovskou laťku, jmenovitě pánové Jiří Klečka se synem Karlem a Jaroslav Žid se synem Jiřím. Nikdy těmto akcím nechybí ozvučení, které zajišťuje pan Petr Cirkl. Velmi si jejich práce vážíme.

   Maminkám k svátku přišly poblahopřát děti v neděli 12. května. Ulita uspořádala na dětském hřišti přehlídku činnosti zájmových kroužků doplněnou o recitace žákyň z Masarykovy ZŠ. Mohli jste vidět řadu ukázek z Programu pro rodiny s dětmi Sluníčko, např. jak se cvičí a tančí v Hopsání a jak se baví maminky s dětmi v Klubu maminek. Hopsání už má své odrostlíky, kteří se představili se svým vystoupením jako Berušky. Děti z Divadélka předvedly bajku O zajíčkovi a opičce. Mohli jste vidět, jak se cvičí v aerobiku, jak se učí v kroužcích angličtiny, co už umí ti, kteří chodili hrát na flétnu a na kytaru. Samozřejmě, že nechyběla vystoupení tanečních kroužků. Také kroužek vaření se prezentoval výborným pečivem a keramické kroužky vyrobeným dárkem pro maminky. Ze 76 kroužků, které v Ulitě letos pracují, jich maminkám přišlo poblahopřát 17. Za každé vystoupení byla vložena do vázy květina. Maminkám k svátku tak byla uvita symbolická kytice.

   Přednáška – Racionální výživa
   V pondělí 13. května se v Ulitě sešlo asi 25 lidí, kteří si kladou otázku co jíst, abychom si neškodili. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého o vegetariánství ve vztahu k civilizačním chorobám, o stravování dětí, dělené stravě aj. Poznali jsme zajímavé lidi, kteří se vegetariánsky stravují již mnoho let, vyslechli si jejich názory. Těmito lidmi byli manželé Škvařilovi z Brna. Přijeli do Broumova i se svými dětmi. Všichni vypadali a chovali se úplně normálně i přesto, že v jejich jídelníčku chybí maso.Ochutnali jsme jejich výrobky a shodli se na tom, že si některé určitě objednáme.

   Cyklus přednášek manželů Navrátilových, který probíhá v letošním školním roce v Ulitě, se chýlí ke svému konci. Předposlední přednáška se konala 14. května.Celý cyklus má název Vliv výživy a energií na kvalitu našeho životaa všem pravidelným návštěvníkům přinesl mnoho zajímavých informací. Dozvěděli se o lidském energetickém poli, seznámili se s pojmy aura, čakry, reiki a dalšími. Už vědí, že mnoho nemocí a neduhů, které je trápí, si způsobují sami svým způsobem života. Učí se těmto neduhům předcházet, přemýšlet o svých vztazích k lidem v okolí, o tom, jak si uchovat pozitivní myšlení, jak zpracovat negativní vlivy, které k nám přicházejí a jak se zdá i nadále přicházet budou. Učí se mít svůj osud ve svých vlastních rukou a plně si to uvědomovat. Již nyní je domluven další cyklus přednášek pro příští školní rok s názvem Mentální příčiny nemocí.

   M. Škopová
Ulita připravuje

  • 31.5. Garden Party aneb zakončení činnosti zájmových kroužků Ulity v letošním školním roce. Zahrada Ulity, 14 hodin, hry, soutěže, diskotéka.
  • 1.6.Dětský den aneb Z pohádky do pohádky. Dětské hřiště, 14 hodin.
  • 18.6.Cyklus přednášek Vliv výživy a energií na kvalitu našeho života. Ulita, 17 hodin. Přednášejí manželé Navrátilovi – shrnutí celého cyklu.
Letní činnost:
  • 30.6. – 12.7. dětský tábor ve Zdoňově - Indiánskou stezkou III – již je plně obsazen.
  • 16.7. – 27.7. dětský tábor v  Lanškrouně - Pouští a pralesem. Dosud jsou volná místa.
  • 17.7. – 21.7.Letní setkání přátel zdravého životního stylu. Pro dospělé. Na programu zdravotní a jógová cvičení, relaxace, meditace, arteterapie, přednášky, turistika, masáže, vegetariánská strava.
Broumovská literární cena podruhé - aneb Josef Škvorecký na Broumov nezapomněl

   Počínaje rokem 2001 vznikla na Broumovsku nová kulturní tradice – vyhlašování literárních cen. Stejně jako loni budou i v roce 2002 v Broumově oceňováni autoři slovesných děl. Podmínkou pro účast v soutěži je souvztažnost díla s regionem Broumovska a Kladska, včetně přilehlých příhraničních oblastí (viz níže – podmínky soutěže).
   Z původních záměrů soutěže připomínáme alespoň rámcovou charakteristiku. Vzhledem k provázanosti české, polské a německé kultury v této oblasti jsou oceňováni autoři České republiky, Německa a Polska. V každé zemi své kandidáty vybírá komise, která rozhoduje o udělení národní ceny. Společná mezinárodní komise složená ze zástupců všech tří národností nakonec vyhlašuje držitele hlavní Broumovské literární ceny.
   Z kratičké historie BLC stojí za zmínku výrok spisovatele Josefa Škvoreckého, náchodského rodáka, který loni získal hlavní cenu účastí v kategorii Síň slávy, a to za povídku Zákony džungle z knihy Příběhy o Líze a mladém Wertherovi a Josef Škvorecký ve své reakci na ocenění uvádí: „Ačkoli jsem tam už půl století nebyl, na Broumov nikdy nezapomenu." Ti, kdož povídku četli, se možná výroku spisovatele pousmějí, neboť může být chápán skutečně mnohoznačně.
   Druhý ročník BLC byl vyhlášen 3. 11. 2001 –k datu nedožitých sedmdesátin literátky Marie Stryjové, podle níž je nazvána česká národní cena. K tomuto datu byla také uctěna památka spisovatelky položením květin na její hrob na broumovském hřbitově.

   Z pravidel soutěže připomínáme:
Forma soutěžních prací může být poměrně různorodá – próza, poezie, publicistika, odborné práce (nikoli diplomové a bakalářské práce).

   Podmínky soutěže:
  • souvztažnost díla nebo autora s Broumovskem - to znamená, že autor na území Broumovska žije nebo odtud pochází nebo se Broumovskem zabývá ve svém díle
  • soutěž je anonymní, díla zašlete označená heslem, nezapomeňte uvést kategorii (číslem), do které své dílo přihlašujete!!! a stejně označte přiloženou obálku, do níž vložíte potřebné údaje – jméno, bydliště, věk, zaměstnání, kontakty
  • zasílejte soutěžní práce v pěti kopiích v maximálním rozsahu 10 stran strojopisu jedné soutěžní práce
  • uveďte, zda souhlasíte s  případným zveřejněním úryvku vaší soutěžní práce pro potřeby propagace BLC

   Kategorie 2. ročníku Broumovské literární ceny byly stanoveny takto:
1) díla autorů ve věku 14 – 25 let
2) díla autorů ve věku nad 25 let
3) dosud nepublikovaná díla autorů, kteří již publikovali
4) Síň slávy – publikovaná díla významných autorů

   Soutěže se můžete zúčastnit, i když sami nepíšete – přihlaste do samostatné kategorie Síň slávy některé publikované dílo, o němž se domníváte, že si zaslouží připomenutí pro svůj vztah k Broumovsku. Do Síně slávy přihlaste soutěžní dílo s uvedením svého jména a kontaktu a poskytněte komisi jeden výtisk k posouzení – podmínky ostatních kategorií se na Síň slávy pro její odlišnost nevztahují.
   Vítězná literární díla získají finanční, knižní a věcné odměny. Výsledky BLC budou slavnostně vyhlášeny v září 2002.
   Soutěžní práce zasílejte na adresu: Centrum Broumov, p.p. 55, 550 01 Broumov, nebo je můžete osobně odevzdat na Informačním centru Broumovska, Mírové náměstí 56, Broumov – nejlépe k rukám Jany Rutarové.
   Uzávěrka původně plánovaná na konec května byla prodloužena do 15. června 2002!!!!
   Těšíme se, že této příležitosti využijí i ti, kteří dosud váhali.

   Za organizátory soutěže Mgr. Božena Karlíková
Chceme broumovský jedudaj?

   Člověk nemusí být velkým odborníkem v oblasti médií, aby dobře věděl, že místní tisk je nejčtenější a tedy vlivný sdělovací prostředek, protože každého přirozeně nejvíce zajímá to, co jej obklopuje. Proto má kvalita místních médií značný vliv na život komunity. A platí to jistě i opačně – o úrovni kultury v dané obci či městě dobře vypovídá právě kvalita místního tisku.
   Broumovský zpravodaj bohužel nikdy nepatřil k nejlepším, ba ani k lepším místním periodikům. Pro důkazy není třeba chodit daleko – stačí se podívat na obsah, členění a grafickou úpravu obdobných tiskovin okolních měst.Máme se s tím smířit, a nebo lze něco udělat pro zvýšení úrovně Broumovského zpravodaje? O té druhé možnosti jsem v minulých letech vícekrát hovořil s některými členy zastupitelstva a redakční rady. Avšak jak se zdá, vývoj se ubírá směrem právě opačným.
   Nejenže zpravodaj vychází již pouze jednou za měsíc, nejenže jeho jediná chlouba a vizitka- titulní strana již není co bývala, ale co je mnohem horší - mění se nám před očima v obskurní plátek, kde je zřejmě možné uveřejnit téměř cokoli. Stává se tak následovníkem zaniklého, oblíbeného Našeho času, pouličním kolbištěm pro vyřizování si účtů, veřejným prostorem pro věci, jež by ve slušné společnosti neměly překročit práh mysli či nanejvýš domu, tiskovinou pro zveřejňování osobních výlevů, které by vzhledem ke své  úrovni měly zůstat skryty hluboko v zalepených obálkách, putujících nanejvýš od pisatele k adresátovi, pokud vůbec bohužel musely vyjít na světlo.
   Je s podivem, že tyto (a dobře promyšlené) jedy vypouštějí bez bázně a hany vzdělané, přední osobnosti Broumova. Je zvláštní, že ty zbývající to bez komentáře snášejí. A je zarážející, že vedení města ani redakční radu zřejmě příliš netrápí, že eticky, politicky i právně odpovídá za obsah listu, který vydává.
   Bez nadsázky patřím mezi poslední, kteří by bránili veřejné diskusi, bez níž nemůže vzniknout občanská společnost, debatě, která se ovšem neobejde bez střetů. O cenzuru mi rozhodně nejde. Ovšem ztratí-li soudnost soukromí pisatelé, pak alespoň kolektivní vydavatel by jí měl mít tolik, aby věděl, že takové texty, jako byl článek Daniela Kubalíka „Quo vadis, alternativo?", uveřejněný v minulém čísle zpravodaje, na stránky veřejné tiskoviny v kulturní společnosti nepatří. A pokud snad redakce propadla mediální mánii uveřejňovat a rozdmychávat konflikty za každou cenu, tak by měla být alespoň poučena o tom, že takový text patří na stránku viditelně označenou slovy „tento text nevyjadřuje stanovisko redakce" a že podle pravidel novinářské etiky je vhodné umožnit napadené straně, aby se mohl tak věci vyslovit současně a ne až za měsíc, kdy to již často postrádá smyslu.
   Nebo mají čtenáři zpravodaje uvěřit, že redakce úmyslně využívá zákonitostí lidské psychiky, totiž že je snadné někoho pomluvit a nesnadné se následně bránit? Anebo se máme smířit s tím, že namísto Broumovského ZPRAVOdaje budeme napříště číst jen Broumovský JEDUdaj?
   PS: K samotnému článku pana Kubalíka se vyslovovat nehodlám a hájit se nemíním, není totiž ani k čemu a proč. Píši o tom pouze z důvodu obhajoby principu, na který bych nerad rezignoval, a doufám, že v tom nejsem sám.

   RNDr. Jan Piňos
Spiknutí temných sil odhaleno …

   Takový neb podobný dojem musel učinit na každého čtenáře, neobeznámeného s občanskými aktivitami na Broumovsku, článek p. Daniela Kubalíka "Quo vadis, alternativo?", uveřejněný v minulém vydání Broumovského zpravodaje.
   Polemických článků o užitečnosti neb neužitečnosti těchto aktivit bylo uveřejněno již více, každý má právo projevit svůj názor. Nikdo však nenavršil na aktivity tolik špíny, nenařknul je z takových nepravd, jako autor zmíněného článku. Tím jsem byl vyprovokován říci i svůj názor, svoje stanovisko.
   Jsem již takového věku, že nejsem schopen strávit všechny novoty, hrnoucí se na mne z okolí a medií. Od přírody jsem rovněž spíše konzervativního myšlení. A mám rád tradice. Vážím si však všech, kteří jsou ochotní a schopní udělat něco pro svou zem, pro svou obec a pro své spoluobčany. A pokud tito aktivisté uspořádají něco, co se mi nelíbí, co nevyhovuje mému vkusu, bráním se jednoduše tím, že se toho nezúčastním. Není to však důvodem k tomu, abych jim "kladl kamení do cesty", zle se o nich vyjadřoval. A je nepodstatné, kdy se tito "oživovatelé" přistěhovali.
   Nejsem členem "Tuž se Broumovsko", znám pouze několik jeho členů. Žádný z nich není "úchylák", okultista, ztřeštěnec. Pouze jsou lidmi, ochotnými něco dělat neotřelými formami a přitom nečekat, až jim k tomu někdo dá pokyn od psacího stolu či povolení z moci úřední. Vinit je z toho, že chtějí svoji činností zmanipulovat občany Broumovska pro svoje temné cíle, je účelovou nepravdou, mající za cíl poštvat proti nim veřejné mínění.
   Toho důkazem je v uvedeném článku zmínka o starogermánských runách u "Brány času" v Křinicích. A připsání autorství tohoto díla p. RNDr Piňosovi.
   Křinický starosta při vysvěcování uvedené brány dostatečně vysvětlil symboliku brány (Keltové-Germáni-Slované). A runy, ani staroindická svastika, ba ani domácí nářadí, jako srp a kladivo, nemohou za to, že byly totalitními režimy zneužity jako jejich symboly.
   Jako milovník tradic jsem byl účastníkem obou procesí v "Týdnech Broumovských kostelů". Naprosto mi nevadilo, že se konala na jiných cestách, než v mém dětství. Dobře jsem vypozoroval, že byla i změna v chování podstatné většiny účastníků procesí. Ne vždy odpovídalo požadavkům katolické církve či zvyklostem. Avšak byla to shromáždění lidí, ochotných naslouchat, komunikovat s druhými, dát veřejně najevo nějaký postoj. A když si někdo myslí, že se tito lidé mohou dostat na nějaká scestí, je to jeho chyba, že se nesnažil jejich aktivitu správně nasměrovat.
   Že se letos nebude konat další ročník "Broumovských kostelů", pokládám za obrovskou škodu pro celé Broumovsko. Narušení nově vznikající tradice a vymizení Broumovska ze stránek novin a televizního zpravodajství. Se všemi důsledky. Bohužel stále platí "kdo není na obrazovce, neexistuje".
   P. Kubalík ve svém článku zmínkou o performancích připomíná některé důvody, které vedly k nesouhlasnému stanovisku církve s dalším ročníkem "Broumovských kostelů". Je pravdou, že některá umělecká (?) vystoupení v posledních dvou letech nebyla vhodná pro jejich předvedení v kostelech. Vše si vyžaduje svoje. Mně se např. nelíbí ani potlesk v kostelech při koncertech, které cítění věřících neurážejí. Ale nebylo by bývalo v zájmu všech, kdyby si církev (oprávněně!) vyhradila pouze právo kontroly a vydání souhlasu s tím kterým pořadem?
   Je třeba se ptát, proč vznikaly a vznikají vůbec nějaké alternativy? V politice, umění, víře? Myslím si, že vždy tehdy, když "to oficielní" je již pro "normálního" průměrného občana z nějakých důvodů nepřístupné. V politice tehdy, když si moc dělí úzká skupina lidí, klidně navenek i znepřátelených, v umění, když veškeré možnosti se projevit jsou ovládány mafiemi, sobě rozdělující peníze. A ve víře? To by měl vědět p. Kubalík, který je členem církve, rovněž kdysi vzniklé jako "alternativa"!
   Závěrem svého psaní prohlašuji, že bylo odhaleno spiknutí, které se nekonalo a nekoná. Přestaňme každého od nás odlišného hned podezřívat z toho nejhoršího. A vyřizovat si účty za neúspěšná úřední jednání neb osobní averzi pomluvami na jiném poli. Za nejlepší pokládám zúčastnit se některých činností občanské aktivity "Tuž se Broumovsko". Tím se každý může přesvědčit, co je pravda.

   Karel Bůna
Broumovští plastikoví modeláři opět existují

   Plastikoví modeláři se opět začali po kratší odmlce scházet a modelovat. Novým útočištěm se stala klubovna v prostorách bývalé pošty ve Velké Vsi. Že se změna prostor ani v nejmenším nedotkla kvality modelů, o tom svědčí okresní přebor plastikových modelů v Hronově 27. 4. 2002. V kategorii modelů letadel 1:48 získal J. Tetřev 3. místo, v kategorii 1:72 J. Fleischer 1. místo.
Pohled sociologa na „TUŽ se Broumovsko" a na jeden škodlivý text

   Daniel Kubalík ve čtvrtém čísle Broumovského zpravodaje klade latinsky otázku, kam kráčí alternativa. Má ovšem na mysli alternativu místní, broumovskou. Ta je dnes už rozvětvená do několika linií. Z příkladů, které uvádí, a z toho, že sepan Kubalík zmiňuje o Janu Piňosovi,usuzuji, že má na mysli především občanské sdružení „TUŽ se Broumovsko!".
   Věnuji se jako sociolog už několik desítiletí proměnám životního způsobu, nepřesně - alternativnímu životnímu způsobu. Nebylo náhodné, že jsem se ve výzkumném poznávání dozvěděla také o broumovských aktivitách a že jsem do Broumova několikrát přijela, abych je poznala osobně. Co jsem tam uviděla? V širším, evropském kontextu viděno, vlastně nic nebývalého: obnovování občanského života, obrodu tradic a kultury, revitalizaci přírody. To vše jsou snahy, které v západní Evropě trvají již několik desítek let. Někdy z iniciativy místních občanů, často však také z ochoty přistěhovalých aktivistů kompenzovat důsledky poválečné vlny industrializace a vylidňování venkova. Dnes se obnovovatelé kulturních i duchovních aktivit snaží nabídnout alternativu ke konzumnímu životnímu způsobu, který rozleptává místní komunitu a ničí přírodu.
   V Evropě postsocialistické začal ovšem tento proces později; byl o to potřebnější, že staví doslova na troskách. Nejen na zbořeništích historicky a kulturně významných staveb; především staví na ruinách občanského života, sebevědomí a občanské obětavosti. Zde nedevastovala jenom bezohledná industrializace,ale často také úmysl komunistů. K nápravě je třeba vskutku alternativního pohledu, alternativních postojů a docela nebývalé chuti do práce a obětavosti.
   Je-li výše řečeno, že při evropském srovnání jsem v Broumově neuviděla nic nového, musím dopovědět: na poměry české a moravské jsem tam spatřila něco, co jsem viděla jen naprosto vzácně, pokud vůbec: Ve sdružení „TUŽ se Broumovsko" a později ve skupině mladých lidí z Collegia pro arte antiqua a jeho přátel na heřmánkovické faře jsem pozorovala chuť do práce, která nečeká na finanční odměnu, ochotu pracovat do noci kvůli obnově kusu poutní cesty, kvůli jedné restaurované soše a kvůli několika stromkům, které mají přinést stín do zničené vysušené krajiny. Něco takového je provětšinu unavených a penězi zmámených českých lidí nepředstavitelné.Mohu čtenáře ujistit, že nejsem okouzlená městská panička, která sedne na lep propagandě komunitních guruů. Moje profese mne zavazuje k badatelské skepsi. Bez ní bych nemohla provádět a obhájit terénní výzkumy; nutím k ní své studenty.
   Díky této optice vím o úskalích nadšenecké práce těch, kdož pomáhají obnovovat kulturní a sociální život v malých městech a na vesnicích. Když jsem se na podzim dozvěděla o broumovské krizi, napsala jsem dr. Piňosovi několikastránkový sociologický rozbor, který asi nečetl rád. Upozornila jsem jej nato, že právě netrpělivé nadšení a obětavé nasazení uzavírá aktivisty do vlastní skupiny, která je schopna velkých výkonů; brání jim, aby sena svou práci podívali očima místních občanů, včetně starostů. Vyjádřila jsem také názor, že červencový program v broumovských kostelích nebylve všech případech sestaven dost citlivě, a to jak vzhledem k tradicím církve, tak s ohledem namístní lidi. To jistě byla chyba organizátorů. Krásnámájová procesí v minulých letech (nevím, jak dopadlo letošní) byla naopak dokladem toho, jak dobře a hlavně plodně se může při vzájemné toleranci shodnout dnešní „alternativa" s institucí tak konzervativní, jako je katolická církev.
   Jsem-li u kritických výhrad, musím přiznat, že ve mně budila rozpaky výstava, kterou jsem v loňském létě viděla v pivovaru. I v případě tohoto Centra bych se přimlouvala, aby se tvůrcové programových koncepcí zamysleli nad tím, zda jim jde o to nabídnout  zajímavé kulturní programy broumovským spoluobčanům, nebo zda chtějí pěstovat pro sebe a pro své spřízněnce „alternativní kulturu"– tentokrát v užším a vyhraněném slova smyslu.
   Daniel Kubalík přilévá v Broumově jedu do sporů, místo aby se pokoušel o jejich zmírnění a o spolupráci svého úřadu s aktivními občany města. Nebudu s jeho článkem „Quo vadis, alternativo?" polemizovat. Neobsahuje nic, čeho by se dalo argumentačně chytit. Nadto věřím, že se jeho nenávistný záměr a tónpříčí i těm čtenářům „Broumovského zpravodaje", kterým se práce broumovských aktivistů z nějakého důvodu nelíbí. Od prvních odstavců až po závěr je Kubalíkův text vše ironizujícícm zlým výpadem, který aktérům oživování Broumovska podsouvá všechno možné; osočuje je z podvodně zištných úmyslů, nehoráznými narážkami je přiměřuje k představitelům fašistické ideologie a především je obviňuje z temného pohanství.
   Křesťanskému náboženství tím dělá medvědí službu.To už dnes překonalo podezíravou rigiditu,která uzavírácestu myšlenkovému rozvoji a ničí šanci na obnovu.Článek Daniela Kubalíka „argumentuje" podobně jako kdysi inkvizice. Vane z něj na nás něco, na co se reformované církve už dávno dívají jako na zneužití křesťanství,a něco, čeho dnes lituje i katolická církev.

   Hana Librová, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně
Budou opět procesí do Vambeřic?

   V sobotu 11. května 2002 se z iniciativy Polických farníků, Děkanství Police nad Metují, ve spolupráci s obcí Suchý Důl, sdruženími Collegium pro arte antiqua Broumov, TUŽ se Broumovsko a Správou CHKO Broumovsko konalo procesí z Police nad Metují do Suchého Dolu. Procesí putovalo po části historické Vambeřické poutní cesty a zúčastnilo se ho asi 200 lidí. Věřících i těch, kteří se chtěli jen projít krásnou krajinou. Vzhledem k bouřce, která přišla kolem poledne asi u čtvrtého zastavení, se procesí v Suchém dole předčasně rozešlo a nedošlo až k cíli své cesty, k dřevěné kapli Panny Marie růžencové.
   Členové a přátelé z Colegia pro arte antiqua z Broumova a z Brna zpívali po cestě za předzpěvování pana Michala Pospíšila z Prahy poutní písně ze starých barokních kancionálů. Svým nádherným zpěvem pod jeho taktovkou doplnili i poutní mši k zahájení procesí v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Polici nad Metují. Na zastaveních u křížků, které cestu lemují, se poutníci společně modlili s farářem Mariánem Lewickym, který každé zastavení doplnil krátkou průpovědí a mnohdy vtipným komentářem, pobízejícím poutníky k dalšímu putování.
   Uvažuje se cestu, zarostlou dnes trávou a přerušovanou ohradníky, obnovit a zpřístupnit, příští rok snad procesí prodloužit. A možná průběhu dvou nebo tří let putovat, tak jako naposledy v roce 1947, z Police nad Metují do známého poutního místa – polských Wambierzyc (Vambeřic). Protože Vambeřická cesta patřila v minulosti k významných poutním cestám. Putovalo se tudy od jara do podzimu.
   Cesta vedla malebnou krajinu Policka a Broumovska – Červeňákem, za Barešovu horu, odtud na hřeben Broumovských stěn, kolem Pánova kříže dolů na okraj Božanova, přes Studenou Vodu a Radkow (vzdušnou čarou 16,5 km). Je lemována množstvím křížů, soch a sousoší, které připomínají zapomenutý život lidí, vyvěrající možná více než dnes z duchovních hodnot, ze sounáležitosti s přírodou.
   Sochařská díla podél Vambeřické cesty mají za sebou časy dobré i zlé. Řada z nich, a to ponejvíce v úseku Červeňáku, se donedávna nacházela v neutěšeném stavu. Díky úsilí členů občanského sdružení Tuž se Broumovsko, za podpory "Nadace české památky" ze Senohrab u Prahy, obce Suchý Důl a Správy CHKO, a především díky obětavé a mnohdy nezištné práci sochařů pana Petra Honzátka, pana Kindla i práci mnoha dobrovolníků, byla v letech 1999-2000 většina z nich opravena. Mohou dále sdělovat kolemjdoucím svá poselství z minulosti.

   Jh
SK LoMa team Broumov

   Na podzim roku 2001 vznikl díky cyklistickým nadšencům v našem městě nový sportovní klub SK Broumov. U Českého svazu cyklistiky byl pro letošní rok zaregistrován pod názvem SK LoMa team Broumov. Cílem klubu je účast v závodech horských kol po celé ČR iv zahraničí.
   V roce 2002 se budeme účastnit hned několika seriálů. Jedná se především o Český pohár, Ligu horských kol a vybrané závody v našem regionu. Vrcholem sezóny by měla být účast na Mistrovství ČR v Kutné Hoře.
   V dubnu letošního roku se roztočil kolotoč závodů, kterých se zúčastnili i naši závodníci. V úvodních dvou závodech Českého poháru se prezentovali 3 členové SK LoMa team Broumov. V Olomouci dne 20.4.2002 David Hoffmann obsadil 78. místo, Tomáš Matěj 60. místo a Jiří Nentvich 72. místo. Druhý závod ČP byl ve Slavkově u Brna. Zde si David Hoffmann dojel pro premiérové 4 body za 47. místo, Tomáš Matěj obsadil 59. místo. I v Lize horských kol, která se koná vždy v Praze, jsou již odjety dva závody. Zde se obou závodů zúčastnili 3 žáci, 1 žákyně, 4 kadeti a 1 dospělý. Za zmínku stojí skvělý úspěch Daniely Černé, která v 1. závodě obsadila 3. místo a ve 2. závodě obsadila 2. místo.
   V našem klubu je také skupinka maratónců, která také již startovala na dvou maratónech. Na Malevil cupu v Jablonném v Podještědí startovali Miroslav Nentvich a Miloš Machek a na Bike Rallye 3000 ve Rtyni v Podkrkonoší obsadil David Hoffmann 10. místo.
   Fungování klubu by však nebylo možné bez finanční pomoci, kterou nám poskytli naši sponzoři. Jedná se o Z - trade Broumov, Hobra Školník, Servis Černý, firma Prikner a samozřejmě firma LoMa sport Broumov, která se stará o chod celého klubu. Touto cestou bychom našim sponzorům rádi poděkovali.
   SK LoMa team také dne 9.6.2002 pořádá v Broumově městský veřejný závod horských kol v cross-country. Závod je vypsán pro všechny věkové kategorie a zájemce srdečně zveme na start.
Konec sezóny, aneb rozloučení s fotbalovou kariérou Pepy„GUMY" Barvíře

   místo : stadión St. Opočenského
   datum : 29. 6. 2002 v 17:00
   utkání : Slovan Broumov "A"– LoMa team, předzápas: žáci Sl. Broumov

   Pozvánku za LoMa team přijali bývalí hráči Slovanu: Pepa "GUMA" Barvíř, toho času myslivec a podnikatel, Karel Havlíček - FC Nitra, Václav Kotál - trenér AC Sparta Praha "B", Karel Krejčík - trenér SK Hradec Králové "A" dorost, Miroslav Rozdolský - FK Černilov, Petr Kavka - Slavoj Předměřice nad Labem, Lukáš Debnár - Dropa Střížkov, Tomáš Debnár- AC Sparta Praha "B", Honza Chaloupka-AC Sparta Praha "B", Pavel Krmaš -AC Sparta Praha "B",Ondra Herzán - FK Jablonec, Miroslav Vodehnal - FK Jablonec, Jan Kuchta -SK Hradec Králové "A" dorost, Jiří Lindr - SK Hradec Králové "A" dorost,Jan Strelec -FK Náchod - Deštné, Jiří Kuneš - FK Náchod - Deštné, Lukáš Lorenc - FC Trdloňov, Kamil Švorčík - Police nad Metují, Henrik Terlecki - trenér Scinawky, Laďa Čech - Jiskra Machov. Vstupné 20 Kč
Stolní tenis

   Hofmanová ve finále republikového turnaje
   Dne 1.5.2002 se I. Hofmanová ze Slovanu Broumov zúčastnila bodovacího turnaje České republiky dorostu ve stolním tenisu v Litoměřicích.
   Ve dvouhře obsadila 9.-12. místo.
   Pořadí: 1. Ságlová –Litoměřice, 2. Hudečková Slavoj Praha, 3. Škubalová a Rambousková.
   Ve čtyřhře se spolu s Polákovou z Děčína probojovala přes druhou nasazenou dvojici do finále, kde nakonec podlehly 1:3 první nasazené dvojici.
   Pořadí: 1. Gregorová-Hudečková (Opava, Slavoj Praha), 2. Hofmanová-Poláková (Broumov a Děčín),3.Tůmová-Škubalová (Plzeň) a Ulrychová-Rozkovcová (Hradec Králové).

   Cepková třetí, Hofmanová se zraněním
   Dne 8.5.2002 pořádal oddíl stolního tenisu Slovan Broumov v hale na Spořilově TOP turnaj dvanácti nejlepších chlapců a dívek východočeské oblasti v kategorii staršího žactva:
   Z broumovských zástupců se nejvíce dařilo K.Cepkové, která obsadila třetí místo. I. Hofmanová absolvovala celý turnaj se zraněním nohy a uhrála v dané situaci maximum.
   Pořadí: chlapci:
   1. Šafář-Litomyšl, 2. Dočkal , 3. Zajíček- oba Loko Pardubice,…12. Pášma-Slovan Broumov.
   Dívky:
   1. Částková B-Ústí n.O., 2. Utíkalová-Tesla Pardubice, 3. Cepková-Slovan Broumov,... 9. Hofmanová-Slovan Broumov.

   BK
Z redakce

   V dubnovém zpravodaji jsme ve stručném obsahu čísla na první stránce nedopatřením uvedli název našeho největšího podniku jako n.p. Veba a pan M. Chaloupka nás za to odsoudil v diskusi na internetových stránkách města. Omlouvám se proto panu Chaloupkovi a všem, kteří se těmito dvěma chybnými písmeny cítí dotčeni. K překlepu samozřejmě nedošlo úmyslně, ale spěchem a nepozorností a tím, že shodou okolností první strana neprošla korekturou.
   V diskusi na internetových stránkách města byl rovněž kritizován článek pana Dr. Pindeše jako nepřijatelná předvolební agitace. Pan doktor Pindeš svým příspěvkem samozřejmě předvolebně neagituje, ale naopak se se svými voliči loučí. Ale i kdyby se chtěl představit jako uchazeč o naše hlasy v příštích volbách, co by na tom bylo tak nechutně intimního a soukromého? Proč by stránky zpravodaje nemohly sloužit tak důležité věci, jakou je výběr lidí, kteří nás budou zastupovat?Kde jinde budeme mít ještě příležitost poznat způsoby uvažování a jednání těch, kteří budou rozhodovat o celé řadě dalších pro naše město důležitých věcí? Lidé ucházející se o naše hlasy by se nám měli představit, a to ne pomocí prázdných volebních frází a slibů, ale prezentací svých názorů na řešení konkrétních problémů města, a měli by se nám se svými názory svěřovat nejen před volbami, ale po celé volební období. Mít vlastní názor a schopnost ho vyjádřit a obhájit by mělo být kvalifikačním minimem také v případě komunálního politika.
   Na soukromých internetových stránkách je zpravodaj opakovaně předmětem kritických invektiv, protože prý neposkytuje prostor pro diskusi, a to snad proto, že v redakční radě jsou jen místní politici a nebo lidé s nimi propojení. Nevím odkud anonymní znalci poměrů čerpají své vědomosti, ale mohu je ujistit, že redakční rada zpravodaje nemanipuluje, necenzuruje a neomezuje diskusi a že ve zpravodaji, až na nevýznamné výjimky, zatím zveřejňuje vše, co je na jeho adresu ke zveřejnění posláno. To se v budoucnu s rostoucím objemem příspěvků může změnit. Členové redakční rady mají v podstatě jediný úkol - přispět k naplnění obsahu každého čísla.
   Omezit diskusi na stránkách zpravodaje se ústními intervencemi a  článkem, který v tomto čísle zveřejňujeme, a jenž jistě mluví sám za sebe, neobyčejně jednoznačným způsobem pokouší pan doktor Piňos. Pan Dr. Piňos těžce nese, že jsme si (kromě jiného) dovolili otisknout příspěvek pana Ing. Kubalíka,a tím jsme jedním falešným tónem narušili jinak dokonale sladěný chór mohutné, skvěle organizované kampaně ve sdělovacích prostředcích. Jak jsem již uvedl, neomezujeme věcnou diskusi a není nám znám žádný důvod, „etický, politický (co si asi pod pojmem politická odpovědnost máme představit?) nebo právní", proč by dobrodiní svobodně se vyjádřit měl být zbaven právě pan Ing. Kubalík. To je princip, na který bychom zase my neradi rezignovali, a rovněž doufáme, že v tom také nejsme sami.

   Otte

Broumovský zpravodaj
vydává město Broumov

redakce, grafická úprava:
M. Otte, tel. 491 522 185

e-mail:broumov.muzeum@worldonline.cz

objednávky inzerce:
SekretariátMěstského úřadu, tel. 491 523 734
e-mail:fischerova@broumov-mesto.cz

rozšiřuje:
Informační centrum Broumovsko, tel. 491 524 168
e-mail:ic.broumovsko@worldonline.cz

vychází 1 x měsíčně
uzávěrkavždy 20. každého měsíce



Copyright © Město Broumov 2002 Poslední aktualizace stránky: 02.06.2002 T