Na této stránce Vám přinášíme poslední číslo Broumovského zpravodaje. Jedná se výběr článků z tištěné verze zpravodaje. Rádi bychom slyšeli Váš názor na tento druh zpráv a tak nám napište. O výsledku Vás budeme informovat.

Broumovský zpravodaj č. 3/2002

Obsah čísla:
Z města
Nová telefonní císla pro poruchovou služba VČE a.s.
Nemocnice v Broumove muže být zrušena!!!
Návštěva ministra
Rozpočet města v roce 2002
Vebský ples se vydařil
O výsledcích sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 (II.)
Výroční zpráva Farní charity Broumov za rok 2001
Zpráva o činnosti Sdružení zdravotně postižených
Rok 2002 - jubilejní rok zahrádkářů
Akce: Den otevřených kluboven
Sextánky excelovaly
Jaká je v Broumově kultura?
Broumov - město nudy?
Výstava v Městské knihovně - František Gellner
Výlep plakátů
Výstavy
Případ českého knihkupce
Jarní prázdniny na Černé hoře s Ulitou
Z činnosti policie ČR
Tři plus jedna zadarmo
Týden pro všechny v Ulitě
Literární soutěž Komenďáčku
Malé zamyšlení
Benediktini na Broumovsku, aneb Literární ...
Základní umělecká škola Broumov - z naší ...
Úspěchy broumovských žáků
Lenko, děkujem!
Judo club Meziměstí

Z města

   Nepříjemnou zprávou je opětný nárůst nezaměstnanosti v lednu na 10,8% (441 uchazečů o práci). Naši nejbližší sousedé jsou na tom ještě hůře: Božanov 20,6%, Heřmánkovice a Hynčice přes 13%, Martínkovice 11,9% atd. Počet pracovních míst na Broumovsku ubývá a práci hledá 1 088 zájemců. Přitom na Náchodsku je to jen 1 265 uchazečů. Jediným řešením stále zůstává získání investora pro Broumov, eventuelně rozšíření cestovního ruchu a služeb.

   V březnu započne akce ministerstva školství k modernizaci počítačové sítě a zavádění internetu do škol. První školou, která obdrží 7 nových počítačů + internet je ZŠ Velká Ves, následovat bude ZŠ Olivětín.

   1. března v 19 hodin se sešlo asi 40 občanů Rožmitálu na besedě se starostou města a radním MUDr. Pindešem. Dvě hodiny se hovořilo o problémech Rožmitálu, o obnově z programu "Obnovy venkova," ale občané se zajímali i o zdravotní péči, stav komunikací a další broumovské záležitosti, např. školu ve Velké Vsi, kam rožmitálské děti chodí. Za 5,7 mil. Kč bude vybudováno nové vedení kvalitní pitné vody do Rožmitálu, dojde k úpravám potoka, který ohrožuje občany při každé větší vodě. Začneme s úpravou bývalé školy, která je jediným prostorem pro společenskou činnost v obci. Díky zájmu občanů a osadního výboru v čele s p. Němcem nezůstane Rožmitál mimo zájem ZM.

   28. února vyvrcholilo úsilí o zachování Celního úřadu v Broumově. Na Generálním ředitelství cel v Praze za přítomnosti hejtmana Ing. Bradíka, radního Ing. Pěnkavy a starosty Broumova došlo ke kompromisu. Personálně bude posílen železniční celní úřad v Meziměstí, který převezme agendu z Broumova.. Toto řešení vyhovuje i velkým deklarantům VDO Adršpach, Barum, Vebě atd. Dále od 1. 7. dojde k podstatnému zjednodušení celního řízení, které bude většinou elektronické. Od 1. 3. mohou projíždět Starostínem náklady do 6 tun a dále je možno žádat o výjimky i přes Otovice (stavební materiál, dřevo, ale i pro další komodity pro Broumovsko) K úplnému uvolnění dojde po vstupu do EU.

   Vstupujeme se svými žádostmi do programu PHARE CBC (evropské peníze). Největším projektem, o který žádáme, je rekonstrukce komunikace křižovatky v Olivětíně na hranice přes Benešov a Janovičky. V prvním úseku asi 1 km chceme po levé straně vozovky vybudovat i chodník. SÚS královéhradeckého kraje vyslovila s tímto projektem souhlas a slíbila 25% finanční spoluúčast.

   V menších projektech žádáme o finanční pomoc na "Dny křesťanské kultury," kulturní programy při otevření klášterních zahrad atd. Největším projektem je rekonstrukce vozovky Velká Ves, Olivětín, Hynčice, Meziměstí.

   Věřím, že se nám v Euroregionu Glacensis podaří přednostně prosadit novou komunikaci na Janovičky, která je důležitá pro cestovní ruch i realizaci projektu "Golf."

   Městská policie řešila 72 dopravních přestupků převážně v centru města. Bylo uloženo za 2800 Kč pokut. Dalším problémem je neustále nedodržování vyhlášek o čistotě města, které MP sleduje. Parkovací automat vynesl 17 783 Kč. MP sledovala stav vodních toků při vyhlášení II. stupně povodňové aktivity.
Nová telefonní císla pro poruchovou služba VČE a.s.- Služebna Broumov

   Od 1. března 2002 došlo ke sloučení pracovišť dispečerského řízení do nového pracoviště v Hradci Králové. Pokud není nikdo přítomen na OBS Broumov, volejte:- pro ohlášení poruchy číslo: 049 / 12 555 - stálá poruchová služba. Pro informace používejte číslo zákaznického centra: 049 / 140 55. Hovor je účtován jako místní.
Nemocnice v Broumove muže být zrušena!!!

   Pracuji v tomto regionu již 27. rok, kromě pediatrické práce sloužím taky lékařskou službu první pomoci v mimopracovní době, a proto vím, jak je nezbytné zachovat v Broumově nemocnici pro akutní péči v oboru interní, chirurgické a gynekologické medicíny. Je to povinnost státu, a ne města Broumova!
   Vzdálenost do Náchoda a do Hradce Králové a zejména dezolátní komunikace, naprostá absence rychlostní silnice z Broumova do krajského města, personálně věcné vybavení pohotovostních služeb (současně 2 sanitky k dispozici, jedna pro akutní výjezdy, druhá pro návštěvy a konec) jasně a bez diskuze mluví pro zachování lůžek akutní péče v nemocnici v Broumově, abychom nemuseli daleko transportovat úrazy a akutní stavy.
   Není to ale jen věc zastupitelů města Broumova, ale věc všech zastupitelů všech měst a obcí v tomto regionu, všech závodů a všech obyvatel.
   Proto se obracím na všechny s výzvou, aby se připojili k rezoluci Městského zastupitelstva v Broumově a adresovali svou podporu pro zachování lůžek akutní péče v nemocnici v Broumově na adresu Krajské rady v Hradci Králové. Jinak se může stát, že některý krajský funkcionář rozhodne od stolu a v rámci racionalizace, ekonomizace...bla,bla,bla.. nám tuto nezbytnou péči zruší.

   MUDr. Tibor Pindeš.
Návštěva ministra

   V pondělí 25. února navštívil Broumov ministr financí Ing. Jiří Rusnok. Slavnostně předal zdravotnické záchranné službě novou sanitku za více než 2 mil. Kč. Jedná se o vozidlo Volkswagen Transport Sycro s náhonem na všechna 4 kola, tedy vhodné do každého terénu. Sanitka je vybavena nejmodernějšími přístroji a umožňuje poskytnout "životzachraňující" výkony. Nové vozidlo zkvalitní poskytování zdravotnické služby v Broumovském výběžku. Sanitku si od 12 do 14 hod. mohla prohlédnout veřejnost. Ve 13 hod. bylo na náměstí přítomno asi 200 lidí. Malé slavnosti se zúčastnila poslankyně parlamentu Mgr. Hana Orgoníková a přednosta OkÚ Náchod Ing. Šmída a další hosté.
   Pan ministr prohlásil, že sám pochází z podobné okrajové oblasti, a proto chápe potřeby Broumova.
   "Vím, že v mnoha směrech v minulosti, ale i v současnoti těžce bojujete o přežití," prohlásil Ing. Rusnok, ale jeho slova byla v rozporu s prohlášením k novinářům o problémech Broumovské nemocnice.

   Z. S.
Rozpočet města v roce 2002

   Dne 27. února 2002 byl schválen letošní rozpočet města. Broumovská veřejnost měla možnost podrobně se seznámit s hospodařením města i rozpočtem roku 2002 prostřednictvím BZ 2/2002. Město je v lepší finanční situaci než v předcházejících letech. Lze konstatovat, že městské finance jsou stabilizované a jsou plněny všechny závazky města ve lhůtách splatnosti.
   Rozpočet roku 2002 zajistí nejen naplnění základních funkcí města, ale po několika letech vyčleňuje cca 6 mil. Kč na investice z vlastních zdrojů města (tedy bez přijmutí dalších úvěrů). Dále rozpočet obsahuje 1,5 mil. Kč rezervu - na případný přesun kompetencí z okresních úřadů, nepředvídatelný výpadek plánovaných příjmů či nepředpokládané výdaje.
   Potřeba investic v Broumově je vyšší než současné finanční možnosti města. Proto zastupitelstvo muselo rozhodnout o prioritách města. Investice budou směřovat do místních komunikací (ul. Pod Strání, Hradební, Lipová), chodníků, technické infrastruktury, plynofikace kotelen školských zařízení, Městského divadla atd. Přesný výčet investičních akcí města je součástí rozpočtu. Zároveň jsou určeny náhradní akce pro letošní rok, které budou realizovány v případě zvýšených příj-mů města (např. vyšší příjmy z prodeje majetku města). Město také přispívá podstatně větší částkou Slovanu Broumov s cílem zajistit efektivní využití dotace ze státního rozpočtu 2002 na rekonstrukci Opočenského stadionu a školního hřiště Tužme se. Dotace pro Slovan byla schválena Poslaneckou sněmovnou v prosinci loňského roku.
   Městské rozpočty následujících roků budou pro občany města příznivější. Již dnes však musíme přemýšlet, jak a na co budou městské finance vydávány. Dle mého názoru je nutné pokračovat v postupném snižování zadluženosti města, striktním zachovávání platební schopnosti města a v uvážlivém investování především do místních komunikací, chodníků, údržby nemovitého majetku města a úprav veřejných ploch. Dále je třeba plně využívat všech možností dotací, grantů a projektů státních , nestátních i evropských institucí. Je velmi důležité, aby nejpozději do konce roku začala v Broumově fungovat odborně zdatná komise pro rozvoj města (s přizvanými externími odborníky) a na Městském úřadu byl vyčleněn pracovník zabývající se problematikou dotací, grantů a projektů.
   Konkrétní zodpovědnost za rozvoj města v nejbližších letech převezmou především nově zvolení zastupitelé a představitelé města v podzimních komunálních volbách. Věřím, že budou pokračovat ve všem pozitivním, čeho bylo dosaženo a zároveň najdou dostatek vůle změnit věci nedobré. Přál bych si, aby se v řízení města více prosadily prvky manažerské správy, podnikavosti a přizpůsobivosti novým situacím.

   Bc. Lubomír Franc, člen rady města
Vebský ples se vydařil

   V sobotu 23.února proběhl již osmý reprezentační ples vebské odborové organizace. Ples se konal na Střelnici a vstupenky byly vyprodány mnoho dní dopředu. Tradičně byli přítomni i zástupci vedení akciové společnosti, včetně generálního ředitele Ing. Nováka. Pořadatelé osobně uvítali účastníky plesu a všem ženám věnovali kytičku. Program byl zahájen vystoupením broumovských mažoretek "LENTILEK" a poté se představily žákyně 2. stupně tanečního oboru při ZÚŠ v Broumově (děvčata vystoupila v průběhu večera ještě jednou). K úspěšnému průběhu večera přispěla výborná polická hudební skupina SONG se zpěváky Karlem Klusáčkem a jeho dcerou. Účastníky plesu jistě potěšila i tombola, kde nechyběly výrobky a.s.Veba, např. luxusní damaškové a koupelnové soupravy.
   Velmi příznivý ohlas je pro pořadatele (hlavním pořadatelem byl pan Petr Gabriel) výzvou k uspořádání ještě nápaditějšího devátého reprezentačního vebského plesu v roce 2003.

    bc. Lubomír Franc, předseda PV POO
O výsledcích sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 (II.)

   Navazuji na příspěvek zveřejněný v minulém Broumovském zpravodaji, který se týkal údajů ze sčítání lidu. Dnes se budu věnovat údajům, které se týkají domů a bytů v kategorii malých měst (s 5000 - 9999 obyvateli).

Počet trvale obydlených domů Počet neobydlených domů Podíl neobydlených domů v %
1991 2001 1991 2001 1991 2001
1010 1097 113 114 10,0 9,4

   Tento ukazatel není vhodný pro posuzování velikosti města, neboť z něho nevyplývá počet rodinných domků, činžovních a panelových domů. Zajímavý je ukazatel počtu neobydlených domů. Nejméně neobydlených domů v této kategorii měst má Habartov (35), následuje Stochov(45), Lovosice (48). Broumov se svými 114 domy obsadil 19. místo.

Počet trvale obydlených bytů Počet neobydlených bytů Podíl neobydlených bytů v %
1991 2001 1991 2001 1991 2001
2952 3160 308 290 9,4 8,4

   Pro některá města musí být zjištěné údaje o počtu neobydlených bytů přinejmenším alarmující. Broumov nevychází nejhůře, dokonce patří mezi 6 měst, u kterých podíl neobydlených bytů za sledované období poklesl. U všech ostatních měst došlo k nárůstu neobydlených bytů. Ze sousedství uvádím např. Čer- vený Kostelec, kde počet neobydlených bytů v roce 1991 činil 294 a v roce 2001 již 492 bytů.
   Myslím si, že stav bytového fondu, obydlenost a další údaje jsou důležitým podkladem pro život ve městě a pro plánování jeho rozvoje. Úzce souvisí s rozvojem průmyslu a pracovních příležitostí. Vytváření podmínek pro bytovou výstavbu se jistě objeví ve volebních programech.
   V počtu trvale obydlených bytů na 1000 obyvatel je Broumov s 375 byty na 22. místě. Nejvíce má Osek (408,5), Sezimovo Ústí (408,l) a Duchcov (404,3).
   Pro objektivnější hodnocení situace bude nutno bádat i v jiných údajích statistiky. Pokud se týká bytů, jsou to i údaje o velikosti obytné plochy na l byt, průměrný počet obytných místností, průměrný počet osob na l obytnou místnost, průměrný počet m2 obytné plochy na jednu osobu a tak dále. To už je jiná kapitola.

Přírůstek (-úbytek) trv. obydl. bytů
1991 - 2001
Přírůstek (-úbytek) neobydl. bytů
1991 - 2001
1991 absol. 2001 v % 1991 absol. 2001 v %
208 7,5 - 18 - 5,84

   Spolu s Veselím n. Luž. se Broumov dělí o 17. a 18. místo v ČR v počtu přírůstku bytů za sledované období. Jak jsem uvedl, mělo by město v zájmu svého rozvoje v příštích obdobích vyčlenit finance mimo jiné i na modernizaci bytového fondu a vytváření podmínek pro bytovou výstavbu.
   Po získání dalších informací o sčítání vás budu informovat.

   Arnošt Obst
Výroční zpráva Farní charity Broumov za rok 2001

   Naše Farní charita má devět stálých členů a podle potřeby nám pomáhají i další dobrovolníci. Naše charita je stále neziskovou dobrovolnou organizací. Rok 2001 jsme začali Tříkrálovou sbírkou. Napoprvé jsme měli v Broumově tři skupinky koledníků a v Meziměstí dvě skupinky. Dohromady jsme vykoledovali 26.402 Kč. Děti i vedoucí skupinek byli nadšeni a hned si slibovali, že příští rok utvoříme skupinek více.(To se nám podařilo).
   Pravidelně navštěvujeme staré osamocené spoluobčany. Na Den nemocných jsme těchto lidí navštívili s kytičkou a malým dárečkem třicet.
   V květnu jsme uspořádali sbírku ošacení pro Diakonii v Broumově. Na podzim jsme sbírku nekonali, i když to děláme dobrovolně, poněvadž jsme byli několikrát v Diakonii na exkurzi a domníváme se, že jen velmi málo věcí je využito k humanitárním účelům. Velmi mnoho, i pěkných darovaných věcí, jde do šrotu. Jsme ochotni donesené věci přetřídit a kvalitní odeslat tam, kde s nimi bude lépe naloženo. PORAĎTE, KAM!
V červnu se nám nepodařilo staré a nemocné farníky dovézt osobními auty na pouť do malých Svatoňovic, protože tam byla v roce 2001 celodiecézní pouť a pro nemocné se tento rok setkání nekonalo.
   Finančními prostředky, které získáváme z darů, přispíváme každoročně na Hospic v Červeném Kostelci, na Fond ohrožených dětí a na farmu Děti života do Olomouce. 35% z výnosu naší Tříkrálové sbírky jsme věnovali Farní charitě Náchod na opravu domu pro dospívající mládež bez domova Dům na půl cesty. V Broumově máme Dětský domov, takže se nás tato problematika také týká. Z našeho skromného šatníku pomáháme oblékat bezdomovce.
   Již od roku 2000 máme jako farní charita adoptované jedno dítě na dálku a posíláme ze svých zdrojů každá 500 Kč., aby naše holčička mohla chodit do školy. Také si s ní dopisujeme.
   V prosinci mezi Vánocemi a Novým rokem zajišťujeme program a pohoštění při setkávání farníků.
   Od listopadu jsme pracovali na přípravě Tříkrálové sbírky na rok 2002.

   Za Farní charitu - ředitelka H. Ježdíková
   (Přetištěno z 29. čísla Zpravodaje broumovských farností - periodika vydávaného Děkanským úřadem v Broumově).
Zpráva o činnosti Sdružení zdravotně postižených - smíšené organizace Broumov

   Naše smíšená organizace Sdružení zdravotně postižených Broumov je spádovou organizací. Má celkem 309 členů ze čtrnácti okolních obcí. Město Broumov má 244 členů, okolní obce 65 členů. Třiadvacet úsekových důvěrníků má velkou zásluhu na účasti na členských schůzích a výběru příspěvků. Pravidelně jedenkrát za měsíc jsou výborové schůze a poradní dny. Členské schůze se konaly na jaře a na podzim, zúčastňují se jich zástupci MěÚ Broumov, sociálního odboru při MěÚ, radní pan Košňar a předs. OV SZdP Náchod pan Kábrt. Na schůzích jsou podávány aktuální informace týkající se našich členů.
   Jarní schůzi zpestřily svým vystoupením děti z MŠ Broumov a podzimní pak děti ze ZUŠ Broumov. Paní MUDr. Stříbrná měla přednášku na téma Následná péče - nemocnice Broumov. Vždy je zajištěno malé občerstvení a hudba k příjemnému posezení.
   Pan Vaverka v prodejně Zdravotnických potřeb v Broumově provádí jedenkrát týdně poradenskou službu pro sluchově postižené občany.
   Paní Prouzová zajistila v Pečovatelském domě přednášku na téma Zdravá výživa.
   V roce 2001 jsem uspořádali 3 zájezdy.
   V měsíci květnu a červnu dvojice členů výboru navštívily naše imobilní členy, předali jim malé pozornosti a předali aktuální informace.
   Spolupráce s představiteli MěÚ Broumov, Městskou radou a pracovnicemi sociálního odboru je ta nejlepší. Pracovnice sociálního odboru nám vycházejí maximálně vstříc, poradí a informují. Je to bohužel jediný zdroj informací, na který se můžeme spolehnout. Naši SO zastupuje v sociální komisi paní Machová a ve stavební pan Hejzlar.
   Vážíme si moc spolupráce, děkujeme za pomoc MěÚ Broumov a obecním úřadům, které se nás snaží podpořit i přes problémy, které samy mají. Děkujeme všem členům výboru, revizní komise a úsekovým důvěrníkům za jejich obětavou a nezištnou spolupráci, bez které by naše organizace nemohla být.

   Věroslava Janzová, předs. SO SZdP Broumov
Rok 2002 - jubilejní rok zahrádkářů

   V roce 1957 byl ustavujícím sjezdem zřízen Československý svaz zahrádkářů a ovocnářů se zkratkou ČsSZO. Vznikl sloučením Svazu zahrádkářů, založeného v době okupace 1940-45, a Jednoty zahrádkářů, vzniklé po druhé světové válce. Obě instituce měly stejný cíl - umožnit obyvatelům měst žijících v činžovních domech získat zahrádky v příměstských aglomeracích.
   Po roce 1948 se iniciativy při získávání půdy chopily odbory průmyslových podniků. Zvýšené požadavky občanů na získání zahrádek byly postupně uspokojovány. V okolí větších obcí a měst byly zřizovány zahrádkové osady. Využívaly se k tomu pozemky, které nesplňovaly podmínky zemědělské velkovýroby.
   Do řad ČsSZO vstupovali občané i se záměrem podpory kulturního a společenského života, který organizace vyvíjely. Byly to odborné přednášky, výstavy ovoce a zeleniny. Plesy a taneční zábavy byly prestižními záležitostmi a zahrádkáři je pořádali spolu s ostatními organizacemi, jakými byli hasiči, sportovní a jiné organizace, působící v obcích a městech.
   V roce 1970 došlo k osamostatnění slovenských zahrádkářů a ustavení Slovenského svazu. V Čechách a na Moravě schvaluje 297 delegátů zastupujících 275.440 členů Český zahrádkářský svaz. V letech 1975 - 1985 dosahuje členská základna počtu takřka 500.000.
   Osmý sjezd v roce 1990 volí nové předsednictvo a schvaluje trochu jiné uspořádání. Řídícím orgánem je Republiková rada, místo okresních výborů jsou Územní rady. Tímto rokem začínají některým organizacím problémy s majetkoprávními vztahy. Pro zahrádkáře v Olivětíně se celkem nic nemění. Pozemky jsou buď v majetku města, nebo Pozemkového fondu. Dochází ale ke generačnímu problému, členové stárnou a odcházejí. Ubývá i členů ochotných pracovat v dobrovolných funkcích.
   Existence zahrádkových osad doznává některé změny. Organizace vykupují pozemky pro své členy, nebo si je uživatelé kupují do vlastnictví. Zahrádkové osady a zahrádky patří do struktury bydlení a jsou zařazeny do územních plánů.
   45 let bouřlivého rozvoje se už opakovat nebude. Mění se společenský život. Zůstávají ale sousedské vztahy uživatelů zahrádek, a ty by měly být co nejlepší. Vkusným uspořádáním zahrádek zpříjemníme život sobě i svým spoluobčanům.

   M. Chalupníček, ZO ČZS Olivětín
Akce: Den otevřených kluboven

   "Slyšel jsem, že se chystá Den otevřených kluboven, je to pravda?"
   zeptal se mě syn, jinak také člen místního skautského oddílu a já touto cestou odpovídám nejen jemu: Slyšel jsi dobře a jistě ještě uslyšíš. Této akci se budou ve správný čas věnovat všechny sdělovací prostředky - tisk, rozhlas, TV.

   "Čím to, prosím tě?"
   No, my co v Junáku pracujeme, si myslíme už dávno, že by si naše hnutí propagaci rozhodně zasloužilo. A protože Junák letos slaví výročí - už 90 let od svého založení v Čechách, věnují mu média alespoň kapičku pozornosti. A právem. Junák je organizace, která přežila všechny možné vlády a režimy, i když někdy v ilegalitě a stále má mladým lidem co říci. Ty, například, jsi toho důkazem.

   "No ale je nás málo…"
   To se ti zdá. Možná tady v Broumově nebo v okolí. Ale ve světě Junák své jméno má. A taky nezapomeň, že množství není to správné měřítko. Víš, že ti vždycky říkám, že to, že něco dělá většina, ještě neznamená, že je to správné. Do Junáka sice může vstoupit každý, ale rozhodně každý tam nevydrží. I když je tam lákavý program - bezva hry, výpravy do přírody, poznávání nových věcí, prima kamarádi, může to někdy být docela i drsňárna. Skoro boj o přežití ( třeba když na táboře 14 dní prší ). Každý se musí umět správně rozhodovat, postarat se nejen o sebe, ale i o druhé, o ty menší a slabší. A to pro nějaké "slečinky" prostě není. A hlavně, to podstatné, co se vás snažíme naučit, je tak trochu proti proudu doby. My bychom si strašně přáli, aby z vás vyrostli lidé čestní a zodpovědní, aby na vás bylo vždycky spolehnutí a chtěli bychom, abyste se snažili takoví být už teď. Ale znáš to, třeba ve škole: machr je ten, kdo lépe obelstí učitelku a kdo šikovněji podrazí nohy spolužákovi. V televizi vidíš samé filmy, kde bez násilí se ničeho nedosáhne a nakonec i ze zpráv zjistíš, že nejlepší způsob, jak si beztrestně zajistit dobré živobytí, je třeba vytunelovat banku. Ale já pořád pevně věřím, že většina lidí alespoň tuší, že to takhle v pořádku není. A skauti by mohli a měli být ti, kdo dokážou slovem i skutkem ukázat, že to jinak jde. Počkej, já vím, co chceš říct, že je to strašně těžké. To teda je. A i proto vás je tak málo…

   "Ale jak to všechno souvisí s těmi klubovnami?"
   Souvisí, člověče. To bude den, kdy všichni dospěláci, ve kterých zbyla ještě jiskřička z jejich dětství a mládí, si budou moci zavzpomínat na to, jak oni jako děti si strašně přáli mít svoji vlastní klubovnu nebo dokonce jak ji měli. Jak tam kuli různé plány a taky je tam uskutečňovali. Jak tam snili své sny a žili různá dobrodružství. A budou to moci srovnat s tím, jak to máte vy dnes. Uvidí prostředí vašich schůzek, místo, které si sami vytváříte - zdobíte, malujete, vyřezáváte, kde pracujete, hrajete hry, kde prostě každý týden uskutečňujete svůj skautský program. Mnozí možná ani netuší, že tu nějaká klubovna je. A bude prima, když ti dospěláci s sebou vezmou své děti a přijdou společně. Po-čkej, až uvidí fotky z táborů, vaše kroniky, nebo jim předvedete něco z toho, co umíte. Třeba si někdo řekne " to bych chtěl taky" a přidá se k vám.

   "Tak mi už ale konečně řekni, kdy to vlastně bude."
   Máš pravdu, to je teď hlavně pro čtenáře to nejdůležitější:

   6. dubna 2002 v době mezi 9. a 17. hodinou zveme všechny mladé duchem v rámci celostátní akce Den otevřených kluboven na návštěvu skautské klubovny ve Smetanově ul. č. 64 v Broumově (od Penny marketu směr nemocnice, za Liščím potokem vpravo). Uvidíte, kde a jak pracují naše světlušky (děvčata 6 -10 let), vlčata (chlapci 6 -10 let), skautky a skauti (11 - 15 let). Nebyl by to vhodný program i pro Vaše děti?

   Nejen se svým synem rozmlouvala Milada Kubalíková.
   Na návštěvu klubovny všechny srdečně zve JUNÁK - svaz skautů a skautek ČR středisko Broumov
Sextánky excelovaly

   V únoru probíhaly okresní soutěže v němčině a angličtině. Zdůraznily potřebu výuky jazyků pro dnešní generaci, která jim dává větší možnosti výběru uplatnění. Například Marcel Burdych pracující pro německou automobilku OPEL a švédskou SAAB dnes s vděčností vzpomíná na to, co mu umožnila znalost angličtiny, získaná mezi námi, při cestování Evropou mezi těmito firmami.
   Broumováky jistě potěší, že "medailová" místa na Náchodsku obsadily dvě žákyně 6. třídy (sexty)zdejšího gymnázia. Martina Růčková byla v němčině první, Hana Rambousková v angličtině druhá. V krajském kole se Martina Růčková umístila na druhém místě. Obě byly mezi soutěžícími nejmladší! Potvrdily tak, že soustavná cílevědomá několikaletá práce v našem kursu přináší dobré výsledky.
   Mezi námi v jazykovém kroužku dostávají příležitost dřívější i nynější úspěšní žáci uplatňovat své znalosti a zkušenosti vedením dalších zájemců. Zvuk nabývají konverzační hodiny angličtiny Martiny Dvořákové (nastávající právničky), práce Leoše Pohla (studenta ekonomie) i začínajících Elišky Salabové a Petry Kudláčkové.
   Oběma úspěšným za reprezentaci i výsledky děkuje a s celým kroužkem blahopřeje
   Karel Pelán, výuka jazyků karel.pelan@tiscali.cz
Jaká je v Broumově kultura?

   Egon Bondy, Boni pueri, Jana Brejchová, Zuzana Bydžovská, Miroslav Částek, Jan Čenský, Divadlo Járy Cimrmana, Vladimír Dlouhý, Dobrohošť, Michaela Dolinová, Druhá tráva, Jaromír Dulava, Josef Dvořák, Andrea Elsnerová, Květa Fialová, Fleret, Karel Heřmánek, Jana Hlaváčová, Miroslav Horníček, Michal Hromek, Jan Hrubý, Václav Hudeček, Václav Hybš, Irish Dew, Izer a Dobrodinský, Petra Janů, Ota Jirák, Radek John, Lucie Juřičková, Eva Kantůrková, Jakub Klár, Vítězslava Klimtová, Uršula Kluková, Daniela Kolářová, Petr Kostka, Jana Koubková, Miroslav Kovářík, Jiří Krampol, Petr Kratěna, Marta Kubišová, Ludvík Kundera, Lenka Lanczová, Jiří Lábus, Linha Singers, Hana Maciuchová, Milan Markovič, Moravanka, Miroslav Moravec, Luděk Munzar, Světlana Nálepková, František Nedvěd, Karel Nepraš, Evžen Němeček, František Novotný, Jiří "Datel" Novotný, Petr Novotný, Čeněk Pavlík, Eva Pilarová, Chantal Poullain, Poutníci, Psí vojáci, Příbuzní, Vladimír Renčín, Lenka Řehůřková, Adam Skoumal, Jiří Sovák, Spirituál kvintet, Jiří Schmitzer, Milena Steinmasslová, Jan Steklík, Miloslav Šimek, Karel Šíp, Šlapeto, Jarmila Šuláková, Filip Topol, Jáchym Topol, Ludvík Vaculík, Ondřej Vetchý, Oldřich Vízner, Jan Vodňanský, Honza Volf, Alena Vránová, Gabriela Vránová, Yo-Yo Band, Zdeněk Zapletal, Valerie Zawadská, Milan Zelenka, Josef Zíma
    ...to je jen několik jmen nejznámějších umělců vážné i lehké Múzy - herců, zpěváků, hudebníků, spisovatelů, malířů - kteří v několika uplynulých letech navštívili na pozvání městských kulturních zařízení naše město. Jejich výčet může být jednou z odpovědí na otázku, jaký u nás máme kulturní život. Jinou odpovědí by samozřejmě mohl být stejně obsáhlý počet jmen těch, které bychom v Broumově rádi viděli.
   Město Broumov každoročně dotuje uváděné kulturní programy několika desítkami tisíc korun. Vzhledem k malé kapacitě Městského divadla (např. na rozdíl od sousední Police či Hronova) je nutné nejúspěšnější, ale tím také většinou nejdražší pořady, velmi výrazně doplácet. Ve velkém sále Střelnice zase špičkové divadelní soubory vzhledem k technickým podmínkám nevystoupí a na hudební pořady tam, kvůli pověstně nedobré akustice, diváci neradi chodí. Čím více představení nejslavnějších tváří, tím méně peněz na dotace vystoupení těch běžnějších. Co tvoří kulturní město? Čtyři vyprodaná představení do roka, nebo pravidelná možnost uměleckého zážitku, byť v podání těch méně slavných.
   Jaká je tedy v Broumově kultura? Na hranici možností?
    V uvedeném výčtu nebyly zahrnuty další desítky amatérských představení, výstav méně známých umělců, působivých komorních koncertů mezi obrazy, pravidelných představení pro děti. Není to s kulturou u nás tak zlé, jak se obecně soudí?
   V Broumově působí řada amatérských umělců a souborů, i když jejich počet a činnost pokulhává za zdejší tradicí. Děláme tu něco i sami pro sebe?
    V Reflexu před časem napsali, že vně "pivovaru" (myšleno centrum alternativní kultury) je v Broumově kultura pouze v televizi. Je to pravda?

   Pokuste se odpovědět na otázky:
  • co se Vám v uplynulé době ve zdejší kultuře líbilo?
  • co se Vám nelíbilo?
  • co Vám v ní chybělo?
Broumov - město nudy?

   2. místo ve 2. kategorii Literární soutěže Komenďáčku - Blanka Kahánková, 7.C Masarykova ZŠ

   V průběhu letních prázdnin jsme celá rodina očekávali tajemnou návštěvu - poprvé jsme se všichni měli setkat s rodinou spolužáka našeho tatínka z dob studentských. "Jací budou?" ptali jsme se všichni.
   Nastal den "D". U domu zastavilo auto a z něj vystoupila posádka - pán, paní a dvě děti. Netrvalo dlouho a všichni jsme se seznámili. Následovalo vzájemné vyprávění, během kterého jsme se dozvěděli, že naše návštěva pochází z rodiště Karla Havlíčka Borovského, z Havlíčkova Brodu. "To je toho," odpověděli jsme, "my jsme z Broumova." Tato naše věta zarazila naše hosty. "Z Broumova? Z toho zapadákova?" To se tedy máte s čím vytahovat!"
   Jenomže to netušili, že my jsme se měli skutečně "s čím vytahovat!" První den směřovaly naše kroky do muzea, které je umístěno v klášteře a kde si naši přátelé prohlédli mimo jiné vzácnou klášterní knihovnu. Tam se také dozvěděli, že město Broumov bylo povýšeno na město již v roce 1348, tedy v tom samém roce, kdy byla založena Karlova univerzita a položen základní kámen pro stavbu Karlova mostu. A jak poslouchali, když zjistili, že na zdejším klášterním gymnáziu studoval Alois Jirásek. Pro jejich nadšení jsme jim navíc ukázali, kde slavný spisovatel po dobu svých studií bydlel, ať už to bylo na Malém náměstí, v Hejtmánkovicích či ve Velké Vsi.
   Druhý den jsme se vydali na hřbitov. Ne, že bychom chtěli naší návštěvě ukázat hroby našich zesnulých, ale... "Co nás táhnete na nějakej hřbitov? Ten máme u nás taky!" "To jo," odpověděli jsme, "ale nemáte nejstarší dřevěný kostelík v Čechách! A to už jsme všichni nahlíželi okénky ve dveřích kostelíčka Panny Marie. Protože bylo léto, byl navíc krásně vyzdoben nejenom sochami, malbami a vším, co do kostela patří, ale voněl i čerstvými květy. To byla nádhera! Večer jsme měli ohromné štěstí. V klášterním kostele byl koncert varhanní hudby. Atmosféra se snad ani nedá popsat, nikdo ani nedutal.
   "Dnes budeme potřebovat turistickou výzbroj!" zvolali jsme následujícího rána. Všichni jsme nažhavili nohy na kilometry a vyrazili autobusem na Hony. Odtud jsme se po turistické značce vydali směrem na Hvězdu. Cestu jsme si vybrali vyhlídkovou - vyhlídky směřovaly do Broumovského výběžku. Z každé jsme si ukazovali na náš domek, klášter, hřbitovní kostel, broumovské podniky a nezapomněli jsme připomenout, že "tam za těmi kopci je Polsko!"
   Celí utrmácení jsme se pomalu přibližovali k Broumovu. Když jsme došli, my mladí jsme se osvěžili a pozvali své vrstevníky do kina. "Hurá, alespoň si po té túře odpočineme," slyšeli jsme od nich. Oni ale netušili, že na ně šijeme "boudu". "Do kina, jo jdeme do kina." V Broumově je však kinem nazýván diskotékový klub. Byl čtvrtek a v kině běžela diskotéka pro "náctileté". To jsme se vyřádili. Takovou diskotéku ani v Havlíčkově Brodě nezažili.
   Nastalo loučení. Pro nás byla nesmírnou odměnou slova: "Tak čau, za rok přijedeme zase, ona v tom Broumově není vůbec žádná nuda!" Nadmuli jsme se pýchou. Bodejť ne, Broumov je naše město. My v něm žijeme a pro nás je super.
Výstava v Městské knihovně - František Gellner

   V loňském roce proběhla v Muzeu Boženy Němcové v České Skalici ojedinělá výstava prezentující život a dílo básníka Františka Gellnera. Jako "ohlas" této výstavy je řada zajímavých dokumentů, přibližujících umělce, o němž lze hovořit jako o "kultovním" autorovi, s jehož poezií se musí srovnat každá, zejména mladá čtenářská generace uplynulého a jistě i současného století, až do konce dubna vystavena v čítárně Městské knihovny v Broumově. Onemocnění autora výstavy, gellnerovského znalce Milana Horkého, prozatím znemožnilo jednání o termínu přednášky, která by měla broumovským čtenářům básníka přiblížit. Termín přednášky tak bude publikován na plakátech.
Výlep plakátů

   Plakáty k výlepu je od dubna 2002 možné odevzdat v Informačním centru a oddělení kultury na Mírovém náměstí 56 (nad Komerční bankou) - slečně Jansové, tel. 491 / 524 168, 0723 / 529 628. Výlep se provádí každé úterý a čtvrtek.
Výstavy

   Do 10. dubna 2002 probíhá ve Výstavní síni Staré radnice v Broumově výstava koláží Hynka Šnajdara, redaktora Novin Náchodska. Výstava jistě stojí za zhlédnutí. Otevřena je v pondělí až pátek od 9.00 do 16.00 hod.
Případ českého knihkupce

   V posledním loňském čísle Braunauer Rundbriefu pan Karl Brichta polemizuje s názorem pana Stanislava Chýlka na výstavu ve Staré radnici, připravenou Heimatkreisem. Na konci článku, po konstatování, že pan Chýlek "propadl, jako téměř všichni Češi, traumatu prvního vyhnání jeho krajanů v roce 1938", předkládá svůj názor, že ve skutečnosti nešlo o vyhnání , a jako doklad uvádí - podle něho typický - případ českého knihkupce Hrábka. Ten prý "ve 20. nebo ve 30. letech přišel do Broumova z okolí Náchoda, když usazování se Čechů v německém pohraničí bylo podporováno státem. Když připadl v roce 1938 Broumov státoprávně k Německu, co měl jako Čech dělat v německé cizině? Odtáhl se svou rodinou a se vším nábytkem nazpátek do svého starého domova! Je možné něco takového nazvat vyhnáním?"
   Jako komentář k článku pana Brichty zveřejňujeme vyjádření pana Hrábka:
   Otec se narodil v Hronově a do Broumova přišel v roce 1918. Jako vyučený knihař byl zaměstnán u německé knihařské firmy. Později si otevřel malý papírnický obchod v pronajatých místnostech domu na rohu Opočenského a Školní ulice, tam, kde je dnes Šafářův obchod, a nakonec se přestěhoval do prostor vzadu ve Školní ulici. Prodejní sortiment jeho obchodu tvořilo veškeré papírnické zboží, především ovšem školní potřeby. Snažil se vyhovět poptávce a nabízel vše, o co by mohl být v malé skupině zákazníků - místních Čechů nebo českých návštěvníků města - zájem, mezi jiným vydával i série fotografických pohlednic s českým textem a s náměty z Broumova a okolí. V menší míře byl otcův obchod také knihkupectvím, prodejnou českých knih - lidových vydání spisů českých klasiků (Jiráska) a laciných, sešitových, na pokračování vycházejících českých románů. Knihy si kupovali výhradně příslušníci české menšiny, tedy vesměs nezámožní lidé, dělníci, státní zaměstnanci a drobní živnostníci.
   V Broumově se otec brzy zapojil do menšinového života, zejména v Národní jednotě severočeské a v Sokole, jehož se stal v roce 1936 starostou. Měl svou kapelu, ve které krátce po skončení 1. světové války také hráli osvobození srbští zajatci před repatriací do vlasti. Podílel se na organizaci společenských akcí, slavností, plesů a divadelních představení. Na naši adresu byly posílány a u nás byly shromažďovány a rozdělovány dary českých národních jednot a jiných organizací z vnitrozemí, určené chudým českým rodinám a zejména českým dětem. Spolkovému a společenskému životu otec věnoval velmi mnoho času, takže obchodu se často musela věnovat maminka.
   Do poloviny 30. let nebyly větší problémy v soužití mezi broumovskými Čechy a Němci. Zlom nastal v souvislosti s nástupem Hitlera v Německu a s aktivitami Konrada Henleina a jeho Sudetoněmecké strany. Začal bojkot českých obchodníků, propagační pochody a srazy s protičeskými a protirepublikánskými hesly, vyhrůžky a někdy i fyzické útoky. Otec patřil mezi Čechy, kteří byli nejvíce nenáviděni, na černé listině broumovských nacistů figuroval na prvním místě. Protože však byl vlastenec, poslechl výzvy z vládních míst a zůstal do poslední chvíle v Broumově. Doslova až v posledních hodinách před obsazením našeho pohraničí se mu podařilo sehnat jakousi dopravu a odvézt rodinu jen s těmi nejnutnějšími věcmi k příbuzným do Hronova. V Broumově zůstala většina nábytku a zařízení bytu, celý obchod a sklad zboží. Když se otec dotazoval německých úřadů na možnost odvozu tohoto majetku, bylo mu doporučeno, aby se do Broumova nevracel, nechce-li mít nepříjemnosti, protože prý po něm byly v jeho bytě nalezeny zbraně. Aby byla vymýcena jakákoliv stopa po Hrábkových v Broumově, byl na místním hřbitově zlikvidován i dětský hrob mého bratra Jaroslava.
   Po válce se otec do Broumova vrátil a stal se národním správcem knihkupectví na náměstí a později, když je koupil od Fondu národní obnovy, i jeho majitelem. Nebyl jím ovšem dlouho, protože v roce 1949 mu komunisté obchod znárodnili.
   V prvních dnech po válce za otcem přišel německý majitel domu, ve kterém jsme kdysi bydleli a kde měl otec do podzimu roku 1938 svůj obchod, a nabízel mu nějaké vyrovnání za majetek, který jsme museli v Broumově zanechat. Otec se s ním však odmítl bavit a k záležitosti se již nikdy nevrátil.
   Pan Brichta považuje za přirozené, že Hrábek z Broumova, z města, "které se pro něho stalo německou cizinou, se svou rodinou a se vším svým nábytkem odtáhl nazpátek do svého starého domova, a domnívá se, že se něco takového nedá nazvat vyhnání". Nebudu se s ním přít o rozdíly ve výkladu pojmů. Ať již pojmenujeme náš útěk před nacistickým režimem jakkoliv, naše rodina na tom nebyla po materiální stránce na konci roku 1938 o moc lépe, než odsunovaní Němci v roce 1945. Jiná ovšem byla celková situace v roce 1938 a jiná v roce 1945, v období mezi těmito lety se totiž něco stalo.
   Nenávist broumovských nacistů si můj otec vysloužil tím, že jako český patriot usiloval o zachování Broumovska jako historické součásti Čech a že hájil demokratickou Československou republiku. Nevím, jestli je možné mého otce považovat za typický příklad emigranta z roku 1938, spolu s ním a jeho rodinou ze Sudet utíkaly před hitlerovským režimem tisíce lidí nejrůznějších osudů; v neposlední řadě i německy mluvící Židé a antifašisté. Do článku pana Brichty z konce roku 2001 se však zcela jistě dostal z podobných důvodů jako na černou listinu v roce 1938.
Jarní prázdniny na Černé hoře s Ulitou

   Převážnou část jarních prázdnin strávilo 33 dětí z Broumova na Černé hoře. V sobotu od 9 hodin se účastníci scházeli před Ulitou a netrpělivě čekali na příjezd autobusu pana Krejsy. Potom už si každý našel své místo a naposledy zamával svým rodičům, babičkám, sourozencům...a vyrazili jsme v plném počtu vstříc Černé hoře. Po příjezdu k lanovce, nás rozdělili do skupinek po čtyřech, aby se plně obsadily kabinky. Od horní stanice lanové dráhy jsme šli procházkou k chatě, ve které jsme byli ubytováni. Tam už každý dostal svůj pokoj, vybalil si a trošku vydechl. Později se všichni shromáždili před chatou a šli se porozhlédnout po okolí. Druhý den ráno děti předvedly, co umí na lyžích a podle toho byly rozděleny do družstev.
   Družstvo nelyžařů se velmi brzy zařadilo mezi ostatní lyžaře. Den před odjezdem se konaly lyžařské a bobařské závody. Ještě tento den odpoledne probíhal karneval na lyžích, který se všem velmi líbil. Večer bylo slavnostní vyhlášení výsledků, vedoucí rozdali zasloužené medaile a diplomy. Poté následoval závěrečný taneční večírek. Poslední den dopoledne někteří lyžovali a ostatní ještě balili. Po obědě přijela rolba, odvezla nám zavazadla, některé lyžaře a ty, kteří si dolů na lyžích netroufli, nebo nemohli.Ostatní vyšlápli i s lyžemi kousek nad chatu a sjeli dolů k lanovce, kde čekal autobus. Naložili jsme zavazadla a vraceli se zpátky do Broumova.
   Během příjemného pobytu jsme se všichni vzájemně poznali a nikdo z nás nechtěl ještě domů.

   Tereza Jagošová , účastník zájezdu
Z činnosti policie ČR

   Od 20. 2. do 19. 3. broumovské oddělení České policie řešilo tyto případy:

  • celkem 14 dopravních nehod. K vážnějšímu zranění došlo pouze v Meziměstí. Z těch kurióznějších uveďme: převrácený kamion na Jetřichovské křižovatce na Pasách, tamtéž došlo i ke srážce se zvěří. Neznámý řidič naboural do Mototechny a ujel - kdyby chvilku posečkal, až otevřou, náhradní díly by se mu určitě hodily. Havárie sanitního vozu na cestě do Šonova. V ten samý den ministr financí slavnostně předával na náměstí sanitku novou. Kdyby to věděl, jistě by vzal rovnou dvě. Muži, o kterém jsme v minulém čísle psali, že jezdí v novém autě, pořízeném leasingovým podvodem, přibyla zřejmě na čele další vráska. Řízení vozu totiž svěřil muži bez řidičského oprávnění, navíc opilému. Tomu se pak auto při zběsilé jízdě z hospody na Krimsu podařilo zcela "zrušit". Nebo si dotyčný z ničeho žádné vrásky nedělá? Je mu alespoň tak divně od žaludku, jako paní, která jen chvíli před tím kráčela po chodníku, přes který vůz posléze přeletěl?
  • deset přestupků proti občanskému soužití a fyzického napadání. Mezi obvyklými spory sousedů, druhů a manželů vynikají dva případy. Jeden muž nahlásil fyzické napadení spoluhráčem při utkání. Je vidět, že agresivita ve sportu se nevyhýbá ani nižším soutěžím, kde rozhodně motivem nemohou být milionové částky a zahraniční angažmá. V druhém případě taxikář v Meziměstí napadl své zákazníky, kteří se neměli k placení. Ti se však hájili, že neměl při jízdě zapnutý taxametr.
  • poškození domovních dveří v Březové - podle všeho pokus o vloupání, při kterém pachatel neuspěl, nebo byl vyrušen
  • krádež kabelky - z ruky ji vytrhl na klášterních schodech chodkyni mladistvý pachatel. Byl vypátrán a zadržen
  • zatčení hledaného muže. V Praze u soudu už na něj čekali
  • omezování osobní svobody, které jistý mladík oznámil jako pohlavní zneužívání nevlastním otcem; tuto skutečnost se však nepodařilo prokázat. Nedlouho nato volal policii lékař, u něhož vyhledal pomoc mladý muž, údajně u Veby sražený autem s polskou SPZ. Policie zjistila, že se jedná o téhož mladíka a jeho tvrzení se opět neprokázalo - žádní svědci, žádné zranění ani odřeniny. Vše nasvědčuje tomu, že mladík je - mírně řečeno - dosti nevyrovnané povahy a že se takovými tvrzeními snaží dostat z pěstounské péče
  • krádež "pařeza" - motocyklu staršího typu v Olivětíně. A zde bylo ukradeno také jízdní kolo a další pak ještě na Křinickém sídlišti. Cyklistická sezóna je přede dveřmi a ne všichni si kolo hodlají obstarat v prodejně. Takže pozor! Naopak, jedno bezprizorní kolo nalezla hlídka a předala na MÚ - že by akce "staré za nové"?
  • podezření z krádeže - čí je bunda, nemohou se shodnout dvě spolužačky z Masarykovy školy
  • vloupání do firmy SDJ, kterým pachatel, známý nám již z minulého čísla, zakončil (ne-li navždy, doufejme, že alespoň na dlouhou dobu) svou bohatou činnost na Broumovsku. Podařilo se ho sice dosud usvědčit z 22 trestných činů (číslo není asi ani zdaleka konečné), ale přes snahu policie byl vyšetřován na svobodě. Laskavému soudu se tedy odvděčil malým přídavkem, a ten až potom odměnil jeho výkon vazbou
  • další vloupání, tentokrát do chalupy v Martínkovicích, z níž zmizely věci za 30.000 korun, a nedlouho nato do chalupy v blízkém sousedství, dokazují, že v tomto živobytí se vždy najde důstojný pokračovatel
  • zakousnutí jednoho psa druhým v Martínkovicích. Koho zadáví příště? Chce jeho majitel proslavit sebe a Martínkovice celostátně?
  • vloupání do hospody na Krimsu. Zmizely elektronické varhany.
  • padělané bankovky v hodnotě 500 a 1000 Kč - zjištěny v herně Herzog. Potvrzuje se, že se hazard často pojí se zločinem. V poměrně krátké historii tohoto podniku se toho tady semlelo poměrně hodně - nedlouho na to se tu opět jeden hráč urputně vzpíral placení a v krátku zde došlo i k loupežnému přepadení. Neznámý pachatel si krátce po čtvrté nad ránem za pomoci paralyzujícího spreje a tvrdého knokautu vynutil vydání kasírtašky s 9.000 korunami. Nedávno byl v ulici Protifašistických bojovníků otevřen další podnik podobného zaměření. Bude tam také tak rušno? Zdá se, že spíše než falešné označení "slepé střevo republiky" by Broumovu slušel název Las Vegas východu.
  • krádež čtyř propanbutanových lahví v Hejtmánkovicích. Lahve byly ještě ten den nalezeny pohozené v Olivětíně, ovšem prázdné. To měl někdo ale sakra spotřebu!
   K. Franze
Tři plus jedna zadarmo

   Tak nám pan ministr předal sanitku. Zdálo se to šikovně zinscenováno: před divadlem sanita s otevřenými dveřmi a u ní vzrušený hlouček. Lidé procházející náměstí, kteří nebyli o věci zpraveni, běželi se také honem podívat na to neštěstí. Když zjistili, že pozornost hloučku nepoutá žádná dramatická událost, nýbrž politik umně skrytý v jeho středu, bylo pozdě, byli chyceni. Stokrát se může pan ministr dušovat, že nejde o jeho osobní dar ani předvolební agitaci, že vůz jen tak jaksi slavnostně předává, dobře ví, jak funguje lidská psychika. Myslí, že až se objeví volební plakáty Volte Toho!, Volte Onoho!, Volte Rusnoka!, běžnému voliči, který není skalním stoupencem Toho, nebo Onoho - a takových je většina -, to sepne: Ten?, Onen? -hm?; Rusnok? - sanita pro Broumov! A šup, lístek je v urničce.
   Političtí odpůrci pana Rusnoka, radující se po těchto řádcích, jak pěkně to v nich "dostává", radují se mylně. Pan ministr posluž nám zde jako příklad. Proti takovým gestům není totiž imunní takřka žádný člověk, pramení z naší přirozenosti. Kdo z nás opomene zdůraznit svou osobu, má-li k tomu vhodnou příležitost, kdo z nás si dobrovolně sype popel na hlavu, není-li k tomu nucen? Politici nejsou výjimky. Říká-li jich deset, že oni by…, něco takového…, nikdy…!, pak rovnou můžeme si devět z nich škrtnout coby lháře a desátého pro jistotu psychiatricky prozkoumat, je-li skutečně tak křišťálový charakter, nebo má-li všech pět pohromadě. Chtít po panu ministrovi, aby se dobrovolně postavil na broumovské náměstí vedle grafu zobrazujícího státní dluh se slovy: "Tak takhle nám to pěkně roste, takovouto částkou jsem Vás, pane, osobně zadlužil i Vašeho hošíčka v kočárku, a ten to navíc ještě bude platiti," bylo by dětinské. Pan Rusnok ve svém zviditelnění jistě nezůstane sám, v minulém čísle Zpravodaje dočetli jsme se o poslankyni Horníkové a brzy jistě přispěchá se svým Rohem hojnosti i Ten a Onen. Síly se tak vyrovnají a nastane potřeba nových trumfů.
   Politika je nabídka nějaké služby, v tom podobá se i obyčejnému obchodu se zbožím. Na nakupování výrobků typu 3 plus 1 zdarma jistě není nic špatného, pokud si uvědomujeme, že ten čtvrtý výrobek platíme dříve nebo později stejně. Chybou je, když nás taková nabídka zaslepí natolik, že kvůli ní koupíme něco nekvalitního, nebo něco, co jsme vůbec nechtěli. V našem myšlení je tedy problém, nikoli v reklamě, která sama o sobě o politikovi mnoho nevypovídá: jsou tací, kteří dokážou odvést kvalitní práci i se zdatně medializovat, jiní sázejí více na jedno než na druhé, některým nejde nic. Můžeme si to připodobnit i na dvou modelech rodiny (z mnoha možných): Jsou tatínkové, kteří se snaží věnovat rodině jak jen lze nejlépe, ale počínají si při tom tak nešťastně, že svou starostlivou přítomností přivádějí zbytek rodiny často k zoufalství. A jsou i tatínkové, kteří celý týden bůhví kde a bůhví s kým proflámují a když se pak vrátí domů, vlepí ženě umolousanou hubičku, robátku umolousané lízátko, povozí ho na koníčku, - sklidí úspěch, o kterém si nešťastně starostlivý tatínek může nechat zdát. Převedeno na politiku, měli bychom se přeci jen naučit více vnímat, jak se kdo o co obecně dlouhodobě snažil, i když si přitom třeba ne vždy šikovně počínal a méně se nechat obloudit do rukou nám tisknutými kratochvilnými lízátky, jakkoli jsou slaďoučká.
   Ve volbách se snažíme zvolit vždy někoho nejlépe přímo místního, z naší smečky; i kdyby z vedlejšího města kandidoval nositel Nobelovy ceny, máme pocit, že by za nás nedostatečně kopal. Někteří pak jako by takto stále více viděli ve svém politikovi jen jakéhosi loupežníka, jehož jedinou povinností je pro svůj region ukořistit z vrchnostenské pokladny co nejvíce peněz, pokud možno ještě daleko více, než do ní od nás vrchnostenští úředníci vybrali. Jako by je dokonce někdo neomezeně tisknul a bylo chybou toho mamlasa, že víc nepobral. Mnozí říkají: podívejte se támhle na XY-na z vedlejšího regionu co ten už ukořistil a ten náš ZŽ?, pořad nic. A brali bychom přitom cokoli, i co se nám zdá zbytečné. Takovým pak sice není zcela jasné, jak je najednou možné uvažovat o novostavbě Broumovské nemocnice, když i ta stará byla dokonce v jednu chvíli prohlášena za nepotřebnou, tuší v tom dokonce nějakou nekalost - mluví se o stavební loby, ale to nic nevadí, hlavně, že k nám přitečou miliony. O politika, který by celé volební období věnoval prosazení možná nepopulárního, ale zato finančně únosného, systémového řešení zdravotní péče, které by v dlouhodobějším horizontu obecně zohlednilo i tak specifická území jako je Broumovsko, jako bychom nestáli. Krajský zdravotní rada Hajžman nám v Mladé frontě ohledně nemocnice sděluje charakteristicky: "V současné době se domníváme, že by v Broumově mohlo být…", atd. Co se budou domnívat zítra zase třebas jiní, jistě se dozvíme. Nemocnici zrušíme, zvětšíme, oddlužíme, neoddlužíme, zprivatizujeme, nezprivatizujeme, dnes pro ni Ten nic nevyškrábne a zítra zas Onen kdesi pár milionů vyškrábne, nacpe je do kufříku a před našimi údivem otevřenými ústy ho na broumovském náměstí vyklopí - pardon - slavnostně předá. Ten bude kabrňák, bude náš král. Kdo "nesypal" a jen se v přítmí kanceláře mořil s obecnými, pevnými a průhlednými pravidly, uvidí palce vytrčené k zemi. Je-li taková naše objednávka, pak si přičtěme i výsledky.

   K. Franze
Týden pro všechny v Ulitě

   ULITA - středisko volného času na Komenského ulici (vedle Základní školy) dává již několik let spoustě dětí a dospělých v našem městě plné náruče krásných a příjemných zážitků, pramenících z vlastních činností, z vynaloženého úsilí. Umožňuje jim získávat sebevědomí, jistotu, že "něco umí" a dává skvělou zábavu, která není samoúčelná. Rozvíjí osobnost všech, kteří sem docházejí.
   Pro skvělé výsledky naší práce a dobrou odezvu, kterou naše kroužky, dílny, tábory a další aktivity mezi dětmi i mezi dospělými mají, chceme nabídnout i dalším lidem zapojení do našich činností.
   V rámci Ulitou pořádaného "Týdne pro Zemi" uvítáme velmi rádi i seniory, kteří mají dostatek volného času pro sebe a chtěli by jej lépe využít tím, že přijdou více do styku s jinými lidmi. Třeba jim pak bude dělat radost potkávat zde děti, jejich rodiče i lidi stejného věku, jako jsou oni sami.
   Na týden od 15. dubna do soboty 20. dubna, vždy od 10 hodin, jsme pro vás v ULITĚ připravili na každé dopoledne program, který vás seznámí nejen s příjemný prostředím, s lidmi, kteří naše aktivity vedou, ale i s tím, co všechno krásného můžete u nás zažít (co se můžete dovědět o sobě samých i o věcech kolem vás, co si můžete třeba vyrobit, co si můžete uvařit, aby i vaše tělo zažilo nějakou příjemnou změnu).
   V Ulitě se všichni přezouváme. Chcete-li nechat svým nohám odpočinout a nenosit na botách návleky, které jsou k dispozici, doneste si něco lehkého na přezutí.
   V pondělí si pod vedením paní Míly Škopové zacvičíte jógu.
   Úterý je jediný den, kdy vám nabízíme jen účast, bez nutnosti vynaložit vlastní úsilí. Připravili jsme pro vás přednášku na téma "Zdraví a životní styl". Budeme s vámi hovořit třeba o tom, jak se chovat ke svým nejbližším, nebo co dělat, abychom byli zdravější.
   Ve středu si můžete zacvičit kalanetiku. Toto cvičení je určeno zejména mladším, třeba maminkám na mateřské dovolené, ale i dalším zájemcům.
   Ve čtvrtek bude vaření, a to nejen pro ženy, protože ve skutečnosti se vařit nebude. Bude se hlavně ochutnávat, povídat, budou se rozdávat recepty a společně objevovat jiný svět v našem jídelníčku. Tedy v jídelničku rodičů, jejich dětí, ale i v jídelníčku seniorů, kteří již přece jen více dbají na to, co jedí. Určitě počítáte s tím, že se tato ochutnávka neobejde bez poplatku asi 30 korun na naše režijní náklady. Všechny potraviny musíme nakoupit. Připravíme a upravíme je pro vás rádi samozřejmě úplně zdarma.
   V pátek si opět zacvičíme. Zaměříme se na zvýšení tělesné kondice, opět pod vedením Hanky Jagošové, stejně jako v úterý.
   A v sobotu, pokud počasí dovolí, půjdeme na výlet. Vezmeme své děti, vnuky a vnučky a někam dojdeme. Můžeme si na cestu (místo housky se salámem) připravit již něco z toho, co nového jsme ve čtvrtek poznali.
   Pokud se Vám bude v Ulitě celý týden nebo jen jeden den (když nebudete mít zájem nebo více času přijít) líbit, dohodneme se a připravíme třeba ještě letos další setkání na některé z uvedených témat, nebo něco úplně jiného, co vás zajímá. Od podzimu můžete chodit pravidelně. Protože ULITA opět nabídne řadu zajímavých příležitostí nejen vašim dětem, ale i vám dospělým, od dvaceti do devadesáti let. Naši spolupracovníci se vám budou věnovat a povedou vás, jak nejlépe dovedou.
   Již teď vám všem nabízíme pravidelně každou středu odpoledne možnost dovědět se něco o počítačích pod skutečně odborným vedením našeho pracovníka Mirka Frömmela. Tato nabídka je určena těm, kteří by se chtěli konečně dovědět, co to ten počítač vlastně je za zázrak, co je to internet a k čemu to může být dobré, co to ty naše děti stále na těch počítačích mají. Při tom "to" třeba doma máte, ale nikdo nemá trpělivost vám cokoli vysvětlit.
   Tato nabídka je však určena i těm z vás, kteří doma počítač máte, třeba i delší dobu, a zajímá vás, co je nového. Jaké jsou nové programy. Třeba pro práci s obrázky, fotografiemi, s texty a jiné. Nebo si chcete nějaký obrázek převést do svého počítače - máte skvělou fotografii z dovolené a bylo by vám milé, kdybyste ji měli jako podklad na své hlavní obrazovce. Jistě se můžete podívat, jaké hry nebo výukové programy byste mohli svým dětem koupit. Prostě můžete si tu za nepatrný poplatek odzkoušet cokoli, co doma nemáte nebo se k tomu nedostanete, protože "vaši odborníci" nemají trpělivost, aby vám to vysvětlili.
   Pokud chcete přijít s rozsáhlejší prací, třeba i časově náročnější, nebo vám středa odpoledne nevyhovuje, budeme rádi, když se předem telefonicky dohodnete.
   Takže jste srdečně zváni. V týdnu od pondělí 15. dubna na program, se kterým jsme si vás dovolili seznámit a každou středu odpoledne k počítačům. Velmi se na vás všechny těšíme.

   Jindřich Horkel
Literární soutěž Komenďáčku

   Výsledky 3. ročníku

   1. kategorie - 1. - 5. roč. :
   poezie: 1.místo - Miroslav FLÍDR, 3. tř. ZŠ Olivětín, 2.místo - Kateřina BORNOVÁ, 4.A Mas. ZŠ, 3.místo - P. VOLHEJN, 3.tř. ZŠ Olivětín
   próza: 1.místo - Barbora ANDĚLOVÁ, 4.A, Mas. ZŠ, 2.místo - Klára VAŠÁKOVÁ, 4.B, Masar. ZŠ, 3.místo - Markéta PÍRKOVÁ, 5.A, Masar. ZŠ

   2. kategorie - 6. - 7. roč.:
   poezie: 1. místo - Jan HAMERSKÝ, 7.B Masar. ZŠ, 2.místo - Pavla VLČKOVÁ, 7. C Masar. ZŠ, 3. místo - Michaela HÁJKOVÁ, 7. C Mas. ZŠ
   próza: 1.místo - Jan HAMERSKÝ, 7.B Masar. ZŠ, 2.místo - Blanka KAHÁNKOVÁ, 7. C, Mas.ZŠ, 3.místo - Tomáš VOLF, 6. B Masarykova ZŠ

   3. kategorie - 8. - 9. roč.:
   poezie: 1. místo - neuděleno, 2. místo - neuděleno, 3. místo - Pavla VLČKOVÁ, 8.C Masar., Michal PAVELKA , 9.A Masar.
   próza: 1.místo - Michaela ANDRŠOVÁ, 9.A ZŠ Hrad., 2.místo - Milan PŘECECHTĚL, 9.B ZŠ Hrad., Monika SIMKOVÁ, 9.B, Masar. ZŠ, 3.místo - Alexej GORODNIČENKO, 9.B Hrad., Monika SIMKOVÁ, 8.B Masar. ZŠ

   Do soutěže bylo přijato celkem 51 dětských prací. Literární práce posuzovala odborná porota v tomto složení: Mgr. Helena Jarotková, Věra Kopecká, Eva Kučerová a PhDr. Jan Meier.
   Redakce Komenďáčku děkuje všem dětem za pěkné literární práce( pokud ještě nebyly, pak budou otištěny v některém dalším čísle časopisu) a blahopřeje všem oceněným.
   Všichni žáci vybraní porotou jako nejlepší tři v každé kategorii budou odměněni věcnými cenami, které věnuje SRPDŠ Masarykovy ZŠ a časopis Komenďáček.
Malé zamyšlení

   Mezi nejrozšířenější civilizační nemoci patří diabetes melitus, lidově řečeno cukrovka. Je to onemocnění, které přináší mnoho nepříjemností jak pro samotného nemocného, tak i pro společnost, protože z ekonomického hlediska je její léčení, a to i s přihlédnutím k možným komplikacím, značně náročné.
   Mezi příčiny vzniku této nemoci patří i stravovací návyky, které právě v naší zemi našemu zdraví příliš neprospívají. Jistě i proto trvale přibývá lidí, kteří diabetem onemocní. Naše země patří co do počtu výskytu diabetu na počet obyvatel k předním zemím na světě. Počet lidí postižených cukrovkou dosahuje u nás zhruba 650.000, čili více než 6% všeho obyvatelstva. Každoroční přírůstek nově evidovaných diabetiků představuje číslo přibližně 20.000. Závažnější a širší veřejnosti málo známé je, že ke vzniku diabetu II. typu výrazně přispívá také způsob, jak se stravujeme, a dokonce to, jak velkou nadváhu máme.
   Na naší planetě je přibližně 160 milionů lidí, kteří trpí diabetem. Pro diabetika je mimořádně důležité dodržovat dietu, což v praxi znamená, že potřebuje znát kalorickou hodnotu stravy. Nejnovější výzkumy potvrzují, že dietu a způsob stravování je potřeba stanovit individuálně. Takový individuální program je pak dobře použitelný nejen pro každého diabetika, ale pro každého člověka, který se stará o své zdraví.
   Těmto, ale i dalším otázkám, tak důležitým pro správný život diabetika, věnují velkou pozornost ve svém vzdělávacím programu územní organizace Svazu diabetiků ČR. I v Broumově tato organizace pracuje již tři roky. Snaží se zvýšit počet lidí - diabetiků, kteří jsou zapojeni do různých programů, na něž věnuje Ministerstvo zdravotnictví nemalé finanční prostředky.
   Nedostatkem u nás v Broumově je to, že členskou základnu Svazu diabetiků tvoří většinou již lidé v neproduktivním věku, přesto, že diabetiků v mladších věkových skupinách stále přibývá a jejích správná edukace - sebevzdělávání - je pro ně velice důležitá.
   Členové základní organizace se scházejí každý měsíc ve velké zasedací místnosti Městského úřadu v Broumově. V letošním roce chceme využívat i společenskou místnost v Pečovatelském domě. Schůzky s odborně připraveným programem se uskuteční v termínech:
   6. března, 10. dubna, 15. května, 12. června, 11. září, 9. října, 13. listopadu a 11. prosince, vždy v 16 hodin. O dění v naší základní organizaci informuje vývěsní skříňka umístěná v plotě u polikliniky.
    Zveme mezi nás všechny, kteří jsou přesvědčeni, že aktivním přístupem ke svému onemocnění si zlepší soužití s touto nemocí a prodlouží život.

   Za ÚO SD ČR Zdena Svatošová, předsedkyně
Benediktini na Broumovsku, aneb Literární čajovna v roce 2002

   Už druhým rokem se v Teplicích nad Metují scházíme skoro pravidelně jeden páteční večer v měsíci, abychom pod ušlechtilým krycím názvem Literární čajovna přátelsky debatovali o literatuře a taky trochu tlachali o čtenářských i jiných zážitcích. A aby nám nechybělo občerstvení, vymysleli jsme si čajovnu, která jde s literaturou dobře dohromady. Díky vstřícnosti starostky paní Věry Vítové, tajemnice ing. Blanky Fichtnerové i dalších pracovníků městského úřadu můžeme využívat klub, který je pro podobná setkání jako stvořený - když zaplane krb, rozhoří se čajové lampičky a svíce, zadýmají orientální tyčinky a vzduch provoní lehké čajové vůně z konviček a šálků, nechybí pravidelným ani občasným návštěvníkům ke spokojenosti skoro nic. A podaří - li se nám zanechat za dveřmi improvizované čajovny starosti a všednost, možná pak literární debaty ani nejsou to nejdůležitější…
   Ale i ty bývají zajímavé. Ať už jsme při setkání mluvili o vlastních zkušenostech se čtením bible, jindy vzpomínali na nejmilejší knížku z dětství nebo zase při autorském čtení žasli nad tvůrčím potenciálem těch, kteří nám zůstali jako básníci utajeni, ač je známe léta - téměř vždycky se našlo něco, co nás přivedlo na literární večer i příště nebo přespříště.
   Nejbližší setkání Literární čajovny se uskuteční v pátek 12. dubna 2002 v 19, 30 (čajovna má otevřeno už od 19 hodin) a čeká nás zajímavé téma pod názvem Benediktini na Broumovsku. Historickou látku zpracovala a přednese PhDr. Miroslava Moravcová - v druhé části večera můžete s ní i s ostatními účastníky debatovat nejen o benediktinech. Vstupné bude jako obvykle neobvyklé, a to drobné občerstvení k čaji (oříšky, ovoce, sušenky apod. - pečivo vlastní výroby zvláště vítáno).
   Ať už vás zajímají benediktini nebo vás zaujala Literární čajovna jako úkaz, budete 12. dubna či při dalších setkáních v Teplicích nad Metují (klub v suterénu budovy městského úřadu) upřímně vítáni. Přijďte debatovat, porozhlédnout se, ochutnávat nebo jen poslouchat - každá forma účasti je naprosto dobrovolná. A vezměte s sebou své přátele, s kterými byste rádi takový večer strávili. Nabízíme nekuřácké prostředí, něco na zub, společnost podobně naladěných lidí a snad trochu duševní potravy.
   Za všechny příznivce literatury vás srdečně zve a na setkání se těší

   Božena Karlíková.
   (Pokud byste chtěli pozvánky na Literární čajovnu dostávat pravidelně e-mailovou poštou, kontaktujte adresu: karlikovi@wo.cz)
Základní umělecká škola Broumov - z naší činnosti

   Každým rokem probíhá celostátní soutěž žáků Základních uměleckých škol. Této soutěže jsme se opět zúčastnili s velice dobrými výsledky již ve školním kole. Do okresního kola, které se konalo na ZUŠ v Novém Městě nad Metují, bylo vysláno celkem pět žáků z oborů klavír, kytara a housle. Ve velmi silné klavírní konkurenci žáci ZUŠ Broumov získali dvě druhá místa a jedno čestné uznání. Jedna žákyně se zúčastnila okresního kola v Trutnově, kde získala první místo s postupem. Ve hře na housle získala jedna žákyně druhé místo, a to v kole okresním.
   28. února na škole proběhl žákovský koncert za velké a pro školu milé účasti rodičů. Naši žáci zde předvedli kvalitní úroveň v jednotlivých hudebních oborech. Překvapivé a velmi působivé bylo vystoupení pěveckého sboru, který na naší škole vede Mgr. Romana Rošková, a komorního orchestru pod vedením pana učitele Rudolfa Vogela.
   Dechový orchestr pana učitele Rudolfa Vogela, spolu s pěveckým sborem Mgr, Romany Roškové a tanečním oborem pod vedením paní učitelky Heleny Ogriščenkové budou účinkovat v kulturním sále Střelnice při slavnostní akci Svazu invalidů, která se koná 25. dubna. Základní umělecká škola pořádá 10. dubna druhý Muzikálový večer Mgr. Romany Roškové v Městském divadle v Broumově od 19.30 hod. Na programu budou spoluúčinkovat Linda Zemanová, Ladislav Šikut, Filip Vodochodský a pěvecký sbor při ZUŠ Broumov.
Úspěchy broumovských žáků

   V únoru dosáhli někteří naši žáci pěkných umístění v soutěžích na okresní úrovni - Jiří Janík, žák 9.tř. Masarykovy ZŠ obsadil 2. místo v soutěži Anglická konverzace. V této soutěži boduje již třetím rokem.
   V okresním přeboru košíkové mladších žáků obsadilo družstvo chlapců Masarykovy ZŠ 2. místo z osmi zúčastněných družstev.
   V okresním přeboru sálové kopané vybojovali opět žáci Masarykovy ZŠ pěkné 2. místo.
   Všichni si zaslouží pochvalu a poděkování za reprezentaci své školy a města Broumova.

   Eva Kučerová
Lenko, děkujem!

   V usnesení městské rady, publikovaném v minulém čísle zpravodaje, bylo možné se dočíst, že Rada schválila příspěvek 500 Kč na vyhlášení nejlepších sportovců okresu Náchod a peněžitý dar tisíc korun pro nejlepší sportovkyni okresu v uplynulém roce Lenku Hanušovou. Hotovo, vymalováno!
   Jako by drobná, sympatická dívka nestála za víc, než za zmínku, že její úspěchy přišly město na patnáct stovek. Občanka Broumova Lenka Hanušová nejen že byla vyhlášena nejlepší sportovkyní náchodského okresu v uplynulém roce, ale byla také celkově druhá v seriálu závodů Českého poháru v přespolním běhu, v minulosti se stala i medailistkou na mistrovství Evropy a naši vlast reprezentovala na mistrovství světa! I když nezávodí v dresu Broumova, našemu městu dělá bezpochyby čest. Biblické rčení o tom, že doma není nikdo prorokem zřejmě platí i po dvou tisících letech. Že bychom už byli tak otupělí, že k tomu, abychom si něčeho povšimli, se musí svolat tisková konference? Alespoň za sebe tedy Lence Hanušové adresuji fanouškovský slogan v titulku.

   Jan Meier
Judo club Meziměstí

   Dne 2. 3. se konal v Praze na Folimance Memoriál Jiřího Mašína v kategorii mladší a staší žáci.
   Na silně obsazeném turnaji vybojoval úřadující
   Mistr ČR ml. žák L. Záliš v hm. kategorii do 34 kg 1. místo a ml. žák J. Zelený v hm. kategorii do 46 kg 3. místo.

   M. Němeček

Broumovský zpravodaj
vydává město Broumov

redakční rada:
Bc. L. Franc, K. Franze, M. Hromádka
J. Louda, MUDr. T. Pindeš, Z. Streubel

redakce, grafická úprava:
M. Otte, tel. 491 522 185
e-mail: broumov.muzeum@worldonline.cz

objednávky inzerce:
Sekretariát Městského úřadu, tel. 491 523 734
e-mail: fischerova@broumov-mesto.cz

rozšiřuje:
Informační centrum Broumovsko, tel. 491 524 168
e-mail: ic.broumovsko@worldonline.cz

vychází 1 x měsíčně
uzávěrka vždy 20. každého měsíce



Copyright © Město Broumov 2002 Poslední aktualizace stránky: 27.03.2002 T